Článek
Paul Templer byl chlap v nejlepších letech, táhlo mu na 30 a měl za sebou zkušenost v armádě, ale srdce ho později táhlo zpátky k divoké přírodě. Stal se průvodcem turistů, kteří toužili především fotit krásná a divoká místa nespoutané přírody. Onoho osudného dne však při něm stáli všichni svatí, protože nechybělo málo a byl by to jeho poslední den.
Paul pracoval na toku řeky Zambezi poblíž Viktoriiných vodopádů. Byla krásná březnová sobota a Paul ten den neměl mít žádnou exkurzi, nicméně jeho přítel, který měl vést expedici, onemocněl malárií a požádal ho o záskok. Paul se nebránil, uvedený úsek řeky znal jako svoje boty a neměl důvod odmítnout prosbu svého přítele.
Expedice se účastnilo šest klientů, tři průvodci, kteří se zaučovali a právě Paul Templer. Pro plavbu byly určené tři kánoe, v nichž v každé seděli dva klienti a průvodce. Jeden ze tří průvodců - učňů jel sám na bezpečnostním kajaku.
Začátek plavby byl bezproblémový. Nálada byla dobrá, počasí vydařené, vše plynulo přesně tak, jak mělo. Po překonání prvního úseku zahlédli stádo hrochů. To je nijak z míry nevyvedlo, věděli, že se tam hroši vyskytují a pro klienty to bylo vítané zpestření a možnost získat skvělé fotografie. Hroši byli zpočátku dostatečně daleko, takže ani Paul neměl pocit, že by se mělo k něčemu schylovat. Po chvíli však viděl, že se stádo přibližuje k nim, a tak se jim chtěl vyhnout. Jeho kánoe plula jako první a udávala směr, kterým se měli vydat všichni ostatní. Cílem bylo zaplout mimo směr hrochů a bez jakéhokoliv problému je minout. Vše se dařilo, ale poslední kánoe se z nějakého důvodu odpojila a dostala se mimo požadovaný směr.
Zničehonic se ozvala velká rána a Paul jen viděl, jak se kánoe prudce vyklopila a doslova katapultovala svého průvodce, zatímco oba klienti se dokázali v kánoi udržet. Evans, katapultovaný průvodce, se dostal do proudu, který ho táhnul směrem k hrošici s mládětem. Templerovi bylo jasné, že jde o každou vteřinu a pokud by se Evans k hrošici přiblížil, bude to průšvih.
Templer zakřičel na Bena, dalšího průvodce, aby dostal oba klienty do bezpečí. Se svojí kánoí se otočil a pádloval směrem k Evansovi, kterého chtěl zachytit a vtáhnout do loďky. Současně ale viděl, jak se k nim blíží podezřelá vlna, kterou evidentně něco pohánělo. Templer věděl, že buď je to další hroch, nebo krokodýl. Zároveň ale věděl, že tato zvířata často odradí hlasité plácání pádla do vody. Odrazy ran jim zřejmě jsou nepříjemné a pokud můžou, zdroji hluku se vyhnou. Vypadalo to, že to pomohlo, vlna splynula s hladinou.
Dostal se k Evansovi a natáhnul se k němu, aby ho zachytil. Už ho téměř držel za ruku, když vyšplouchla voda… Vůbec netušil, co se stalo, ale najednou byla kolem tma a podivné ticho. Přitom spodní polovinou těla cítil, že je ve vodě, ale sám měl podivný pocit, kdy vodu neviděl, ale ani nebyl na suchu. A v dolní polovině zad cítil velký tlak.
Zabralo to jen pár vteřin, než si uvědomil, že jak se nakláněl z kánoe, z vody se musel vynořit obrovský hroch a pokusil se ho pohltit. Jeho horní část těla byla zaklíněna v tlamě a hrdle hrocha, zatímco dolní polovina těla se zmítala venku ve vodě.
Ilustrační obrázek
Ačkoliv se to může zdát až neskutečné, hroši dokáží rozevřít svoji tlamu do úhlu až 150° a jejich celková délka může být i pět metrů. Člověka nespolknou, ale pro velkého jedince není až tak nemožné se o to alespoň pokusit. Největší nebezpečí však skýtají jejich obrovské zuby, především špičáky, které mohou být dlouhé až 50 cm a stisk jejich čelistí je až třikrát silnější než stisk čelistí lva. Pokud by člověka dobře zachytili, dokáží ho doslova přepůlit.
I když vypadají jako nemotorná zvířata, dokáží být neuvěřitelně rychlí. Kromě toho jsou silně teritoriální a ani agresivita jim není cizí. Troufnou si na krokodýly, hyeny a klidně i lvy. Člověk je pro ně jednohubkou a i proto stojí za velkým množstvím úmrtí člověka právě hroši. Řada zdrojů uvádí kolem 500 smrtelných útoků hrochů na lidi ročně, ale přesné statistiky neexistují. Reálné číslo tak může být i mnohem vyšší.
Paul se v tlamě zmítal a i pro hrocha se jednalo zřejmě o nepříjemnou situaci, takže se Templerovi nakonec podařilo uvolnit a hroch jej „vyplivnul“ do vody. Tam se setkal s Evansem a oběma bylo jasné, že musejí okamžitě z dosahu hrocha. Jenže Evanse stále stahoval proud a potřeboval pomoc. Templer se pokusil ho zachytit, ale jak plaval, najednou ucítil, že nemůže hýbat nohama. Ač se to zdálo neuvěřitelné, dostal se do stejné situace, v jaké byl chvíli předtím, akorát s tím rozdílem, že nyní mu hroch pohltil nohy. Rukama se ho snažil mlátit, aby povolil sevření. Po chvíli hroch Templera opět vyplivnul.
Evans nebyl nikde k vidění. Templer se tak rozhodnul okamžitě plavat od hrocha co nejdál a podařilo se mu udělat několik velkých temp, když tu znovu uviděl hrocha, jak se k němu rychle blíží s tlamou dokořán. Ani se nenadechnul a hroch ho opět chytil do tlamy, tentokrát z boku.
Zuřivost hrochů v boji nezná mezí, jejich jediným cílem je nepřítele roztrhat. Templer se snažil unikat jeho velkým špičákům, které by ho doslova prošpikovaly. Když se s ním hroch ponořil, zadržel dech do té doby, než se zase vynořili.
Mezitím se k o život bojujícímu Templerovi přiblížil jeden z průvodců, Mack, který byl v bezpečnostním kajaku. Sám tím riskoval svůj život, protože hroch by si s nima dokázal poradit s oběma. Podařilo se mu však přiblížit natolik, že Templer dokázal hmátnout po kajaku, zachytit se a nechat se odtáhnout ke skále, na kterou se vyplazil s vypětím všech sil.
Po rozhovoru s Mackem se dozvěděl, že Evans zmizel, zatímco ostatní byli v relativním bezpečí. Bylo potřeba vymyslet, jak dostat samotného Templera ze skály na břeh řeky. Levá noha ho pekelně bolela a vůbec nevěděl, v jak špatném stavu ji má. Rukama nemohl téměř pohnout, hlavně jedna z nich byla rozdrcena v podstatě na kaši. Z úst mu tekla krev, zřejmě měl propíchnutou plíci. Když se trochu překulil, Mack v jeho zádech spatřil díru, kudy prošel hroší špičák. Provizorně ji ucpal.
Opatrně k nim připádloval v kánoi další průvodce Ben. Pomohli Teplerovi přesunout se do kánoe a odplouvali pryč ke břehu. Hroch se celou cestu snažil do kánoe narážet, ale naštěstí ji nepřevrhnul.
U břehu se Benovi i Templerovi podařilo dostat ven z kánoe. Evanse našli až o tři dny později, pravděpodobně utonulého, neboť na něm nebyly známky po útoku zvířete.
Na břehu se jim dostalo pomoci od dalších lidí, jenže Templer potřeboval urgentně lékařskou pomoc a ta byla velmi, velmi vzdálená. Jeho převoz do nejbližší nemocnice trval doslova věčných osm hodin. Během měsíce absolvoval několik operací, přičemž chirurgové mu nedávali ani příliš velkou šanci, že by to celé dokázal přežít. Templer měl však tuhý kořínek a dokázal se z toho dostat. Zachránili mu i obě nohy a jednu ruku, druhá byla bohužel v takovém stavu, že zachránit nešla.
Po vytrpěné bolesti a mnoha operacích si tak prošel druhou těžkou etapou, která pro něj byla náročná psychicky. Vyrovnat se se ztrátou končetiny bylo nesmírně obtížné. Celý život byl aktivní a nedovedl si představit, že by najednou měl být jeho život jiný. Nakonec celou situaci vnitřně zpracoval a rozhodl se znovu zabojovat. Absolvoval fyzioterapie a rehabilitace, získal pažní protézu a pokusil se navázat tam, kde skončil.
Dva roky po této tragické události dokázal se svým týmem sjet nejdelší úsek po řece Zambezi, konkrétně 2 575 km dlouhý úsek. Později se přestěhoval do Spojených států, kde napsal knihu a stal se motivačním řečníkem. V jeho cestě za uzdravením, nejen fyzickým, ale i psychickým, ho podpořil jeho chirurg, který mu řekl, že jsme přesně tím, čím se rozhodneme být a přesně tam, kde se rozhodneme být, bez ohledu na okolnosti.
Na hrochy také nezanevřel. Nejsou útočnými predátory, kteří by chtěli lovit lidi. Ale hlídají si své území natolik, že nás do něj nechtějí pustit. A v kombinaci se svojí silou a temperamentem jsou pro nás zkrátka smrtelně nebezpeční.
Hroší skupinka
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.paultempler.com/whats-left-of-me
https://nypost.com/2022/03/14/a-hippo-ripped-off-my-arm-and-threw-me-around-like-a-rag-doll/
https://www.businessinsider.com/tour-guide-recalls-moment-swallowed-by-a-hippo-arm-crushed-2023-4
https://7news.com.au/lifestyle/real-life/i-was-swallowed-by-a-hippo-and-ripped-apart-pauls-story-of-survival-defies-belief-c-5553718
https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2013/may/04/i-was-swallowed-by-a-hippo
https://edition.cnn.com/travel/article/hippo-attack-avoid-survive-paul-templer/index.html
