Článek
Postižení lidé to nikdy neměli lehké, ani dříve, ani dnes. Některým z nich však dříve - paradoxně - jejich postižení umožnilo přijít si na tehdejší dobu slušné peníze. Řada z nich totiž vstupovala v tzv. freak shows, kam se diváci chodili dívat na lidi, kteří obvykle trpěli nějakým fyzickým defektem. Osudy těchto lidí jsou často smutné, ale mnohdy také zajímavé a v mnoha případech i velmi inspirativní. To když si člověk uvědomí, čeho tito lidé dokázali dosáhnout a jak se dokázali poprat se svým nelehkým osudem.
Princ Randian, živoucí lidské torzo
Princ Randian byl právě jedním z těch, kterým osud do vínku nadělil těžký život. Narodil se totiž se vzácnou vadou, která způsobila, že neměl ani jednu končetinu. A aby to měl ještě složitější, narodil se roku 1871 v Britské Guyaně. Šlo o britskou kolonii na severovýchodním pobřeží Jižní Ameriky a lidé, kteří se jakkoliv vymykali „normálu“, často končili na okraji tehdejší společnosti.
O jeho původu a rodinném zázemí se toho moc neví, mj. i proto, že jeho skutečná identita byla později záměrně zastřena tajemstvím. Cirkusáci totiž velmi dobře věděli, že lidé milují tajemství a záhady a v rámci „marketingu“ úmyslně vytvářeli fiktivní příběhy lidí, kteří u nich vystupovali. V čem se však zdroje shodují, to je Randianova silná vůle, přizpůsobivost, ale také značná inteligence a smysl pro humor.
V roce 1889, když mu bylo 18 let, byl přivezen do Spojených států amerických slavným podnikatelem a showmanem P.T. Barnumem, který tehdy vlastnil slavný Barnum & Bailey Circus. Barnum si byl vědom toho, jaký potenciál mají představení s lidmi jako byl princ Randian. Těmto lidem se říkalo tzv. sideshow performers a téměř vždy šlo o lidi se vzácným postižením, kteří se vymykali svým vzhledem. Barnum si u každého vymyslel i průvodní povídku o tom, odkud takový člověk pochází nebo jak k postižení přišel. Cokoliv, co by mohlo zvýšit zájem diváků.
U prince Randiana tomu nebylo jinak. Barnum o něm údajně tvrdil, že pochází z „východoindické aristokracie“ (proto princ) a že byl vychováván hinduistickými kněžími, což byla čistě smyšlená legenda určená k přilákání diváků. Ve skutečnosti byl obyčejným mužem z koloniální Guyany.
Princ Randian
Princ Randian fascinoval diváky nejen tím, že je živý, i když nemá žádnou z končetin, ale především tím, co všechno dokázal, i když neměl ani ruce, ani nohy. Diváci tak mohli v němém úžasu sledovat, jak dokáže jen s pomocí úst a brady otevřít krabičku sirek, jednu z nich zapálit, připálit cigaretu a vykouřit ji. Ústa celkově používal jako zástupný způsob místo končetin. Dokázal v ústech držet tužku a psát nebo dokonce malovat. Jeho popularita mezi diváky neustále stoupala i díky jeho smyslu pro humor a bezprostřednímu jednání. S diváky nebo ostatními účinkujícími aktivně komunikoval, žertoval a díky tomu, že uměl plynně mluvit několika jazyky, byl schopen absolvovat i evropská turné a získat si srdce i evropských diváků.
Ač by se mohlo zdát, že bez čtyř končetin bude člověk jen stěží přežívat a bude plně závislý na jiných, u prince Randiana tomu tak nebylo. Navzdory své tělesné indispozici měl naprosto uspokojivý a plnohodnotný osobní život. Našel si partnerku, se kterou se oženil a společně měli několik dětí. Jeho rodina ho na cestách po turné často doprovázela.
Účast na cirkusových představeních však nebyla to jediné, čím si dokázal vydělat. Zahrál si totiž i ve filmu z roku 1932 pod taktovkou režiséra Toda Browninga. Film Freaks vyprávěl příběh cirkusové komunity lidí. Artistka si utahovala z trpasličího muže do doby, než zjistila, že zdědil velké jmění. Chtěla se za něj vypočítavě provdat, ale následně se ho zbavit s pomocí siláka Herkula. Mužovi přátelé, také tělesně postižení, však její úmysly odhalili. Na tehdejší dobu šlo o odvážný film, jednak kvůli tématu, ale také kvůli tomu, že režisér obsadil skutečně postižené lidi, např. právě prince Randiana.
Princ Randian vystupoval aktivně po většinu svého života. Zemřel 19. prosince 1934 ve věku 63 let na infarkt. I v posledních letech svého života se účastnil různých představení a svým vystupováním dokázal uživit nejen sebe, ale i svoji rodinu.
Dnes se často na tzv. freak shows díváme s despektem a vnímáme je jako něco, co snižovalo důstojnost postižených lidí. Ač je to do určité míry pravda, faktem zůstává, že tyto show často dokázaly zajistit postiženým lidem slušný příjem, o kterém by si jinak mohli jenom nechat zdát. A nejen to. Svým vystupováním lidem ukázali, že existují i lidé, kteří se musí potýkat s různým postižením. A že i když jsou jejich osudy velmi těžké, je možné se s tím vždy poprat a život si užít tak, jak to jen jde.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://allthatsinteresting.com/prince-randian
https://www.dotyk.cz/magazin/princ-randian/
https://www.csfd.cz/film/967-zrudy/prehled/
https://en.wikipedia.org/wiki/Prince_Randian
https://www.unclejrproject.com/prince-randian
https://telegrafi.com/en/the-snake-man-is-the-story-of-the-man-who-had-no-hands-and-feet-but-was-all-mouth/
