Článek
Karel Španělský, Karel IX. Francouzský, Karel VI. Milovaný, Marie I. Portugalská, Charlotta Belgická. To jsou jen některá jména šlechticů, kteří byli zatíženi psychickými potížemi. A zatímco fyzické poškození obvykle nejvíce ovlivňuje samotného člověka, psychickými problémy často více trpí okolí než postižený člověk. V případě královských členů jsou následky pro okolí často ještě horší. V dějepisu jsme se o těchto problémech většinou neučili a tak můžeme žít s pocitem, že duševní strasti jsou problémem zejména dnešní doby. Historie však ukazuje, že tu jsou s námi odnepaměti.
Karel Španělský (Don Carlos of Spain)
Už samotný porod budoucího krále Karla Španělského byl tragický. Jeho matka Maria Manuela přežila jeho porod o pouhé čtyři dny, než zemřela na komplikace spojené s těžkým porodem.
Karel se narodil fyzicky deformovaný, byl hrbatý, s křivými rameny a jeho pravá noha byla výrazně kratší než levá. Kromě těžkého fyzického poškození byl i mentálně zaostalý, často trpěl nemocemi a horečkami. Jeho hlas byl pisklavý a koktal. Přes všechna tato postižení byl ale agresivní a trpěl záchvaty zuřivosti. Takto postižený byl právě kvůli vysoké míře inbreedingu mezi jeho přímými předky. Ostatně, běžný člověk má osm prarodičů, on měl pouze čtyři. Obě prababičky byly navíc sestry. Jedna z nich, Juana zvaná Šílená, byla v době jeho narození ještě živá, zavřená v zámku Tordesillas kvůli své nemoci.
Malý Karel vyrůstal bez rodičů. Matka mu zemřela a otec byl věčně na cestách. Jako malý byl velmi plachý a držel se v ústraní. Pečovala o něj Leonor de Mascareňas, která se předtím starala i o jeho otce. Ten byl vdovcem po devět let, než se znovu oženil s Marií Anglickou, přezdívanou Bloody Mary kvůli jejímu pronásledování protestantů v Anglii. Zatímco Bloody Mary byla do Filipa II., otce Karla, zamilovaná, on sám její city příliš neopětoval. Přišla mu fyzicky odpudivá a stěžoval si na její zápach. Nemusel ji trpět dlouho, jejich manželství trvalo pouhé čtyři roky, než zemřela, a za tu dobu byl mnohokrát pryč.
Už odmala byl Karel problémový. Říkalo se, že svým kojným tolikrát pokousal ňadra, že na zranění málem zemřely. Mluvit se naučil až v pěti letech, ale s těžkým koktáním, takže mu málokdo rozuměl. V následujících letech však měl již dost sil na to, aby týral a trýznil dívky, služebnictvo, ale i zvířata žijící u dvora. Psům měl dokonce mrzačit genitálie. Jak rostl, jeho agrese rostla s ním. Nikým nekorigovaný, neboť otec býval stále na cestách, rozvíjel své sadistické choutky. Ve stáji jednoho dne zmrzačil 20 koní takovým způsobem, že museli být následně utraceni.
Rád chytal například zajíce, které pak zaživa opékal. Dokonce se pokusil ukousnout i hlavu hadovi. Jeho apetit byl poměrně velký a z malého neduživého chlapce vyrůstal statnější mladý muž. Snahy Filipa II., aby se syn něčemu naučil, byly zbytečné. Mladého Karla nezajímalo nic jiného, než víno, ženy a jídlo. Dvořané taktně tvrdili, že Habsburkové jsou odjakživa pomalejší ve vývoji a potřebují čas.
Zhoršení psychického stavu po úrazu
Když byl poslán na univerzitu, našel si tam děvče, dceru jednoho ze služebníků. Když ji jednoho dne pronásledoval, zakopnul na schodech a zřítil se. Našli ho ležet v bezvědomí, s velkou krvácející ránou na hlavě. Přenesli ho do postele, kde měl odpočívat a zotavovat se. Rána však krvácela znovu a znovu, vůbec se nechtěla hojit. Jeho hlava se začala zvětšovat a najednou ztratil zrak. Povolali chirurga, aby provedl trepanaci, ale marně, problém neustupoval. Jeho otec Filip II. se modlil a povolával různé lékaře i šarlatány, aby jeho synovi pomohli. Tehdy františkánští mniši přinesli vzácnou relikvii, ostatky sv. Diega, jenž zemřel před sto lety. Mumii uložili do postele ke Karlovi. Té noci se mu zdálo o požehnaném Diegovi, jeho tep se zklidnil a začal se zotavovat. Dva měsíce poté byl schopný vstát a pohybovat se i do vedlejších místností. Jestliže však už předtím byl psychicky narušený, nyní to bylo ještě mnohem horší.
Zpočátku byl spíše zamlklý a rozvážný, zvednutá obočí vyvolávaly jen jeho divné a nesmyslné otázky. Jak však čas plynul, zamlklost vystřídaly výbuchy vzteku a šílenství. Začal být naprosto nevyzpytatelný, násilnický a sadistický. Postupně se však natolik fyzicky zotavil, že začal zase znovu žít mimo zdi svého dosavadního domova.
Roky plynuly a Karel cestoval nejen po Španělsku, ale i do Portugalska, společně se svými bratranci. Mezi lidem se šuškalo, že je impotentní, protože potomka stále nezplodil. Naopak, dívky měl rád jen z jediného důvodu - miloval jejich bičování. V účetních knihách dvora se dají nalézt záznamy o penězích, které byly vypláceny otcům těchto nebohých dívek.
Karel Španělský
Když se plánoval jeho sňatek s arcivévodkyní Annou, musel podstoupit lékařský test, který by ověřil jeho schopnost zplodit potomka. I když se Karel chlubil, že prošel a dokonce pětkrát, lékaři toto nadšení mírnili a výsledky považovali za neprůkazné. Francouzský velvyslanec dokonce napsal, že je velice nepravděpodobné, že by někdy zplodil dědice a dodal, že vzhledem k jeho agresivním náladám všichni litují ženu, která by s ním měla žít.
Konec iluzí o následníkovi trůnu
Karel útočil na služebnictvo i na vyšší členy královského dvora. Jednoho z nich se dokonce pokusil vyhodit z okna. Ševce, který mu přinesl boty, donutil ty boty rozřezat a sníst, protože se mu nelíbily. Pak s nožem v ruce napadl kardinála a hrozil, že ho usmrtí. Tyto jeho výlevy šíleného vzteku a agrese čím dál tím víc ovlivňovaly jeho vztah s otcem, Filipem II., jehož city vůči synovi začaly chladnout.
Král Filip II. se snažil svému následníkovi dát ještě šanci, ale veškeré pokusy končily nezdarem. Když se k němu donesla zpráva, že Karel ho pravděpodobně touží zabít, pohár trpělivosti přetekl. Po poradě se svými rádci vtrhnul jedné noci do Karlovy komnaty, kde Karel spal, obklopený zbraněmi. Ten padnul na kolena a prosil svého otce, aby ho zabil. Pak se pokusil vrhnout do ohně v krbu, ale Filip II. mu v tom zabránil.
„Pokud se zabiješ, bude to čin šílence,“ chladně reagoval Filip II.
„Nejsem šílený,“ štkal Karel, „ale zoufalý.“
I když se za něj přimlouvala teta a nevlastní matka, bylo to marné. Karel byl uvězněn ve věži, kde předtím pobývala až do své smrti jeho stejně šílená předchůdkyně, Isabela Portugalská. Jediné světlo, které do věže pronikalo, procházelo malým oknem vysoko ve zdi. Ve věži měl zůstat a pro svět se měl stát mrtvým. Filip II. v něm viděl hrozbu, nejen pro svoji osobu, ale pro celý stát. Dobře věděl, že Karel by nebyl dobrým dědicem, který by se měl dostat k moci.
Během svého pobytu ve věži držel na protest časté hladovky, takže ho museli nuceně krmit polévkou. Pak pro změnu začal polykat věci, které byly nejedlé - mimo jiné i drahý prsten. Mezitím venku začal proces, ve kterém byl souzen pro zosnování vraždy vlastního otce. 9. července 1568 byl prohlášen za vinného a trestem měla být smrt. Filip II. prohlásil, že pokud ustanou snahy o korigování Karlových stravovacích návyků, dojde k excesům, které vyústí v jeho smrt. Poté se uzavřel do sebe.
Karel si najednou mohl vymýšlet všechno možné a nikdo mu v tom nebránil. V horečkách běsnil a zvracel. Na zem si nechal vylít ledovou vodu, aby v ní mohl nahý ležet. Jedl jenom ovoce. Pak požádal o pečivo a přinesli mu velký, kořeněný koláč. Karel ho celý snědl a postupně pak vypil deset litrů vody. Následně onemocněl. Při udělování poslední svátosti vyzvracel hostii. 24. července byl nalezen mrtvý - proslýchalo se, že byl otráven na popud svého otce. Jasné důkazy pro to však nejsou a tak je možné, že zemřel přirozenou cestou kvůli podlomenému zdraví.
Veřejnosti bylo oznámeno, že následník trůnu zemřel kvůli svým excesům. Mohl to být konec incestní linie, ale nestalo se. Filip II. se v roce 1570 oženil se svou neteří, arcivévodkyní Annou, čímž odstartoval další sérii příbuzenských sňatků. Výsledkem byl další šílený potomek, Karel II.
Karel Španělský
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.madmonarchs.nl/madmonarchs/doncarlos/doncarlos_bio.htm
https://www.habsburger.net/en/chapter/don-carlos-tragedy-kings-son
https://www.creativehistorian.co.uk/blog/read_200274/almost-kings-don-carlos.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%BD
