Článek
Působí doslova nevinně. Jen tak se vznáší ve vodě, splývající chapadla téměř nejsou vidět a když pomineme jejich délku, tak se nejedná o nějak velkého živočicha. Přesto patří mezi nejjedovatější živočichy světa a její jed dokáže zabít člověka během dvou minut. Čtyřhranky obecně patří mezi nebezpečné živočichy, ale čtyřhranka Fleckerova, zvaná také jako mořská vosa, je z nich nejnebezpečnější.
Čtyřhranka Fleckerova (Chironex fleckeri)
Čtyřhranky (Cubozoa) jsou mořští žahavci, což znamená, že disponují žahavými buňkami. Jejich název také odkazuje na tvar těla, který je krychlového (krabicového) tvaru. Čtyřhranka Fleckerova je ze všech čtyřhranek největší.
Samotný její zvon měří obvykle kolem 16-20 cm, ale může měřit až 35 cm. Je průhledný, v určitých úhlech s nádechem do lehce modré barvy. V každém ze čtyř rohů má pak výrůstek, z něhož vycházejí žahavá chapadla a ta mohou být dlouhá až tři metry. V každém rohu může být chapadel 15. Za normálních okolností, když medúza plave, se dokážou stáhnout třeba na 20 cm, ale pokud loví, natáhne je na délku zmiňovaných tří metrů. Chapadla jsou posetá miliony žahavých buněk zvaných knidocyty, které reagují jednak na tlak a jednak na bílkovinné látky. Zatímco většina medúz se jen nechává unášet vodou, čtyřhranka Fleckerova je jako jedna z mála schopná aktivního pohybu a je taktéž schopná plavat zhruba stejnou rychlostí jako člověk, i když většinou plave trochu pomaleji. K plavání využívá vlastní zvon, který stahuje a pulzováním dochází k pohybu.
Medúzy jsou pochopitelně bezobratlé - nemají kostru. Zajímavostí je, že i jejich nervový systém je poměrně jednoduchý a i když mají oční shluky, vědci si nejsou jistí, co jsou schopny vidět, jak a jestli vůbec. Částečně reagují třeba na změnu světla a barvy. Kořist, jako jsou malé rybky a korýši, tedy vyhledávají především jinými smysly. Nejvýznamnější roli hrají chemoreceptory, ale je schopná detekovat i vibrace. Odolné proti jejich jedu jsou například mořské želvy, neboť jejich kůže je příliš silná. Na druhou stranu, čtyřhranky mají oči o něco vyvinutější než jiné skupiny medúz.
Čtyřhranka Fleckerova
Pro ostatní živočichy jsou však jejich žahavá chapadla smrtelně nebezpečná. A platí, že čím větší čtyřhranka, tím nebezpečnější. Popálení jejími chapadly je nesmírně bolestivé a rány pálí, jako kdyby vás ocejchovali žhavým železem. Oblast ran může napuchnout, postižená místa (rýhy) zbělat. Podle míry popálení se zvyšuje riziko smrti, zejména za předpokladu, že se vám včas nedostane lékařského ošetření. Smrt může nastat během několika málo minut a obvykle se jedná o zástavu srdce.
Naštěstí ale čtyřhranka neútočí a nesnaží se člověka ulovit, takže požahání bývá slabší a náhodné. I tak není o co stát, rány velmi bolí, ale dochází jen k mírnější otravě, popř. je člověk hospitalizován. U dětí nebo starších lidí je riziko vyšší. Při požahání kouskem chapadla není medúza schopná svými žahavými buňkami předat tolik jedu, kolik by bylo potřeba k usmrcení dospělého člověka. Na to by bylo potřeba, aby jej požahala aspoň jedním chapadlem v celé jeho třímetrové délce. Pokud je člověk popálen méně a přežije, může se následně dostavit i silná vyrážka, na kterou se obvykle používají antihistaminika a krémy na uklidnění podrážděné kůže.
S čtyřhrankou se člověk může setkat snadno, protože se drží v mělčích vodách. Jak už bylo výše řečeno, největší výskyt je poblíž severní části Austrálie. Během období rozmnožování se však mohou dostávat až do brakických či sladkých vod řek. Zde uvolňují do vody spermie a vajíčka. Krátce po tření potom medúzy umírají.
Při splynutí spermie a vajíčka vznikne tzv. planula, která se dokáže přichytit na pevný povrch a tam se z ní stane polyp. Ten je schopný tzv. pučet, což je další způsob rozmnožování, tentokrát nepohlavního. Z polypů se pak vyvinou mladé medúzy. Předpokládá se, že délka života jedné medúzy je zhruba rok - usuzuje se tak z toho, že její vývoj až do doby tření odpovídá zhruba jednomu roku.
Medúzy nejsou nijak chráněny a jejich počty nejsou (alespoň prozatím) nijak ohrožené.
Výskyt čtyřhranky Fleckerovy
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://animaldiversity.org/accounts/Chironex_fleckeri/
https://www.marine-medic.com.au/pages/biology/biologyBreakup/jellyfishChironex.pdf
https://www.aims.gov.au/docs/projectnet/sea-wasp.html
https://factanimal.com/box-jellyfish/
https://en.wikipedia.org/wiki/Chironex_fleckeri
