Rýma, kašel, chřipka, covid… je tu období, kdy imunitní systém dostává zabrat

Když nastoupí podzimní plískanice nebo zima, dostává náš imunitní systém zabrat. Během let s covidem jsme si zvykli nosit roušky a tak ani řada jiných původců respiračních onemocnění neměla moc šancí. Náš imunitní systém zpohodlněl a nyní je to pro něj ještě náročnější než kdy dřív.

Akutní infekce horních cest dýchacích tak v současném ročním období potrápí nejen děti, ale i řadu dospělých. Většinou se jedná o onemocnění virového původu, takže antibiotika nemají na léčbu žádný vliv a jsou zbytečná. Onemocnění často po týdnu nebo dvou samovolně odezní, i když kašel může ještě poté i několik týdnů přetrvávat. Některá onemocnění však mohou potrápit nemocného delší dobu, zejména pokud je jeho imunitní systém oslabený.

Mezi nejčastější akutní infekce řadíme:

Dalšími častými respiračními nemocemi jsou:

Většina těchto infekcí nevyžaduje (a dokonce je to kvůli rostoucí rezistenci i nežádoucí) nasazení antibiotik. Pro zmírnění příznaků je možné v lékárně zakoupit různé přípravky, které mohou pomoci s uvolněním nosu nebo zklidněním bolavého krku. Pouze v případě, že příznaky přetrvávají neúměrně dlouho nebo se stav nečekaně zase zhorší, je dobré navštívit lékaře, neboť se může jednat o bakteriální superinfekci, která nastoupila po prvním virovém „útoku“. Taková infekce už může vyžadovat nasazení vhodných antibiotik.

Jak se akutní respirační infekce nejčastěji projevují?

I obyčejná rýma, ač nejde o závažné onemocnění, dokáže člověka velmi nepříjemně potrápit. Všichni známe pocit ucpaného nosu, časté kýchání, v prvních fázích i neustálý výtok z nosu, slzení očí apod.

Rýmička

Rýma, odborně zvaná rinitida, je asi úplně nejčastějším onemocněním (a pro řadu lidí včetně mě smrtelnou diagnózou :)). Řada odborníků se přiklání spíše k označení rinosinusitida, protože sliznice vedlejších nosních dutin jsou postiženy téměř pokaždé.

Obvykle člověka potrápí po dobu deseti dnů a pak samovolně vymizí. Přenáší se přímým kontaktem i kapénkovou infekcí a inkubační doba trvá zhruba čtyři dny. Současně s rýmou může dojít i k infekci nosohltanu a v takovém případě se jedná o zánět (katar) horních cest dýchacích.

Rýma je virové onemocnění, ale v některých případech může dojít i k druhotné bakteriální infekci. Typická je výtokem z nosu, který je zpočátku vodnatý a postupně zhušťuje. Člověk může cítit tupý pocit tlaku nad dutinami, popř. bolest, někteří mohou trpět i zvýšenou teplotou a hodnota CRP se zvyšuje.

Rýma obvykle vymizí sama, proto spíše tlumíme doprovodné příznaky - bolest můžeme řešit analgetiky, na ucpaný nos se prodávají v lékárnách kapky či spreje, můžeme aplikovat i solné výplachy. V případě zvýšené teploty je možné podat i něco na její snížení. Pokud nedojde k rozvoji bakteriální infekce, není důvod navštěvovat lékaře.

S rýmou velmi často souvisí i tzv. zánět středního ucha. Nejvíce rozšířený bývá u dětí, odhaduje se, že alespoň jednou jej prodělalo 85 % dětí. Může potrápit i dospívající nebo dospělé jedince, ale kvůli vývojové anatomické změně, kdy sluchová trubice mění délku a polohu, se záněty středního ucha stávají s postupujícím věkem méně a méně časté až výjimečné.

Se zánětem středního ucha mohou pomoci dekongescenční přípravky (tzv. nosní spreje, kapky), kdy mnohem účinnější jsou kapky, které mohou při správní aplikaci zatéct až k nosohltanu. Při mírných problémech a bolestech ucha je možné aplikovat ušní kapky s kortikoidy a lokálními anestetiky. Pokud se aplikuje včas, k rozvoji zánětu obvykle nedojde.

Akutní faryngitida

Zánět sliznice hltanu se projevuje překrvením, otokem a sekrecí hlenu. Člověk jej pozná podle charakteristické bolesti v krku, kdy může být přítomna pouze samotná bolest (zejména při polykání), ale i škrábání, pocit sucha, pálení a nucení ke kašli. U dětí často dochází i ke zvýšené teplotě. Sliznice v krku bývá zarudlá, podrážděná, objevuje se stékající hlen. Místní uzliny bývají pohmatově zvětšené. Bolest v krku se může rozvinout i do uší, kde můžeme mít pocit zalehlosti, praskání, ale i bolesti.

Léčba nebo spíše podpora spočívá v podávání přípravků tlumících bolest a nepříjemné pocity škrábání (různé čaje, pastilky, spreje…), antibiotika se nevyužívají. V případě bolesti je možné podat i analgetika.

Akutní tonzilitida (angína)

U angíny obvykle mluvíme o postižení patrových mandlí, v menším počtu případů se může jednat i o jazykovou nebo nosohltanovou mandli.

Nejčastěji jsou postiženy děti v věku 5-15 let, ale onemocnění se nevyhýbá ani dospělým. Přenos je především kapénkový. Příznaky se projevují poměrně náhle, postižený trpí třesavkou - zimnicí, vysokou teplotou, schváceností, u dětí se objevují i bolesti břicha, někdy spojené se zvracením. Člověk pociťuje bolest v krku, zejména při polykání, na překrvených mandlích je po zhruba dvou dnech viditelný bělavý povlak. Místní uzliny jsou zvětšené, CRP je zvýšené. Toto onemocnění se řeší antibiotiky (bývá způsobené bakteriemi streptokoka), obvykle penicilinem. Jako podpůrná léčba je využíván Priessnitzův zábal, klid, v případě bolesti analgetika a pro snížení teploty antipyretika.

Akutní laryngitida

Nastupuje velmi náhle, zejména v nočních hodinách, kdy se projevuje kašlem a chraptivým zvukem při nádechu. Postihuje hlavně malé děti, u kterých ztěžuje dýchání. Děti tak bývají vystrašené a plačtivé. Řeší se inhalacemi, pokud je tato léčba nedostačující, může u dětí dojít i k hospitalizaci.

Dále se projevuje jako suchý dráždivý kašel, bolest v krku, pálení a škrábání. Obvykle je to způsobeno virovou infekcí, ale mnohdy se přidává i bakteriální. V případě podezření na bakteriální superinfekci se opět podávají antibiotika. V opačném případě se volí podpůrná léčba v podobě sprejů, sirupů a dalších přípravků pro uvolnění krku a snížení bolesti.

Epiglotitida

Jde o onemocnění, které může být životu nebezpečné a řeší se hospitalizací. Obvykle postihuje malé děti, ale může i dospělé. Projevuje se řezavou bolestí v krku, bolestí a problémy při polykání, dušností. Příklopka je zvětšená a znemožňuje průchod. Děti sliní, jsou bledé, apatické, hypoxické. V žádném případě dítě při vyšetření nepokládáme, mohlo by dojít k přiklopení záklopky na laryngeální vchod a následnému dušení.

Jak můžeme podpořit vlastní organismus a imunitu?

V první řadě je potřeba znovu zmínit, že pokud se nejedná o bakteriální infekci, není důvod vyžadovat po lékaři nasazení antibiotik. Ta totiž virové infekce nijak neovlivní, léčbu nezkrátí, příznaky neutlumí. Jejich nadužívání naopak vede k rostoucí rezistenci a antibiotika tak ztrácejí svůj účinek.

Imunitní systém také podpoříme zvýšeným příjem vitaminu C a D a prvku zinku. Tyto elementy se totiž uplatňují ve všech čtyřech úrovních imunitní obrany. Bohužel ve stravě jich bývá nedostatek (zejména v rostlinné stravě je dostupnost vitaminu D ztížena přítomností fytátů) a tak odborníci doporučují jejich suplementaci v podobě potravinových doplňků. V případě vitaminu D hraje roli v jeho nedostatku i nedostatečné sluneční záření v období podzimu a zimy. Zároveň je však potřeba dávat pozor na dávkování (při suplementaci potravinovými doplňky), neboť vitaminem D je možné se předávkovat.

Vitamin C je rozpustný ve vodě a předávkování nehrozí, nadbytečné množství tělo přirozeně vyloučí. Člověk si jej neumí sám vytvářet a proto jej musí přijímat v potravě. Bohatým zdrojem je ovoce a zelenina (zejména brambory, žlutá paprika, citrusy), ale vzhledem k její poměrně nízké konzumaci v naší společnosti je vhodné využívat i dalších potravinových doplňků. Vysoké dávky vitaminu C prokazatelně zkracují dobu příznaků respiračních onemocnění.

Zinek se podílí na široké škále procesů v těle a uplatňuje se i v imunitních reakcích. Je potřeba dávat pozor na dávkování, neboť podobně jako u vitaminu D může dojít k předávkování.

Součástí posilování imunity je samozřejmě i maximální možné snížení míry stresu, zejména toho dlouhodobého. Dodržování hygienických pravidel, vyhýbání se přelidněným místům, otužování.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/02/05.pdf

https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2022/01/03.pdf

https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2022/05/04.pdf

https://www.wikiskripta.eu/w/Akutn%C3%AD_epiglotitida