Článek
Miloslav Šimek
Miloslav se narodil na jaře roku 1940 v Praze, přestože jeho rodiče pocházeli oba z jihočeských Strakonic. Otec byl literát, publicista a básník, kterého však pronásledovali komunisti. Paradoxem bylo, že ani jeden z rodičů jeho humorná vystoupení nesledoval, protože jeho humor jim nic neříkal a nerozuměli mu. Miloslav měl ještě mladšího bratra Martina, který v ´68 emigroval do Nizozemska.
Chtěl studovat na právníka, ale kvůli špatnému kádrovému posudku nebyl přijat. Nastoupil tak na studium Pedagogického institutu se zaměřením na historii, češtinu a výtvarnou výchovu. Ve třetím ročníku studia se seznámil se svojí budoucí manželkou Magdalénou, s níž už o rok později čekal nejstarší dceru Evu. Později se jim narodily ještě další dvě dcery, Magdaléna a Hana.
Podle slov jeho dcer byl Miloslav doma spíše tichý introvert, který rodinu miloval nade vše a snažil se ji co nejvíce chránit, což někdy působilo až jako nadměrná přísnost. Manželka Magdaléna ho po většinu jeho kariéry podporovala a zejména v začátcích, kdy oba ještě vyučovali, mu byla nezbytnou oporou, aby se mohl věnovat i svým představením. Přesto na něj všichni vzpomínají v dobrém.
Kromě své budoucí manželky potkal na vysoké škole i Jiřího Grossmanna, s nímž utvořil nezapomenutelné humorné duo a společně vystupovali v divadle Semafor. Jejich vystoupení bylo plné legendárních scének, které byly občas proložené hudebním doprovodem. Své povídky sepisovali v kavárně u svého oblíbeného „tradičního“ stolu poblíž toalet, na který vyryli i své iniciály. Povídky byly plné recese, parodie a někdy i černého humoru. Svůj humor postupně přetavili i do drsnějších politických narážek.
Bohužel, jejich spolupráce netrvala příliš dlouho. Jiří Grossman trpěl Hodgkinovým lymfomem a jeho život se rychle krátil.
V roce 1977 podepsal jako řada jiných tzv. antichartu, aby se dál mohl věnovat tomu, co ho bavilo. Po smrti Jiřího Grossmanna si pak našel Šimek nové partnery, s nimiž tvořil další humorné scénky, především Petra Nárožného nebo Luďka Sobotu. Další povídky pak sepisoval až s Jiřím Krampolem.
Na podzim 1989 opustil Šimek divadlo Semafor a založil vlastní Divadlo Jiřího Grossmanna. Uvádí se, že jedním z důvodů jeho odchodu byly i neshody s Jiřím Suchým, kterému se nelíbilo, že Šimek sklouznul ve spolupráci s Luďkem Sobotou a dalšími až trochu k estrádním pořadům a neudržel si svůj předchozí inteligentní humor, což se projevilo i v určitém „opadu“ diváckého zájmu.
Šimek se vrátil ke svému zájmu v politické satiře a pro tento účel si našel poslední jevištní partnerku Zuzanu Bubílkovou. S tou vystupoval na České televizi v pořadu S politiky netančím, o něco později pak přešli na Novu a jejich pořad se přejmenoval na Politické harašení aneb S politiky stále netančím. Obě verze pořadu byly divácky velmi oblíbené. Šimek se strefoval především do aktuální politické scény, ale svůj humor občas proložil narážkami na svoji partnerku Zuzanu. Jejich pošťuchování, pro někoho i mírně za hranou, však bylo příjemným rozptýlením.
Šimek vydal i řadu knih, ze kterých lze poznat, jak se měnil styl jeho humoru podle toho, s kým zrovna spolupracoval.
Ačkoliv vyznával celý život zdravý životní styl a byl nadšeným tenistou, v poslední třetině jeho života ho napadla rakovina. Bojoval s ní statečně a dál vystupoval, ale léčba mu ubírala sil. Na konci zimy 2004 zemřel na akutní leukemii.
Přestože by někdo čekal, že jeho rodina bude udržovat vztahy s jeho poslední dlouholetou partnerkou Zuzanou, opak byl pravdou. Vdova Magdaléna nemohla Zuzaně přijít ani na jméno, pravděpodobně proto, že u ní Šimek kvůli pracovním důvodům často přespával, což mohlo působit všelijak. Přesto Zuzana trvá na tom, že i přes pracovní blízkost mezi nimi nikdy víc nic nebylo.
Jiří Grossmann
Jiří Grossmann se na rozdíl od Šimka narodil do rodiny divadelníků a jeviště měl tak svým způsobem už v krvi. Byl umělecky nadaný, měl smysl pro hudbu a zpěv. Během vojenské služby založil spolu s Šimkem a Karlem Černochem hudební soubor. Už v té době mu ale byl diagnostikován Hodgkinův lymfom, a tak byl z vojenské služby propuštěn.
Na vojně se ještě stihnul seznámit s Janou Bonhardovou, kterou si vzal za manželku. Grossmann zpočátku tajil svoji nemoc, a to i když byl z vojny propuštěn. Následně se k možnosti založení rodiny stavěl tak rezervovaně a vztah přetavil spíše v kamarádství, že se po čtyřech letech rozvedli. Možná tak učinil proto, že tušil, že jeho život nemusí mít dlouhého trvání. Místo vážného vztahu si tak začal později užívat roli nezadaného milovníka žen, o které neměl nouzi.
Chtěl studovat a nejdřív se hlásil na filozofickou fakultu, kam ale nebyl přijat, tak vzal zavděk stavební fakultou na ČVUT, k čemuž ho ale spíše tlačili rodiče, než že by chtěl sám. Stále ho to ale lákalo do světa umělců, a tak současně hrál a zpíval v kapele Dixie Party a později v klubu Olympik. Studií nakonec ve třetím ročníku zanechal a živil se jako dělník i reklamní textař.
V té době už utvářel dvojici s Šimkem a scházeli se v kavárně Slavia, kde sepisovali své povídky a hry. Pohled na ně byl sám o sobě zábavný. Šimek, zapřisáhlý přívrženec zdravého životního stylu, a Grossmann, který kouřil jednu cigaretu za druhou a se škodolibou radostí vyfukoval kouř přímo na Šimka.
S Jiřím Brabcem založil hudební skupinu Country Beat Jiřího Brabce. V roce 1967 dostali od Jiřího Suchého nabídku nastoupit do divadla Semafor (Šlitr neměl jejich humor rád a nesouhlasil s tím), což oba dva s radostí uvítali. Aby se své práci mohli věnovat naplno, Šimek přestal s výukou a Grossmann vzdal kariéru zpěváka. Zpěv si užíval jen v mezičase jejich scének.
Grossmann byl nadějný umělec s širokým rozpětím svých schopností, ale nebylo mu to nic platné, když se znovu ozvala jeho nemoc. Stále častěji a déle zůstával v nemocnici a bylo mu jasné, že jeho čas se pomalu chýlí ke svému konci.
Něco více jak rok před svou smrtí si chtěl vzít za ženu svoji tehdejší přítelkyni Mášu Polákovou, ale svatbu už bohužel nestihli.
Do Semaforu se naposledy podíval měsíc před svou smrtí, aby se rozloučil se všemi svými kolegy, přáteli a diváky. Následně ho odvezla sanitka a v nemocnici již zůstal až do své smrti.
Zemřel v mladém věku 30 let v roce 1971 a pohřben je na Vinohradském hřbitově. Jeho humor a krásné texty k písním nás však provázejí i dnes.
Ukázka tvorby Š+G
Jak jsem se stal nezaměstnaným
(Z kytice lidové moudrosti)
„Byl jsem ředitelem jednoho velkého koncernového podniku. Kávu mi vařila sličná sekretářka, do práce jsem jezdil Tatrou 613. Jednou za mnou přišli, abych zaplatil 5 000 Kčs na pohřeb člena ÚV KSČ. Řekl jsem, že za 5 000 Kčs pohřbím celý ÚV sám. Od té doby jsem pracoval jako ředitel malého podniku. Kávu mi vařila stará sekretářka, do práce jsem jezdil Tatrou 603. Jednou mi vyčetli, že jsem nebyl na poslední schůzi KSČ. Řekl jsem, že kdybych věděl, že je opravdu poslední, přišel bych i s transparentem. Od té doby jsem dělal mistra. Do práce jsem jezdil vlastním autem, kávu si vařil sám. Na zdi jsem měl obraz Husáka a Lollobrigidy. Řekli mi, abych tu kurvu sundal. Sundal jsem Husáka a od té doby jsem pracoval ve výkopu. Do práce jsem jezdil na kole a kávu si nosil v termosce. Když jsem kopal, přišli za mnou, abych si uklidil kolo, že pojede sovětská delegace. Řekl jsem, že kolo mám zamčené a pojištěné. A od té doby jsem nezaměstnaný.“
Anketa
https://cs.wikipedia.org/wiki/Miloslav_%C5%A0imek
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-miloslav-simek-ucitel-ktery-zbehl-k-divadlu-282442
https://rozbor-dila.cz/miloslav-simek-zivotopis/
https://dvojka.rozhlas.cz/jeho-humoru-rodice-nefandili-pribehy-slavnych-miloslav-simek-7492541
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/234612/10-let-od-smrti-miloslava-simka-tata-byl-introvert-vzpomina-dcera-magdalena.html
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/735732/19-let-od-smrti-miloslava-simka-63-humor-i-na-smrtelne-posteli.html
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/94829/vdova-po-simkovi-vyrazila-bubilkovou-na-ulici-nenavist-kvuli-nocim-s-jejim-manzelem.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Grossmann
https://zivotopis.osobnosti.cz/jiri-grossmann.php
https://www.lidovky.cz/relax/lide/jiri-grossmann-milacek-zen.A150919_183017_lide_ELE
https://sigrosada.webnode.cz/news/jak-jsem-se-stal-nezamestnanym/
