Hlavní obsah
Zdraví

Psoriáza aneb když se kůže obnovuje příliš rychle. Život neohrozí, ale může ho velmi znepříjemnit

Foto: wirestock, Freepik.com

Psoriáza neboli lupénka je kožní onemocnění, které dokáže člověka nesmírně potrápit. Kromě kůže však může postihnout i klouby. Psoriázou trpí například modelka Cara Delevingne, zpěvačka Cyndi Lauper nebo zpěvák a textař Art Garfunkel.

Článek

Odborný termín psoriáza možná nezná každý, ale pokud se řekne slovo lupénka, většina lidí už nějakou představu, oč jde, má. Většinou si vybavíme člověka, jehož kůže je pokrytá červenými skvrnami nebo loupajícími se šupinkami kůže. Forem psoriázy je však více a postihnout může překvapivě i třeba klouby.

Příčina onemocnění není přesně známa

Psoriáza je pořád trochu zahalena rouškou tajemství. Víme, že u ní může hrát roli i dědičnost, např. pokud lupénkou trpí oba rodiče, je dost vysoká pravděpodobnost, že predispozici k lupénce bude mít i jejich potomek. Ale pozor - ještě to neznamená, že se u něj lupénka skutečně rozvine.

Lupénka patří pravděpodobně mezi autoimunitní onemocnění. K tomu, aby se rozvinula, jsou potřeba specifické vnitřní a vnější faktory. A i přes veškerý výzkum zatím s jistotou nejsou vědci schopni říct, jaké konkrétní faktory to jsou. Předpokládá se, že mezi hlavní pravděpodobné faktory patří:

  • stres
  • konkrétní léky
  • prodělání infekční nemoci
  • hormonální nerovnováha
  • metabolické potíže
  • špatná životospráva
  • jiné onemocnění (cukrovka, dna, jaterní problémy...)
  • fyzikální nebo chemické vlivy (poranění, odírání, tření, poleptání...)

K jaké kombinaci faktorů musí dojít, to se neví. Stres zažívá mnoho lidí, ale ne všichni onemocní lupénkou. Jiní kouří jako fabrika a pijí alkohol ve velkém a také se s lupénkou nepotýkají. Pokud by však měli genetický předpoklad pro lupénku, už bude pravděpodobnost rozvoje lupénky větší. Jestli k tomu přispívají další faktory, především ty vnitřní, to se neví, ale je to více než pravděpodobné.

Co však o lupénce víme, to je skutečnost, že není nakažlivá. Nemůžete se tedy nakazit tím, že byste byli v kontaktu s člověkem, který má lupénku.

Také víme, že v zimních měsících má nemoc tendenci zhoršovat svoje projevy, zatímco v letních se obvykle zlepšuje. Sluníčko má na projevy pozitivní vliv, ale samozřejmě platí, že vše má být s mírou a spálenina by rozhodně neprospěla.

Lupénka se objevuje ve stejné míře jak u žen, tak i u mužů. Její výskyt se trochu liší v závislosti na věku, nejčastěji se objevuje u mladé věkové skupiny 15-25 let a také u starší skupiny 40-50 let. U lidí ve vyšším věku bývá obvyklý mírnější průběh.

Jak se lupénka projevuje?

Jak jsem již zmínil v úvodu, většina z nás si představí pod lupénkou zarudlá místa na kůži a odlupující se šupinky kůže. Chybná představa to není, ale ani zdaleka nevystihuje všechny projevy této nemoci.

Kůže bývá postižena nejčastěji a nejvíce. A také může být postižena na jakémkoliv místě. Při klasickém projevu nemoci bývají postiženy primárně lokty a kolena, dále všechny plochy, které jsou častěji vystaveny různému tření. Může se objevit i na hlavě. Na postižených místech se tvoří stříbřité šupinky odlupující se kůže, okolí je podrážděné, zarudlé.

Kromě těchto typických míst u klasické formy lupénky existuje i forma inverzní, která je naopak charakteristická tím, že jsou postižena netypická místa - obvykle různé kožní záhyby, oblast třísel, podpaždí, pod prsy, ale i kolem genitálií. V těchto případech kůže obvykle mokvá, je zapařená a silně zarudlá. Často je tato forma provázena i kvasinkovou infekcí.

Zatímco postižená místa klasické formy mají na povrchu olupující se suché šupinky, u inverzní formy suché šupinky nejsou kvůli zvýšené vlhkosti u postižených míst.

Přestože lupénka obvykle není životu nebezpečná, může dojít k extrémní akutní formě, která nebezpečná je. Jedná se o erytrodermickou formu, kdy se zánětlivá reakce rozšíří po celém těle a kůže má tendenci se odlupovat doslova v cárech. Zarudlá kůže silně svědí, otéká a je na dotek nepříjemně bolestivá. Dobrou zprávou je, že nejde o chronický průběh, který by člověka trápil dlouhodobě, ale jedná se o akutní zhoršení. Postihnout může osoby, které se nedostatečně léčily, popř. došlo k příliš rychlému vysazení léčby.

Při této erytrodermické formě spočívá největší nebezpečí v rozvoji zánětu na velké ploše kůže, popř. ztráta výrazné kožní plochy. A protože kůže je největší orgán, který chrání celý náš organismus, je nebezpečí obrovské.

Kromě těchto forem existují i další:

  • kapkovitá - výsev malých okrouhlých flíčků
  • pustulózní - projevuje se hnisavými puchýřky
  • nehtová - tvoří se důlky nebo dochází ke změně barvy
  • psoriatická artritida - postihuje klouby, podobá se revmatoidní artritidě
  • a další, spíše vzácnější formy

Z těchto forem stojí určitě za zmínku ještě psoriatická artritida. Projevuje se jako chronický zánět kloubů, zejména těch větších, někdy i přilehlých šlach a vazů. Pokud nedojde k včasné léčbě, může chronický zánět vést k deformaci kloubu a jeho následné snížené funkčnosti.

Foto: Fox, George Henry (1886) Photographic illustrations of skin diseases (2nd ed.), Public Domain

Pustulózní psoriáza, těžší forma

Lupénku jsme schopni léčit, ale nikoliv vyléčit

Lék na lupénku zatím neznáme. Lékaři jsou ale často schopni postiženým lidem pomoci natolik, že projevy nemoci se utlumí. Když na zlepšení zapracuje i sám pacient úpravou životního stylu, pak má velkou šanci na výrazné zkvalitnění života.

Základem je vyšetření a diagnostika. Lupénka, jako primárně kožní onemocnění, se řeší s pomocí dermatologa. Ten by měl s pacientem probrat dosavadní projevy nemoci - odkdy se potíže vyskytují, jak se projevují, zda něčím podobným trpí i někdo v rodině atd. Při standardních projevech lupénky je odborný lékař schopný poměrně rychle rozpoznat, že jde o lupénku. Pokud však projevy nejsou úplně typické nebo si lékař není jistý, může vyžadovat ještě další vyšetření, např. biopsii, kdy odebere kousek kůže, který se následně prozkoumá pod mikroskopem. V případě podezření na jiné onemocnění nebo doprovodné onemocnění může ještě zkusit kultivaci, např. při podezření na kvasinkovou infekci.

Možnosti léčby jsou:

  • lokální léčiva a podpůrné prostředky - obvykle masti, gely, tělová mléka atp. Aplikují se přímo na postižená místa a jejich výhodou je, že nezatěžují zbytek organismu, ale působí přímo na dané místo. Užívají se hlavně při méně závažných formách a projevech lupénky. Jejich úkol je především zklidnit kůži, hydratovat a zmírnit svědění.
  • systémová léčiva - většinou jde o léčiva podávaná ve formě tablet nebo se aplikují injekčně. Jejich nevýhodou je, že ovlivňují celý organismus, neboť se dostávají do krevního oběhu, výhodou je jejich silnější účinek, a tedy větší vhodnost při závažnějších formách. Pacienti však musí současně podstupovat i časté jaterní a krevní testy, aby se včas odhalil případný negativní účinek. Většina těchto léků je tzv. imunosupresivních, což znamená, že potlačují imunitu.
  • biologická léčba - v současnosti je určena primárně pacientům se závažnými formami psoriázy. Využívá látek, které jsou vyráběny tak, aby se co nejvíce podobaly přirozeným molekulám organismu. Vytváří se za účelem ovlivnění tělesných reakcí, v tomto případě jsou schopné blokovat vznik zánětu.
  • fototerapie - využívá přirozeného kladného vlivu slunečního UVB záření na kůži

Kromě těchto základních léčebných postupů existují i další, které sice nejsou léčebné samy o sobě, ale fungují podpůrně a jsou schopné zlepšit účinek základních postupů. Patří mezi ně:

  • úprava životního stylu
  • zdravé stravování, dieta
  • antibiotika
  • psychoterapie
  • změna prostředí a klimatu, lázeňství - doporučováno bývá Mrtvé moře kvůli své salinitě a slunečnému podnebí
  • psychoterapie, snížení stresu

Většina lidí je postižena mírnou formou lupénky, kterou se daří udržovat v dobrém stavu pomocí lokálních léčiv a hydratačních prostředků. Lidé, kteří trpí závažnější formou nemoci, jsou vystaveni nejen nepříjemným projevům samotné nemoci, ale často také trpí psychicky. Jejich okolí má tendenci se jim mnohdy vyhýbat v domnění, že jde o infekční problém. Někteří se stydí za to, jak jejich postižená kůže vypadá, nechodí na veřejnost, nechtějí partnera, drží se v osamění a trpí. V takovém případě je nutná pomoc nejen dermatologa, ale i psychologa, popř. psychiatra.

Anketa

Přišli jste někdy do kontaktu s lupénkou?
Ano, sám/sama jí trpím.
64,7 %
Ano, v rodině máme někoho, kdo lupénkou trpí.
14,7 %
Ano, trpí jí někdo z mých přátel, kolegů apod.
20,6 %
Ne, neznám ve svém okolí nikoho, kdo by lupénkou trpěl.
0 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 34 čtenářů.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/lupenka-vznik-priznaky-a-lecba/

https://www.wikiskripta.eu/w/Psori%C3%A1za

https://www.psoriasis.org/about-psoriasis/

https://www.health.com/condition/psoriasis/19-famous-people-with-psoriasis

https://en.wikipedia.org/wiki/Psoriasis

https://cs.wikipedia.org/wiki/Psori%C3%A1za

https://www.revmaticke-nemoci.cz/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz