Článek
V rámci konsolidačního balíčku došlo v loňském roce i ke změně snížené sazby DPH z 15 na 12 %, zatímco základní sazba zůstala 21 %.
K nevoli řady obyvatel došlo se změnou sazeb i k přesunu některých položek ze snížené sazby do základní. A nešlo zrovna o málo poptávané položky - točené alko pivo, alko i nealko nápoje (až na pár výjimek), řezané květiny, kadeřnické a holičské služby, opravy obuvi, textilních výrobků apod., palivové dřevo. Tedy řada věcí, které v běžném životě celkem potřebujeme (pokud nechceme žít jak za krále Klacka). Třeba u oprav bych čekal naopak daňové zvýhodnění, aby se lidem vyplatilo výrobky opravovat než kupovat nové.
Aby nám to nebylo líto a někde jsme i ušetřili, ze základní sazby se do snížené přesunulo provozování lyžařských svahů. Bez toho bychom se zcela jistě neobešli.
Nejvíce pozornosti však bylo upřeno na snížení již snížené sazby DPH o tři procenta. Vláda tuto změnu oznamovala s poměrně velkou slávou a očekáváním. Predikovala snížení cen potravin v supermarketech (budiž jim trochu omluvou, že obchodníci souhlasili s promítnutím snížení DPH do konečných cen, z čehož ale později sešlo a naopak ohlásili spíše další zdražení). Mnoho lidí to vítalo, sice ne s kdovíjakým nadšením, protože tři procenta jsou jak nic, ale pokud obrací v ruce každou korunu, pak každá možnost, kde ušetřit, je vítaná.
Jejich radost netrvala dlouho. Již před koncem roku začali obchodníci varovat, že ceny naopak po novém roce porostou. Tento obrat zdůvodňují tím, že i když sníží cenu na základě snížení DPH, vzrůstající náklady na pořízení zboží a provoz jsou vyšší a původní cenu nejen dorovnají, ale naopak ještě navýší. Vláda to vzala jako faul a lidé se rozčilují. Opravdu to bylo tak překvapivé?
Ministr zemědělství Marek Výborný byl oznámením řetězců zklamán a dotazoval se jich, proč jsou ceny potravin o tolik dražší než třeba v Polsku, když samotná DPH celý ten rozdíl nepokryje. Odpovědi se však nedočkal. Zároveň si postěžoval na několikasetprocentní přirážky u některých potravin:
„Je pro mě těžko akceptovatelné, když někdo nakupuje kilogram mrkve za 9,30 Kč a prodává za 27,90 Kč. To je 261 procent obchodní přirážky a to je pro mě věc, která je nevysvětlitelná,“ řekl.
Osobně kvituji, že jako jeden z mála si alespoň neplete přirážku a marži. To je ale asi tak všechno. Jeho prohlášení o mrkvi považuji za výstřel do ztracena a dokonce i matení veřejnosti. Pan Výborný asi nikdy nepodnikal a nemá představu o cenotvorbě.
Na první pohled se rozdíl mezi deseti a třiceti korunami zdá velký (a osobně doufám, že obě částky byly buď bez DPH, nebo s DPH a nejedná se o mix, kdy nákupní cena je uvedená bez DPH a prodejní s DPH, protože by to poměr výrazně zkreslilo). Ale je potřeba si uvědomit, že obchodník ten kilogram nakoupí za deset korun a potom:
- musí zaplatit pracovníka, který mrkev umístí do regálu nebo do skladovací místnosti (ta bývá často chlazená)
- musí zaplatit nájem za obchodní prostory
- musí zaplatit provozní náklady typu osvětlení, vzduchotechnika
- musí počítat s tím, že některá mrkev se neprodá - např. dojde k poškození, uhnije
- musí zaplatit pracovníka, který dohlíží na upravenost regálu a doplňuje jej
- musí zaplatit pokladní, která vám mrkev prodá
- musí zaplatit úklidovou firmu pro udržování čistých prostor, popř. vlastní uklízeče
- musí zaplatit bezpečnostní pracovníky
- musí počítat s krádežemi
- a další více či méně drobné náklady
Je jasné, že když řadu těchto nákladů rozpočítá mezi všechny prodávané položky a množství těchto položek, bude u něčeho promítnutí nákladu do ceny naprosto nepatrné.
Dále je ale potřeba počítat s tím, že na mrkvi může mít obrovskou přirážku, ale na jiném zboží ji má zase tak nízkou, že náklady nepokryje. Velmi často se vyšší přirážka dává k obrátkovějšímu zboží a naopak nižší se dává ke zboží méně obrátkovému nebo zboží ve vyšší cenové relaci. Na základě prodejů pak na konci měsíce obchod vyhodnotí průměrnou přirážku (popravdě, obchody spíše počítají s marží a vyhodnocují především marži než přirážku), která má právě vycházet v takové výši, aby pokryla náklady a ideálně generovala i zisk.
Každý obchodník si tedy cenovou politiku určuje sám, je to jeho výsostné právo a troufám si tvrdit, že ani politici by do těchto věcí neměli mluvit. Tím spíše, když svým vlastním přičiněním zvyšují podnikatelům náklady, aniž by nabídli i nějakou protislužbu.
Obraty jsou jedna věc, zisky druhá
Možná vám přijde, že řetězce hájím. Ani ne, spíše se snažím zmínit i to, co se od politiků nedozvíme a že otázka cen v řetězcích opravdu není tak snadná.
Když se podíváme na poměr zisku vůči obratu, tak třeba u Alberta vychází ziskovost hospodaření nižší než 2,8 % z prodejů. V absolutní částce je to pro běžného člověka velká suma, protože obrat je obrovský. Ale opravdu vám přijde zisk pod 2,8 % z obratu jako hitparáda a ožebračování zákazníků? Takové Tesco při tržbách přes 45 miliard korun vydělalo v čistém zisku (trapných) 113 milionů korun. Oproti tomu např. Lidl při tržbách 84 miliard vydělal kolem 5 miliard čistého zisku. To už je pořádný balík peněz. Díky tomu se Lidl neustále rozšiřuje a také platí za kvalitního zaměstnavatele, který svým zaměstnancům slušně platí (ale na oplátku také vyžaduje perfektní práci).
Vzpomeňme také na množství řetězců, které u nás muselo ukončit provoz, protože byly chronicky ve ztrátě. Carrefour (který to chce nyní zkusit podruhé), Delvita, Interspar, Julius Meinl… Nedá se říct, že by si u nás řetězce chrochtaly blahem. Jsme totiž poměrně malý trh, a i to je jednou z příčin, proč je u nás dráž než u sousedů.
Možná by nebylo od věci, kdyby politici místo zjednodušujícího obviňování řetězců, obchodů a zaměstnavatelů obecně, začali raději pracovat na jednodušších, ale efektivních zákonech, opravdu snižovali byrokracii (jak o tom neustále mluví) a usnadnili tak podnikatelům jejich živnost. Kdyby zde bylo podnikatelsky přívětivé prostředí, všem by se pracovalo lépe, byla by i lepší konkurence a trh by fungoval efektivněji. Prostředí zatížené nesmyslnou byrokracií, zbytečnými náklady, trh pokřivujícími dotacemi apod. rozhodně není prostředím, o které by někdo stál.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.jakpodnikat.cz/dph-sazby.php
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-na-slibovane-zlevneni-zapomente-retezce-od-ledna-potraviny-zase-zdrazi-40453023
https://zemedelec.cz/vyborny-potraviny-budou-zdrazovat-prestoze-klesne-sazba-dph/
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2453899
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-retezec-albert-zvysil-v-cesku-mezirocne-zisk-o-87-procent-241153
https://www.penize.cz/nakupy/441547-nejvetsi-retezce-v-cesku-zebricek-podle-trzeb-a-prodejen
https://www.bawerk.eu/clanky/ekonomie/vyvadeji-maloobchodni-retezce-velke-zisky-do-zahranici-a-berou-na-hul-svoje-dodavatele-.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_obchodn%C3%ADch_%C5%99et%C4%9Bzc%C5%AF_p%C5%AFsob%C3%ADc%C3%ADch_v_%C4%8Cesku
