Článek
Odboráři opět upozorňují na to, že by státní zaměstnanci měli dostat přidáno. Podle nich je řada státních zaměstnanců podhodnocených, jejich platy nereflektují inflaci, a tak vlastně vydělávají reálně méně než předtím.
Naposledy se státním zaměstnancům plošně přidávalo v roce 2022. Dokáží odboráři přimět politiky, aby i letos plošně přidali státním zaměstnancům, nebo se nalezne jiné řešení? A budou mít vládní politici zájem o jiné řešení? Blíží se totiž volby a prozatím nepříliš oblíbená vláda pod vedením Petra Fialy začne nejspíše přemýšlet nad tím, jak si udržet zbývající voliče, případně si zajistit nové. Nebude debata o přidání platů státním zaměstnancům jedna z věcí, u které vycítí příležitost naklonit si část společnosti?
Státní zaměstnanec není jenom úředník
Když se řekne státní zaměstnanec, většina z nás si v první chvíli představí úředníka, klasického byrokrata sedícího za stolkem, většinu směny krafajícího s kolegy v kanceláři a když po něm budeme něco jako občané chtít, bude příjemný asi jako osina v .......
Tento pohled je ale značně zjednodušující, do určité míry i dehonestující a hlavně nepravdivý.
Státní zaměstnance můžeme vnímat v několika rovinách. V té nejužší se skutečně jedná primárně o úředníky, kteří pracují pro státní aparát, úřady. V o trochu širší rovině však do této skupiny spadají i složky záchranného systému, tedy policie, hasiči a záchranáři. Když se posuneme ještě o trochu dál, patří tam i další skupiny pracovníků, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu - učitelé, lékaři, zdravotní sestry, vojáci, zaměstnanci soudů, ale i školní kuchařky, uklízečky atd. V úplně volném pojetí by to mohli být i zaměstnanci neziskovek a všech firem, které poskytují státu služby a stát jim za to platí našimi penězi.
Všichni chceme mít víc…
Na tom není nic špatného, divného a ani nečekaného. Skoro každý z nás by rád bral víc peněz, než nyní bere. Ceny všeho stoupají, a tak bychom byli rádi, kdyby společně s nimi stoupaly i naše mzdy nebo platy. A ideálně rychleji než inflace, abychom měli pocit, že vyděláváme s postupem času víc než třeba před rokem.
Práce v soukromém a ve státním sektoru je v mnohém podobná, ale také v mnohém odlišná. Zatímco v soukromém sektoru je větší konkurence a máte možnost si vydělat jakoukoliv částku, samozřejmě v závislosti na řadě dalších faktorů, jako je úspěšnost firmy, konkurence v daném oboru, přesčasy apod., ve státním sektoru váš plat určují především platové tabulky, a kromě nich vás můžou potěšit odměny. Máte vesměs větší jistotu, co se týče platu, nemusíte se tolik třepat, že ekonomika firmy jde k nule a že možná zkrachuje nebo minimálně někoho vyhodí. I svoje místo máte do velké míry jisté, ale bohužel i zde mnohdy fungují vzájemné vazby, které vás mohou negativně (ale i pozitivně) ovlivňovat.
Mzdy v soukromé sféře bývají obecně v průměru vyšší než platy ve státní sféře. Je to logické, neboť soukromé firmy jsou základním stavebním kamenem ekonomiky. Když se jim daří, mohou své zaměstnance odměňovat podle svých možností a v případě úspěšnosti mzdy obvykle stoupají. Oproti tomu stát povětšinou kopíruje stav ekonomiky a měl by vycházet z toho, co si může dovolit na základě příjmů. Bývá tak trochu pozadu za soukromou sférou.
Jednotlivě, nebo plošně?
I v soukromé sféře se někdy zvyšují mzdy plošně, zejména při valorizacích. V ostatních případech má větší podíl zvyšování mezd jednotlivcům. V závislosti na tom, co zaměstnavateli nabídnou, vyjednají si nebo jak rychle se zaučí a jsou pro zaměstnavatele větším přínosem, mají lidé šanci si vyjednat vyšší mzdu. A to mnohdy i razantně. Takovéhle možnosti stát svým zaměstnancům příliš nenabízí. Platy zvyšuje obvykle plošně, rozdíly jsou obecně jen v rámci skupin - loni např. po protestech dostali přidáno lékaři a zdravotní sestry. Část financí je určena na rozdělení odměn, ale reálně se tyto peníze často utratí za něco jiného, popř. se dostanou jen k někomu.
Zaměstnanec ve státní sféře tak často musí spoléhat na to, že stát uzná za vhodné zvýšit platy. Nebo že to za zaměstnance vyjednají odbory. Tak, jako se snaží nyní. Pokud by se jim to povedlo, stát pravděpodobně přidá na platy opět plošně.
Zvyšování v době ekonomické stagnace a rekordního zadlužení?
Státní zaměstnanci chtějí přidat, což většina veřejnosti nese poměrně nelibě, zejména v době, kdy ekonomika skomírá a stát je silně zadlužený, takže se hledají všemožné úspory. Pokud bychom si chrochtali blahem a příjmy státu převyšovaly výdaje, pak by asi nikdo neměl nic proti tomu, aby státní zaměstnanci dostali přidáno. Takto nad tím řada lidí skřípe zuby. Oprávněně?
Pokud by se platy měly zvyšovat opět plošně, pak bych se přikláněl k tomu, že oprávněně. Proč by všichni měli dostat přidáno jen proto, že ceny se o něco zvedly? Řada zaměstnanců z firem má také stále stejně, protože firma si zkrátka nemůže dovolit zvyšovat výdaje. Pokud člověk chce víc, tak buď si musí najít jinou práci, nebo si někde přivydělávat.
Na druhou stranu, pokud chceme, aby státní služby fungovaly dobře a pro stát pracovali schopní lidé, měli bychom je prostřednictvím státu umět také dobře zaplatit, protože jinak odejdou do privátní sféry.
To by však vyžadovalo nikoliv plošné, ale zcela konkrétní zvyšování platů. Aby ti nejschopnější měli tolik, že budou pro stát pracovat rádi a nebudou se muset za svůj plat stydět nebo počítat každou korunu, jestli s ním vyjdou.
Sociální pracovníci, učitelé a jiní
Velmi zanedbanou skupinou jsou v tomhle směru sociální pracovníci. Těžká a zodpovědná práce, navíc s celospolečenským přínosem, který bude i nadále získávat na významu společně s tím, jak populace stárne. Zatím to mnohde funguje tak, že tuto práci vykonávají lidé se silnou potřebou a chutí pomáhat ostatním. Ale mizerný plat a náročná práce je brzy vyšťaví a nutí koukat se po práci jiné.
Učitelům je též dlouhodobě slibován plat ve výši 130 % průměrné hrubé mzdy. S tímhle popravdě nesouhlasím. Proč by měl mít učitel jistotu 130 % prům. hrubé mzdy? Pokud bude skvělý učitel, nechť má klidně 200 %. Ale pokud bude podprůměrný, a že i takových se najde mnoho, nevidím ani důvod k tomu, aby měl plat ve výši 100 % prům. hrubé mzdy.
Skupin státních pracovníků by se našlo mnoho. Řada lidí je opravdu podhodnocená, a to včetně samotných úředníků. Plošné přidání však nic neřeší, a především podporuje ve službách státu i ty, kteří se příliš nenadřou. A takových je také dost.
Snížit počty a ušetřené peníze investovat do kvalitních zaměstnanců
Jedním z možných řešení, které se také stále opakuje a čas od času někteří politici prohlásí, že se jim to povedlo, je snížení celkového počtu státních zaměstnanců. Tak jako v privátní sféře, i v té státní by mělo docházet k zefektivňování práce. Druhým krokem, který ale s prvním souvisí, je snižování byrokratické zátěže. Nejen na úřadech, ale všude. I lékaři, místo toho, aby se věnovali pacientům, musí trávit množství času vyplňováním všemožných papírů.
Stát by se měl chovat jako řádný hospodář. Není to jednoduché, protože je to velký kolos. Přesto si troufám tvrdit, že má značné rezervy a mohl by se chovat mnohem hospodárněji a efektivněji. Jenže když se každé čtyři roky konají volby a politici se předhánějí v tom, kdo komu přidá či nabídne, pak je těžké dobrat se nějaké dlouhodobější a efektivní strategii, jak na tomto problému zapracovat. A dokud si neuvědomíme, že je jedno, jestli je tam Pepek, nebo Máňa, ale že by pokaždé měli zodpovědně vládnout a hospodařit s penězi nás všech, tak se budeme potácet od ničeho k ničemu, schopní lidé nám budou odcházet a dluh bude dál narůstat.
Mimochodem, v platových tabulkách je i řada platů pod zákonnou minimální mzdou. Zaměstnanec sice vždy dostane alespoň tu minimální mzdu, ale přijde vám to v pořádku?
Anketa
Článek byl sepsán na základě vlastního názoru a informací z následujících zdrojů:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-statni-zamestnanci-si-polepsi-mozna-uz-letos-40465446#
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-valek-se-dohodl-s-lekari-na-rustu-platu-ve-zdravotnictvi-40453061
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ucitele-budou-mit-plat-minimalne-130-procent-prumerne-mzdy-podepsal-pavel-40434011
