Článek
Známá a využívaná již od dob starověku. Taková je bylina zvaná mandragora lékařská, jejíž účinky byly využívány zejména jako sedativum a analgetikum. Znali ji staří Řekové i Římané, znali ji i Egypťané a zapomenuta nebyla ani v době středověku, kdy však byla považována spíše za magickou bylinu, a to kvůli jejím kořenům připomínajícím člověka. Ne nadarmo se jí německy říká Hexenkraut, čarodějná bylina.
Mandragora lékařská (Mandragora officinarum)
Mandragora není jenom jedna. Pod názvem mandragora můžeme nalézt čtyři různé druhy a jejich poddruhy, které se liší jak vzhledem, tak i svým rozšířením a preferencí stanovišť. U některých druhů panují dosud nejasnosti ohledně taxonomického zařazení. Zatímco někteří považují středomořskou mandragoru za druh mandragora officinarum s určitými lokálními rozdíly, jiní rozlišují mandragoru officinarum jako druh kvetoucí na jaře a mandragoru autumnalis jako druh kvetoucí na podzim. Pro účely tohoto článku bude mandragora lékařská brána jako druh pro středomořskou oblast, bez rozlišení doby květu a možné existence samostatného druhu mandragory podzimní.
Mandragora lékařská je středomořskou bylinkou, která má ráda teplé oblasti. Najdeme ji v jižních částech evropských středomořských států a v severních částech afrických států. Nejvíce je však tento druh zastoupen v Řecku. Ráda roste v podrostech nepříliš hustých lesů, které jsou dobře prosvětlené, v olivových hájích, ale také podél cest a náspů.
Mandragory jsou bylinné trvalky, které vytvářejí přízemní růžici sytě zelených širokých listů, které působí zkrabaceně. Jejich stonek nebývá nijak vysoký, někdy je rozvětvený a zakončený květy obvykle modrofialové nebo zelenobílé barvy ve tvaru obrácených zvonků.
Květy mandragory
Jedná se o rostlinu, která kvete od podzimu do jara. Po odkvětu se začnou formovat plody ve tvaru oranžově zbarvených bobulí, které zprvu krásně a příjemně voní. Tato vůně plodů měla mít až afrodiziakální účinky. Jak však zrají až přezrávají, začne být původně příjemná vůně příliš těžká a nepříjemná. Uvnitř každého plodu je pak velké množství placatých semen.
Přezrálé plody mandragory lékařské
Největší pozornosti se ale vždy dostávalo jejím kořenům. Ty jsou silné, pevné, dužinaté a s trochou představivosti mají podobný tvar jako lidské tělo. Tato podobnost dala vzniknout řadě mýtů a pověr a také dávala rostlině její magický význam, tedy kromě jejích dalších účinků. Kořeny mohly být i metr dlouhé.
Už od dob starého Říma se tradovalo, že mandragoru i s jejím kořenem je možné sbírat jen za určitých podmínek, pokud člověk nechce ohrozit svůj život. Kdo by ji chtěl vykopat bez ohledu na tato pravidla, ten by mohl snadno zemřít. V kořeni totiž údajně sídlil démon, jehož děsivý křik by zabil každého, kdo kořen vykope. Podle drastické verze pověry tak měl být k rostlině přivázán pes, který se následně měl probodnout dýkou. Poté, jak by se zmítal v předsmrtných křečích, by vytrhnul kořen mandragory ze země. Podle méně drastických verzí se ke kořeni také přivazovala zvířata, ale neprobodávala se dýkou, pouze se jich využívalo k vytažení. Některé prameny popisují, jak je potřeba využít hladového psa, který se k mandragoře přiváže a před něj se hodí krmivo. Hladový pes po krmivu skočí a tak vytáhne mandragoru. Podmínkou také bylo tahání kořene za měsíčního svitu.
I přes nebezpečí, jaké skýtalo vytažení kořene ze země, byl kořen velmi vyhledávaný kvůli svým účinkům. Kromě něj podobnými schopnostmi disponují i semena, která se využívala za tímto účelem také. Nejvýraznější byl halucinogenní účinek. Na něm se podílel zejména skopolamin, rostlinný alkaloid, který se do těla dostával zejména vtíráním výtažku z mandragory smíchaného s olejem či jiným tukem. Pokud nebyla intoxikace příliš silná, docházelo k živým snům a lidé byli tzv. v transu. Hranice je však příliš tenká a tak mohlo snadno dojít i k předávkování. Vzhledem k tomu, že obsažené alkaloidy mají negativní vliv na srdce, mohlo při předávkování snadno dojít i k poruše srdečního rytmu, v extrémním případě i k infarktu. Lidské tělo si však na účinky a obsažené látky dokáže zvyknout a tak lidé, kteří se snažili navodit stav transu, museli postupně přidávat na množství, aby se dokázali dostat do stejného stavu, k jakému jim předtím stačilo množství menší. Výhodou bylo, že na látkách nevznikala závislost. Nevýhodou bylo, že předávkování bylo smrtelné.
Kromě již zmíněného skopolaminu obsahuje mandragora i další alkaloidy. Jsou jimi zejména hyoscyamin a atropin, v menší míře pak třeba skopin, norhyoscyamin a kuskhygrin. Celkem bylo identifikováno více jak 80 látek. Skopolamin je z nich však nejvýznamnější, co se halucinogenních efektů týče. Jeho účinků může být také využito jako léčby, stejně tak však může být zneužit jako jed. Alkaloidy se nacházejí v celé rostlině, ale jejich největší koncentrace je v kořeni a v semenech.
Rostlina mandragory
Kromě halucinogenních a analgetických či anestetických účinků byla mandragora využívána i k řadě dalších neduhů. Její šťáva se používala k potírání kloubních oblastí, aby došlo k úlevě od revmatických bolestí. Konzumace měla pomoci od melancholie, křečí nebo mánie, ale při příliš silném užití docházelo k deliriu a šílenství. Z mandragory se také vytvářely amulety, které měly svým nositelům přinášet štěstí a také léčit sterilitu. V době středověku patřila mezi nejvýznamnější léčivky, které měly údajně schopnost vyléčit prakticky cokoliv. Vůně plodů také nebyla to jediné, co mělo působit afrodiziakálně. Podle Theofrasta ze 4. století se kolem rostliny měly mečem nakreslit tři kruhy a následně se měla sbírat s tváří otočenou k západu. Poté se měla oškrábat a namočit do octa. Dnešní člověk by nad tím pozvedl obočí, pro starověké nebo středověké lidi to byla téměř posvátnost.
Přestože se v moderní době do velké míry ustoupilo od využívání přírodních zdrojů, zejména co se bylinkářství a „zaručených postupů“ týče, i dnes má mandragora co nabídnout. Zkoumají se její možnosti pro využití v léčbě diabetu a vysokého krevního tlaku. Obsažené alkaloidy také mohou být využity v boji s rakovinou, neboť se dají použít ve výrobě cytostatik.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mandragora_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%A1
https://www.atlasrostlin.cz/kvetiny/mandragora-lekarska
https://www.fs.usda.gov/wildflowers/ethnobotany/Mind_and_Spirit/mandrake.shtml
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mandragora
https://www.lifee.cz/historie-a-tajemno/myty-opredena-mandragora-jeji-narek-ma-lidi-dovadet-k-silenstvi-pomuze-jedine-pes_266345.html
https://www.europeana.eu/en/exhibitions/magical-mystical-and-medicinal/mandrake
https://en.wikipedia.org/wiki/Mandragora_officinarum
