Článek
Rostliny nám jsou podobnější, než si myslíme
Příroda je plná tajemství, která nám vyjevuje postupně. Víme, že je komplexní a že i malá drobnost dokáže zásadně ovlivnit celý ekosystém. Mnoho z nás rádo čte o fauně, tedy o zvířatech. Ta nás fascinují, děsí i baví. Svět rostlin je pro většinu z nás o něco větším tajemstvím, ale i rostliny dokáží být fascinující a mohou nás překvapit. Jsou to totiž úplně stejně živé organismy jako zvířata, a tedy i my lidé. Jenom v některých ohledech fungují trochu jinak. Co tedy umí?
Komunikují mezi sebou
My je sice neslyšíme a pouhým pohledem nejsme většinou schopni zaznamenat vzájemnou interakci mezi rostlinami, ale podle výzkumů spolu rostliny poměrně živě komunikují. Jejich komunikace probíhá primárně v kořenovém systému za pomoci různých chemikálií, které vylučují. Těmto látkám se říká kořenové exsudáty a rostlina jimi dává o sobě vědět. Současně také využívají tzv. mykorhizy, kdy jim s komunikací pomáhají kořenové houby.
Jedna ze studií také ukázala, že uhlík absorbovaný 40 metrů vysokým smrkem by mohl být sdílen s menšími stromy v okolí, neboť kořenový systém smrku je povrchový a zasahuje do systému kořenů těchto menších stromů.
Poznají své sourozence
Biologové zjistili, že rostliny v rámci kompetice (soutěživosti mezi sebou) rozvíjejí svůj kořenový systém, aby si zabraly co nejvíce plochy a zabránily tak jiným rostlinám stejného druhu, aby si místo obsadily. Ale pokud tato rostlina byla umístěna do stejné nádoby s druhou rostlinou, s níž byla geneticky spřízněná, svůj kořenový systém takto nerozvíjela a nesnažila se ji vystrnadit.
Reagují na zvuky
Ne, nemám na mysli pouštění vážné hudby rostlince v květináčku. V tomto případě jde o reakci na přirozené druhy zvuku. Vědci zkoumali sazenici hrachu a zjistili, že kořeny této rostliny byly schopné rozpoznat, ze kterého směru se nesou vibrace vznikající protékající vodou pod povrchem země.
Zajímavostí však také je, že některé rostliny jsou schopné zvýšit svoje výnosy, pokud jim je pouštěna speciální akustická frekvence. Zkoumána byla paprika a rajčata, přičemž u papriky se výnosy zvýšily o více jak 60 %, u rajčat o více jak 13 %.
Vnímají gravitaci
Rostliny vnímají podobně jako my gravitaci a jsou schopné na ni i adekvátně reagovat. Říká se tomu gravitropismus a díky této schopnosti jsou schopné poznat, který směr je „dolu“ a který „nahoru“. Ve svých kořenech a stoncích mají speciální buňky, tzv. statocyty. Ty obsahují zrnka škrobu, která se vlivem gravitační síly shromažďují na dně buňky, a tím jí dávají signál, kde je dole. Pokud bude např. cibulka rostliny zasazena šikmo, posunou se na stranu i tato zrnka, což následně povede ke stimulaci růstových hormonů a rostlina pak poroste tak, aby vykompenzovala tuto počáteční nedokonalou polohu.
Jsou schopné klamat
U zvířat jsme na to zvyklí, ale u rostlin to může být pro někoho překvapivé. Přesto však existuje řada druhů rostlin, které jsou schopny klamat, aby přilákaly např. opylující hmyz, i když ve skutečnosti nemají žádný nektar, který by mu mohly nabídnout.
Některé orchideje například vizuálně připomínají samici vosy a vypouštějí podobný pach, aby přilákaly vosí samce. Ti pak orchidej opylují, když se s ní snaží marně spářit.
Vydávají pach jako volání o pomoc
Máte rádi vůni posečené trávy? Pak vězte, že se s největší pravděpodobností jedná o snahu rostlin „křičet“ o pomoc a dát vědět ostatním v okolí, že hrozí nebezpečí.
Když jsou rostliny v nebezpečí, tedy ve stresu, vydávají pachy a těkavé látky, kterými se snaží například přilákat hmyz, který je může ochránit. Typické je to například v případě, že rostlinu ožírá housenka. Rostlina pak začne vydávat pach, kterým se snaží přilákat parazitické vosy, které nakladou do housenek vajíčka a tím je odsoudí k záhubě. Některé rostliny také dokáží přilákat případné predátory hmyzu, obvykle ptáky, aby je zbavili nepřítele.
Dokáží vnímat čas
To asi není zase natolik překvapivé. Kdyby to nedokázaly, asi by nepoznaly, kdy mají rozvinout své květy a kdy je zase sbalit. Podobně jako my lidé nebo zvířata mají i rostliny svoje cirkadiánní hodiny, které jim určují, jaký je čas a jestli mají růst, kvést, nebo se naopak zatáhnout.
Pomocí světelné délky dne jsou pak také schopny rozpoznat, jaké je roční období a jestli mají vylézt ze země, nebo jestli je čas se pomalu uložit k zimnímu odpočinku. Kromě světelné délky dne využívají i schopnosti vnímat teplotu.
Dokáží počítat
Samozřejmě ne tak, jak bychom si asi představovali pod pojmem počítat. Ale například masožravá rostlina mucholapka podivná (nebo také Venušina) se uzavře za účelem lapení hmyzu až poté, co ucítí druhé otření. Jedno otření by totiž mohlo být planým poplachem. Činí tak pomocí vápníku, který se v okamžiku kontaktu uvolní a za normálních okolností by vedl k uzavření pasti. Ale protože jeden kontakt je málo, je potřeba ještě druhé vlny vápníku, aby se past opravdu uzavřela.
Aktivně bojují proti ostatním rostlinám
Například Viktorie královská, zvaná také jako obří leknín, svými listy vytlačuje jakékoliv jiné rostliny, aby tak zabrala co nejvíce místa na světle. Dokud je list svinutý a teprve vyrůstá směrem k vodní hladině, rostlina s ním „mává“, aby rozehnala případné konkurenty. Následně se list rozvine po vodní hladině a vytlačí jakékoliv zbylé rostliny, a to i za pomoci ostnů, které má na svých listech
Zajímavosti:
- jahody jsou jediný druh ovoce, které má svá semínka na vnější straně plodu a mívá jich okolo 200
- stromy patří mezi nejdéle žijící organismy na světě - žijí stovky i tisíce let
- v roce 1600 měly cibulky tulipánů v Holandsku větší cenu než zlato, což vedlo ke krachu nizozemské ekonomiky
- arašídové oříšky nejsou ve skutečnosti oříšky, ale plody podzemnice olejné a řadí se mezi luštěniny
- krájení cibule u mnoha lidí vyvolává pláč kvůli přítomnosti kyseliny sírové
- duby patří mezi stromy, které jsou nejčastěji zasaženy bleskem
- z jednoho průměrně velkého stromu by se dalo vyrobit cca 170 tisíc tužek
- bambus je nejrychleji rostoucí rostlina na světě - za den může vyrůst až o 90 cm
- nejvyšší žijící strom světa je sekvojovec pobřežní v Kalifornii
- čokoládu máme díky pakomárům, kteří opylují kakaovník
- šťáva z květů zvonků se dříve používala k výrobě lepidla
- některé rostliny jsou samosprašné, což znamená, že k rozmnožení nepotřebují opylovače
- okrasný keř oleandr patří mezi nejjedovatější rostliny - člověka by dokázal otrávit i med vyprodukovaný včelami, které strávily nektar oleandru
- původní barva mrkve byla fialová, teprve postupným křížením se dosáhlo oranžové barvy, která zůstala
- jablka plavou na vodě, protože obsahují vzduchové komůrky tvořící až 25 % objemu, podobně jako brusinky
- nabobtnalý kmen afrického stromu baobabu dokáže pojmout až 120 tisíc litrů vody
- některé druhy masožravé rostliny láčkovky jsou schopné polapit a "sežrat" i drobné hlodavce
Jaké další zajímavosti ze světa rostlin znáte?
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://eu.clickandgrow.com/blogs/news/10-mind-blowing-facts-about-plants
https://www.longacres.co.uk/blog/20-fun-facts-about-plants/
https://www.bhg.com/gardening/yard/garden-care/fun-facts-about-plants/
https://www.twinkl.cz/homework-help/science-homework-help/plants-facts-for-kids/top-10-plants-facts-for-kids
https://www.greenpeace.org.uk/news/green-planet-5-amazing-plant-facts/
https://fairborndigital.us/2021/06/09/25-fun-facts-about-plants/
