Sámové, pastevci sobů, jejichž tradiční písně zvané joik jsou plné emocí. Jsou tu už přes 5 000 let.

Nemají svůj vlastní stát a dokonce mohou mít problém domluvit se s jiným člověkem stejné národnosti kvůli množství dialektů. Jejich tradiční způsob života už není jediný, často se přizpůsobili modernímu prostředí. Dokázali si však zachovat své tradice a zvyky, a to i přesto, že museli bojovat za to, aby byli uznáni jako národnostní menšina.

Jsou tu už přes 5 000 let…

U nás známí spíše jako Laponci, ale ve světě především jako Sámové (Sami). Označení Laponci vnímají spíše urážlivě, sami sebe označují také jako Sámy. Jedná se o nejseverněji žijící domorodé evropské obyvatelstvo, které zde žije už minimálně pět tisíc let. Obývají rozlehlou arktickou oblast zvanou Laponsko, která se rozkládá na území několika států, konkrétně Finska, Švédska, Norska a Ruska. V Norsku je jejich zastoupení jednoznačně největší. Ze zhruba 80-100tisícové populace jich v Norsku žije víc jak polovina. Čtvrtina žije ve Švédsku, několik málo tisíc ve Finsku a zhruba pouhé dva tisíce žijí v Rusku. Vzhledem k velké rozlehlosti oblasti mluví jednotlivé skupiny různými dialekty. Lidé ze sousedních oblastí se domluví i navzdory odlišnému dialektu, protože si jsou v mnohém podobné, ale lidé ze vzdálenějších oblastí už mluví natolik rozdílnými dialekty, že se nemusí vůbec domluvit. Sámský jazyk je do určité míry příbuzný např. s finštinou či estonštinou, ale zcela odlišný od norštiny.

Odpradávna obývali Sámové arktickou a subarktickou oblast dnešní Fennoskandinávie (zahrnuje Skandinávii, Finsko, Karélii a poloostrov Kola). Když se do oblasti dostali noví osadníci, Sámové s nimi částečně splynuli, což vedlo k postupné ztrátě jejich identity a kultury. Přestože historie Sámů je stará více jak 5000 let, na jejich území se nacházejí kresby a nálezy pradávných lovců a sběračů, které se datují až 8 000 let př.n.l.. Tato kultura se nazývá Komsa a pravděpodobně se sem dostala postupným posunováním při tání ledovců. Sámové jsou tak považováni za původní obyvatele této oblasti.

Zcela bezpochyby se dostali později do kontaktu s obávanými Vikingy, ale památky po bitvách chybějí, takže vědci předpokládají, že střet kultur nebyl vyloženě násilný. Zřejmě se Sámové díky Vikingům naučili obchodovat a tím jejich společnost pokročila do nové éry vyspělosti.

Mnohem hůř dopadl kontakt se skandinávskými národy, zejména Nory a Švédy, kteří přicházeli z jihu. Nejdříve obsadili jižní část Skandinávie a spíše pobřežní oblasti a o Sámy tak neměli moc zájem. Zatímco Sámové pásli soby ve vnitrozemí, Norové a Švédové se věnovali u pobřeží obchodu. Tento minimální kontakt tehdy Sámům pomohl při vypuknutí moru. Zatímco ten ničil skandinávské obyvatelstvo, Sámové, kteří nebyly se Skandinávci v úzkém kontaktu a také se živili úplně jinak, moru unikli. Skandinávci ale postupně začali pronikat severněji a na Sámy vyvíjeli čím dál větší tlak a snažili se je začlenit do své společnosti.

Od 19. století tak byli Sámové znatelně utlačováni, švédské i norské úřady je považovali za zaostalé lidi, snažili se je zcivilizovat, naučit vlastnímu jazyku a naopak zakazovaly projevy sámské kultury a jazyka, zejména ve školách. Mladí Sámové tak začínali ztrácet kontakt se svojí vlastní kulturou.

V letech 1913-1920 dokonce švédské politické hnutí za rasovou segregaci vytvořilo rasově založený biologický ústav. Švédští osadníci byli povzbuzováni k migraci směrem na sever, díky čemuž mohli získat právo na půdu a vodu, daňové úlevy i vojenské výjimky. V podobné době tlačili na Sámy i Norové - každý, kdo chtěl na severu Norska koupit nebo pronajmout státní pozemky k zemědělství, musel umět norsky a musel se registrovat pod norským jménem. Někteří Sámové se tak vzdali vlastní identity, jiní se rozhodli migrovat dál na sever. To způsobilo vnitřní propast mezi sámskými skupinami, kulturní zranění, které nebylo dodnes zcela zaceleno.

Sámům nepřidala ani druhá světová válka. Němci tehdy zničili téměř veškeré stopy po obyvatelích severního Finska a Norska. Domy, kulturní památky, všechno. Až konec druhé světové války přinesl Sámům trochu uvolnění, ale i tak byli svázaní zákony země, ve které žili. Jeden ze zákonů např. omezoval velikost domu, který si Sámové mohli postavit.

Teprve konec 20. století a přelom tisíciletí přinesl tolik potřebnou svobodu a možnost rozvíjet vlastní kulturu. V srpnu 1986 byla vytvořena vlastní státní sámská hymna a vlajka. Roku 1989 byl v Norsku zvolen první sámský parlament. V roce 2005 byl norským parlamentem schválen Finnmarkský zákon (Finnmark - severní oblast Norska), který dává sámskému parlamentu a Radě provincie Finnmark společnou odpovědnost za správu území, jež bylo dříve považováno za státní majetek. Pozemky tak nyní patří obyvatelům provincie, bez rozlišení, zda jde o Nory nebo Sámy, a nikoliv norskému státu.

Ani dnes však nemají Sámové na růžích ustláno. Stále bojují se ztrátami, které utržili v průběhu posledních desetiletí, kdy byl na ně vyvíjen největší tlak. Stejně tak musí aktivně bojovat proti dosavadním zákonům, které je jakýmkoliv způsobem segregují nebo jim upírají běžná práva. Kromě těchto kulturních problémů čelí i změně životního prostředí, jako je těžba ropy, těžba dřeva, budování přehrad, rozvoj cestovního ruchu a v neposlední řadě také klimatickým změnám.

Sámská víra

Původní sámská víra je polyteistická, přičemž v průběhu dob přijala i některé prvky severské vikinské mytologie. Není pro všechny skupiny Sámů totožná - jak Sámové obývali rozlehlé oblasti, v každé skupině se víra vyvíjela trochu odlišně včetně řady různých rituálů a zvyklostí. Vlastní spiritualita je velmi spojena se zemí, přírodou a duchovním světem. V sámské společnosti se objevují tzv. Noaidi, sámští šamané, kteří měli možnost komunikovat s nadpřirozenem za pomoci bubnů, zpěvů, posvátných předmětů a v neposlední řadě i za pomoci využití muchomůrek, které jim pomohly dosáhnout toho správného „stavu vědomí“.

Sámská kosmologie rozděluje vesmír na tři světy, respektive tři úrovně. První, horní úroveň, patří bohům. Je charakteristická teplem, světlem, životem a bílou barvou, je to taková obdoba křesťanského „nebe“. Druhý svět nebo úroveň je naše země, svět patřící lidem a je charakterizovaný červenou barvou. Třetí svět je podsvětím, které je charakterizováno chladem, černou barvou a obývají ho tuleni, potápky, vydry a další bájná zvířata.

Dnešní Sámové jsou povětšinou křesťané, k čemuž je přiměl misionářský tlak v předchozích staletích. Tehdejší misionáři jim zabavovali bubny a buď je spalovali, nebo je rozesílali do muzeí. Posvátná místa byla zničena. Sámové byli často obviňováni z čarodějnictví a stávali se terčem čarodějnických procesů a upalování. Sámové se tak snažili přizpůsobit tím, že svoje náboženství praktikovali doma a v neděli chodili do kostela. Dnes se snaží o obnovu své víry a náboženských rituálů, aby zcela nezanikla.

Sámská kultura

Sámové byli odjakživa nesmírně zruční a tím, jak byli odloučení od jiných společností, museli si vše potřebné vyrábět sami. Jejich řemeslná práce měla jako primární účel funkčnost, teprve sekundárně se jednalo o ozdobu a umění. Rozlišit se dala na mužskou práci a na ženskou. Muži zpracovávali většinou paroží a dřevo, ze kterých vyráběli předměty denního užívání, ženy se zase věnovaly spíše kůži a kořenům, ze kterých vyráběly oblečení a koše. Sámové mají i své charakteristické barvy, které se nejvíce projevují na jejich typickém ošacení nebo vlajce. Těmito barvami jsou červená, zelená, modrá a žlutá.

Gákti je tradičním krojem pro Sámy a jeho vzhled se může mírně lišit podle oblasti, v níž Sámové žijí. Dříve se vyráběl ze sobí kůže a šlach, dnes je většinou z vlny, bavlny a nebo hedvábí. V zimě se k němu často přidává sobí kožich či pončo. Vzhled gákti se liší i v závislosti na tom, zda je určen pro muže, nebo pro ženu.

Užité barvy, vzory a šperky naznačují oblastní původ člověka, zda je zadaný či z jaké rodiny pochází. Kromě samotného kroje nosí Sámové ještě klobouky, které se také liší podle pohlaví, ale i ročního období. Většinou jsou z vlny, kůže nebo kožešiny. Mohou být vyšívané nebo ozdobené korálky či peřím.

Přestože Sámové obvykle umí jazyk země, v níž žijí, mají dnes možnost zhlédnout i krátké zprávy ve svém vlastním jazyce v národní televizi a dokonce se vytvářejí i některé pořady pro děti v sámštině.

Vydává se i deník, které je v severní sámštině, která je nejrozšířenějším jazykem Sámů. Mají vlastní sámské vydavatelství, které vydává díla sámských autorů, ať už se jedná o básně či romány. Většinou jsou také psány v severní sámštině, ale někdy jde i o jiné dialekty. Sámská autorka Ann-Helén Laestadius napsala knihu Stolen, která byla následně zfilmována a produkována na Netflixu v roce 2024.

Hudba má v kultuře Sámů svoje významné místo. Sámové mají dokonce svůj vlastní typický zpěv nebo píseň, která se nazývá joik. Dříve se jednalo o zpěv bez doprovodu hudebních nástrojů nebo jen s využitím flétny či bubnů, v dnešní době už jsou hudební nástroje běžným doprovodem joiků.

Joiky byly jako hudební vyjádření Sámů dlouhou dobu potlačovány, ale naštěstí nebyly zcela zapomenuty a dnes dochází zase k jejich rozvoji. Text je jednoduchý - buď není žádný nebo jen velmi krátký. Jde spíše o zvuky nebo opakování slabik. Smysl písně se však skrývá v něčem jiném. Joiky jsou osobní nebo duchovní povahy a většinou jsou o nějaké osobě, zvířeti nebo věci. A zpěvák svým zpěvem tento objekt nepopisuje, ale snaží se ho vyjádřit. Je tak plný emocí, které mají danou osobu, zvíře nebo věc vyjádřit.

Známým je například Danielův joik, který zazpíval Jon Henrik Fjällgren při talentové soutěži.

Joiky ale nejsou jediným hudebním vyjádřením Sámů, byť jsou nejtypičtějším a jedná se o něco, co není zastoupeno v žádné jiné kultuře. Určitou podobnost můžeme najít jedině se zpěvy šamanů, kteří se snažili napodobovat přírodní zvuky. Sámové mají i další hudební projevy, které se dnes prolínají s moderní hudbou, mají vlastní zpěváky, zpěvačky i skupiny.

Sobi patří neodmyslitelně k sámské kultuře. Byli základem sámské obživy a i když dnešní Sámové často pracují v „běžných“ zaměstnáních, mnoho z nich se stále chovu a pasení sobů věnují.

V Norsku a Švédsku je chov sobů právně chráněn jako výhradní sámská obživa. Soby tak mohou vlastnit Sámové, kteří mají zároveň vazby na pastevní rodiny. Ve Finsku není chov sobů tolik omezený, takže je mohou vlastnit i Finové. Sobi jsou polodomestikovaní a jejich chovu se věnují nejen Sámové, ale i řada dalších národů v oblasti polárního kruhu.

Mezi Sámy vznikaly tzv. siiddat, komunity, které si vzájemně vypomáhaly s pasením sobů, popř. i rybolovem. Siiddat obvykle zahrnovala několik rodin a jejich stáda. Sobi byli zdrojem především masa, ale také mléka, kůže, paroží a byli využívaní i jako dopravní prostředek. Sobí mléko je sladké a má konzistenci rozpuštěné zmrzliny. Ze sobího masa se pro změnu připravuje tzv. suovas, uzené libové maso, nebo bidos - guláš ze sobího masa, mrkve, cibule a brambor.

Dnes je chov a pasení sobů považováno i díky daňovým úlevám za ziskovou činnost, ale pastevci se musejí vyrovnávat s čím dál horšími přírodními podmínkami k pasení. Sezóna začíná v květnu, kdy dochází ke sčítání sobů kvůli kvótám, které mají zajistit, že chov sobů bude udržitelný a nedojde k přemnožení. Pak by totiž nestačily přírodní potravinové zdrooje.

Kultura Sámů je rozmanitá, ale kvůli dlouhodobému utlačování si teprve hledá cestu a význam v dnešním moderním světě. Sámové jsou však na svůj původ hrdí a snaží se své vědomosti a vzpomínky předávat svým dětem, aby tak jejich kultura přežila do dalších generací. Mnoho Sámů žije v tradičních osadách, ale vydělávají si podobně jako jiní obyvatelé daných zemí v průmyslu, cestovním ruchu nebo obchodu. Mnozí z nich si vydělávají tím, že zájemcům ukazují svůj způsob života, zvou je na své slavnosti a také jim ukazují svůj chov sobů. Zdařile tak zkombinovali moderní život s tradičními zvyklostmi a hlubokým poutem k přírodě.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://en.wikipedia.org/wiki/Duodji

https://en.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1mi_peoples

https://sweden.se/life/people/sami-in-sweden

https://nordnorge.com/en/tema/the-sami-are-the-indigenous-people-of-the-north/

https://www.visitnorway.com/typically-norwegian/sami-people/

https://visitsweden.com/what-to-do/culture-history-and-art/culture/discover-swedens-traditional-sami-culture-and-way-life/

https://en.wikipedia.org/wiki/Reindeer_herding

https://www.culturalsurvival.org/publications/cultural-survival-quarterly/sami-facts

https://www.discover-the-world.com/blog/10-fantastic-facts-about-sami-and-reindeer-life-in-finland/

https://www.mentalfloss.com/posts/sami-reindeer-herding-facts