Článek
V posledních dnech se v médiích objevují zprávy o tom, že by mělo dojít k „revoluční“ změně a první dáma by měla dostávat náhrady. Návrh vzniknul údajně na ministerstvu práce a sociálních věcí, i když nyní zaznívá, že o tuto změnu požádal sám pan prezident. Náhrady by mohly být až 95 tisíc měsíčně a první dáma by z nich pokrývala výdaje související s jejím výkonem po boku manžela. Kromě náhrad by měla mít zaplacené zdravotní a sociální pojištění a tato doba by se jí tak měla započítávat i do důchodu.
První zprávy o této změně vyzněly tak, že by pro první dámu mělo být vyčleněno zcela nových cca 95 tisíc. Nyní se k tématu vyjádřil i sám prezident, který uvedl, že žádal o tuto změnu, která by měla být realizována tak, že jeho vlastní náhrady budou sníženy a tato ušetřená částka bude převedena na náhrady jeho paní.
V diskusích se však strhla doslova mela, neboť značná (ne-li většinová) část diskutujících považuje nové výdaje za nemravné s ohledem na dnešní dobu. Jejich reakce odpovídaly na prvotní informace, v nichž nezaznělo, že by se jednalo jenom o převedení částky z prezidentových náhrad. Když tato informace vyšla najevo, nijak to diskutující neuklidnilo a naopak nyní obviňují prezidenta, že si vymyslel toto zmírnění jenom kvůli ostré reakci obyvatel.
Je neuvěřitelné, kolik závisti a zloby se najde v lidech, kteří mají potřebu komentovat zprávy tohoto typu. Přitom většina z nich by sama zdarma nic takového nevykonávala a nechali by si vše zaplatit do poslední koruny. Jiným by to však upírali…
Je načase, aby zastaralý pohled na výkon první dámy, který jej vnímal jako charitativní činnost, jež není nijak honorovaná, vzal konečně zasvé a zmizel v propadlišti dějin. Už dávno jsme se společensky posunuli z bodu, kdy muž živil rodinu a žena se starala o domácnost, popř. byla „ozdobou“ svého muže. Stejně tak první dáma by neměla být vnímána jako někdo, kdo jen doplňuje manžela, který vykonává nejvyšší politickou funkci v zemi. Ano, prezident se nemá špatně, bere přiměřeně a mohl by klidně brát ještě víc, pokud bude svoji funkci vykonávat dobře. Ale není jediný důvod, proč by z jeho platu měla žít i jeho žena, která vykonává také důležitou práci, společně s prezidentem reprezentuje zemi, podílí se na řadě aktivit a v některých případech může prezidenta i zastoupit.
Ve společnosti se snažíme neustále pracovat na tom, aby se práva žen a mužů srovnala a aby i ženy byly za stejnou práci stejně hodnocené. Aby měly stejné možnosti a nebyly nijak diskriminované. Slova o nutnosti rovnoprávnosti zaznívají den co den. A když se konečně má napravit něco, co ženu neférově znevýhodňuje - staví ji do pozice závislé na příjmu manžela - najednou se na rovnoprávnost zapomene.
Někteří kritizují zejména skutečnost, že k této změně dochází v době, kdy stát operuje s velkým schodkem a měl by šetřit. To by skutečně měl, ale uznání výkonu první dámy a přiznání náhrad potřebných k tomuto výkonu, nemá s hospodařením státu příliš mnoho společného. Obrovské množství peněz utíká mnoha jinými cestami.
Další argumentují tím, že předchozí první dámy se bez náhrad také obešly. Ale obešly se proto, že chtěly, nebo proto, že neměly jinou možnost? Argumentovat tím, jak něco bylo dříve, je podobné, jako kdybychom najednou zakázali auta, protože dříve se lidé také přemisťovali pěšky nebo na koních. To, že něco dosud nějak bylo ještě neznamená, že to tak bylo nebo je v pořádku.
Tématem diskuse by se měla stát třeba výše náhrad. Mělo by se diskutovat o tom, podle čeho by se výše měla počítat, zda by měla být paušální nebo na něco navázaná a ve své výši pohyblivá. Je 95 tisíc příliš, nebo je to málo? Lidé by měli být seznámeni s prací první dámy, aby měli lepší představu, neboť odpor některých ke změně je způsoben tím, že vlastně ani netuší, co první dáma dělá a žijí s pocitem, že nedělá téměř nic.
Podobně by se mělo diskutovat i o tom, zda by měla dostat náhrady extra, nebo by skutečně mělo dojít k převedení části náhrad od prezidenta k první dámě. Osobně si myslím, že převedení části náhrad od prezidenta by bylo nejlepší řešení. Prezident má náhrady dostatečně vysoké a tím, že by došlo jen k převedení na manželku, tak by se pro „rodinný“ rozpočet de facto nic nezměnilo a stejně tak by to nic nestálo ani rozpočet Hradu, potažmo rozpočet země. Ale došlo by k symbolickému a potřebnému ocenění funkce první dámy, k její částečné samostatnosti a nezávislosti.
Závidět první dámě, že možná konečně dostane náhrady k zajištění vlastních výdajů spojených s výkonem její funkce, je tak opravdu „mimo mísu“. Protože svoji funkci vykonává a nemá za ni dosud vůbec nic. Ani to pojištění nemá zaplacené. Pokud to srovnáme s náhradami třeba senátorů nebo poslanců, kteří také neberou málo, pak jsou náhrady první dámy pouhou kapkou v moři, navíc zaslouženou. Poslanci berou náhrady, aniž by skutečně museli mít výdaje v takové výši. A jejich výkon leckdy ani zdaleka neodpovídá tomu, za co berou plat a tyto náhrady.
Přestaňme závidět něco, co je jen spravedlivým narovnáním práv a co mělo být zavedeno už dávno.
Anketa
Článek byl sepsán na základě vlastního názoru autora a informací z následujících zdrojů:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-plat-pro-prvni-damu-splneny-sen-v-nevhodnou-dobu-262071
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/plat-prvni-dama-prezident-penize-poslanci-senatori.A241009_141341_domaci_mul
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/petr-pavel-prezident-eva-pavlova-prvni-dama-financni-prostredky