Článek
Zástupci hmyzu jsou pověstní svojí rozmanitostí. Protože bývají malí, mnoho z nich považujeme prostě za „brouky“. Kdybychom však měli možnost je vidět ve zvětšené formě, abychom nepřehlédli detaily, fascinovali by nás svým vzezřením (někoho možná spíš strašili) i tím, jak skvěle se přizpůsobili prostředí, ve kterém žijí. Někteří jsou neškodní, jiní nám jsou velmi prospěšní a jiní zase mohou být i velmi nebezpeční. Faktem však zůstává, že každý druh má v přírodě svoji obvykle nezastupitelnou roli. Puchýřník lékařský je pro člověka broukem dvou tváří - může nám být nebezpečný, ale zároveň byl po dlouhou dobu historie lidstva využívaný jako zdroj léčivé látky. Kromě toho se jedná o brouka velmi pěkného vzezření.
Puchýřník lékařský (Lytta vesicatoria)
Puchýřníků je více druhů, ale v článku se soustředím především na puchýřníka lékařského, označovaného také jako španělská muška.
Vyskytuje se v téměř celé Eurasii, ale nejvíce je zastoupen v teplejších jižních krajinách. U nás v České republice se s ním ojediněle můžeme setkat také a dá se předpokládat, že s oteplováním se zde bude vyskytovat častěji. Nejvíce byl jeho výskyt zaznamenaný na jižní Moravě a pak ojediněle poblíž Prahy a směrem na severozápad.
Puchýřník patří do čeledi majkovité, podobně jako možná známější brouk majka fialová, o které se v posledních letech mluví také ve spojitosti s jedem, který je schopná produkovat. Jedná se o štíhlého, zhruba dva centimetry dlouhého brouka nádherné zlatozelené barvy s metalickým efektem. Hlava je trojúhelníkovitého tvaru s dlouhými a nápadnými tykadly.
Jeho nápadné zbarvení, byť někdy může splynout se zelenou barvou vegetace, má za úkol varovat případné nepřátele před útokem. Říká se tomu aposematismus, což je zbarvení nebo jakékoliv jiné přizpůsobení, které je narozdíl od krypse výrazné a slouží k odrazení nepřítele před útokem a pozřením aposematicky zbarveného či chovajícího se živočicha. Krypse je naopak zbarvení, které má tvorovi pomoci splynout s okolím a být pro nepřítele co nejvíce nenápadný. Kromě nápadného zbarvení a jedu mají dospělí jedinci tendenci se shlukovat, což je další signál, který vysílají vůči okolí. „Haló, my jsme tady, je nás dost a nijak se nebojíme, protože by se vám útok na nás nevyplatil.“ Kromě velké masy brouků varuje nepřítele i pach této látky, který je velmi podobný myšině. Na druhou stranu, existují živočichové, kteří se dokázali adaptovat a jed tohoto brouka jim nevadí. Patří mezi ně hrabaví ptáci a mnoho druhů žab. Nejen, že jim jed neublíží, ale jsou schopní ho v sobě kumulovat a sami se stávat jedovatými.
Brouci se shlukují. Při přemnožení mohou rostliny úplně zlikvidovat.
Jedná se o býložravý hmyz, který se živí především listy některých stromů, jako je například jasan nebo vrba bílá, nalézt ho můžeme i na listech šeříku nebo zimolezu. Zatímco jsou však dospělci býložravci, jejich potomci jsou dravější, možná bychom je mohli nazvat i parazity.
Když samec oplodní samici, ta naklade svá vajíčka poblíž domova včely samotářky. Z vajíček se následně vylíhnou larvy, které vylezou na květiny a tam čekají, až včelka přilétne pro nektar. Když se k nim přiblíží, pomocí háčků na svých nohách se na ni přichytí. Včela je pak nechtěně odnese do svého hnízda, kde se jí zase pustí a začnou hodovat na jejích vlastních larvičkách a také na zásobách potravy. Tam postupně projdou ještě několika svleky, než z nich budou definitivně dospělí jedinci, kteří z hnízda včely vylétnou a hledají zase stromy.
Jedovatou látkou disponují především samci, samice ji mají jen ve chvíli, kdy se o ní samec nějakým způsobem podělí, např. během páření. Látka se jmenuje kantaridin a každý samec má necelý jeden gram této látky. Vypadá to jako mléčná tekutina, kterou vylučuje ze svých kloubů. Je toxická, hořká a páchne po myšině. Při kontaktu s pokožkou způsobuje podráždění, tvorbu puchýřků a může docházet i ke krvácení. Při silném vystavení tomuto jedu pak může k těmto symptomům docházet i na sliznicích v těle, postižen bývá trávicí systém a vylučovací soustava, především tedy ledviny. Může dojít ke kolapsu a smrti.
Těchto drastických symptomů otravy se však nemusíme ani v nejmenším obávat. Samozřejmě pokud by byl člověk alergický a došlo by k anafylaktickému šoku, tak může i zemřít, ale to je opravdu jen velmi vzácná situace. Pro ostatní je brouk téměř neškodný, i při kontaktu mnohdy stačí jen tekutinu otřít či omýt a nedojde dokonce ani k tvorbě puchýřků. Zmíněné stavy však mohou nastat při pozření těchto brouků, což může hrozit například u malých dětí, které zkoušejí všechno ochutnávat.
V minulosti k otravám docházelo i u lidí, kteří se pokoušeli tuto látku konzumovat jako afrodiziakum, které mělo povzbudit jejich libidum. Dnešní produkty zvané jako španělské mušky nebo španělské kapky kantaridin neobsahují a jsou tvořené jinými látkami, které nemají s těmito broučky nic společného. Přesto se i dnes mohou občas nalézt jedinci, kteří chtějí zkusit kantaridin. Hranice, za kterou je množství látky už velmi nebezpečné, je však tenká a snadno se překročí. Kromě poškození sliznic může dojít i k tzv. priapismu, což je dlouhotrvající bolestivá erekce. A v případě výrazného překročení dávky (za nebezpečnou se považuje dávka 30 mg prášku z rozdrcených brouků) může dojít i ke smrti.
Kromě údajných afrodiziakálních účinků se kantaridin z puchýřníka používal i jako lék na revma nebo na bradavice. V některých oblastech severní části Afriky se namletí broučci přimíchávali do koření a následně do jídla, což mohlo způsobit otravy. Většinou jsou tyto praktiky zakázané, ale kam zákon nedohlédne, tam se s tímto „ochucovadlem“ můžeme stále setkat.
Lze tedy shrnout, že jde především o krásného zástupce z říše hmyzu, na kterého můžeme narážet častěji než dosud. Nemusíme se ho však bát a malým dětem je potřeba vysvětlit, že se nestrká do pusy (nejen tento brouček).
Není důvod se ho bát. U malých dětí je však potřeba dávat pozor.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
http://www.naturabohemica.cz/lytta-vesicatoria/
https://en.wikipedia.org/wiki/Lytta_vesicatoria
https://www.healthline.com/health/spanish-fly-drug#current-use
https://portal.nature.cz/w/druh-6733#/
https://www.123medik.cz/magazin/spanelske-musky-afrodisiakum
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aposematismus
