Článek
Na první pohled vypadají jako obyčejní krabi, ale při bližším zkoumání si nemůžete nevšimnout, že mezi svými příbuznými vyčnívají. Krabi poustevníčci, někdy také zvaní ráčci poustevníčci (nadčeleď Paguroidea) si totiž nedokážou vytvořit vlastní ochranný krunýř – místo toho si „půjčují“ opuštěné lastury mořských plžů, do kterých ukrývají své měkké a zranitelné břicho. Svůj život tak tráví nekonečným stěhováním, hledáním vhodného obydlí a občas i tvrdým bojem o to, kde budou zítra spát.
Poustevníček karibský (Coenobita clypeatus) je suchozemským druhem
Proč potřebují ulitu?
Na rozdíl od běžných krabů nemají poustevníčci tvrdý krunýř po celém těle. Jejich přední část, kde jsou klepeta a hlava, je sice krytá pevně, ale zbytek těla – hlavně zadeček – je měkký, stočený do spirály a bez ulity by byl snadnou kořistí pro ryby, ptáky nebo chobotnice. Proto hledají ulity, které jim sedí tvarem i velikostí. Do závitu ulity doslova zašroubují své tělo, aby dokonale zapadlo.
Ulita je nejen ochranou, ale i prodloužením jejich těla – krab v ní bydlí, nosí ji na zádech a zároveň ji používá jako zbraň i úkryt. Bez ní by dlouho nepřežil.
Nekonečné stěhování
Jak poustevníček roste, ulita mu začne být těsná. V tu chvíli začíná obvyklý rituál - hledání nové, větší schránky. V přírodě ale nejsou ulity nekonečné a jejich nedostatek často vede k dramatickým scénám. Někdy poustevníček několik hodin zkoumá nalezenou ulitu, obrací ji a testuje, zda mu vůbec pasuje. Pokud je ideální, může dojít i k souboji – krab se snaží vystrnadit současného nájemníka ven.
Zajímavý je jev, kterému se říká „řetězová výměna“. Když se sejde více krabů u vhodné ulity, seřadí se podle velikosti a postupně si ji předávají. Největší krab zabere novou ulitu, tu svou nechá o něco menšímu a tak to pokračuje až k nejdrobnějšímu. Tento řetězec může zahrnovat i deset jedinců najednou – ukázka toho, že i zdánlivě primitivní tvorové dokážou spolupracovat.
Poustevníček bělotečný (Dardanus megistos)
Rozmanitost druhů
Krabi poustevníčci nejsou jeden druh, jak by označení „krab poustevníček“ mohlo evokovat, ale je to celá skupina s více než 1100 popsanými druhy. Velkou část z nich najdete v moři, ale některé druhy jsou i suchozemské a ty najdete v tropech. Mezi nejznámější patří poustevník obecný (Pagurus bernhardus), rozšířený i v evropských vodách. V tropech se setkáme s barevnějšími druhy, které jsou oblíbené i u akvaristů – například rody Clibanarius nebo Calcinus.
Zvláštní kapitolou je krab lupenonožec (Birgus latro), známý spíše jako krab kokosový. Ten je příbuzný poustevníčků a v mládí ulity používá, ale v dospělosti už je tak velký a má krunýř natolik pevný, že žádné obydlí nepotřebuje. Dorůstá až půl metru a je považován za největšího suchozemského korýše světa.
Život na souši i ve vodě
Mořští poustevníčci obývají dno, korálové útesy nebo skalnaté pobřeží. Jsou mrchožrouti – živí se zbytky, mrtvými živočichy, řasami i drobnými bezobratlými. Díky tomu hrají důležitou roli v ekosystému, protože čistí moře od odpadků přírody.
Suchozemští poustevníčci, například rody Coenobita, tráví většinu života na pevnině, ale k rozmnožování se vracejí do moře. Samice nosí vajíčka v ulitě, dokud se nevylíhnou larvy, které pak vypustí do vody. Ty procházejí složitým vývojem, až se z nich stanou mladí krabi hledající svou první ulitu.
Poustevníčci potřebují cizí ulity, aby ochránili své měkké tělíčko
Symbióza s jinými tvory
Na ulitách poustevníčků často žijí mořské sasanky. Krab je nosí na svém „domečku“ a sasanky mu oplácejí ochranou – jejich žahavá chapadla odrazují predátory. Sasanky na oplátku profitují z drobků potravy a pohybu kraba. Někdy poustevníček dokonce aktivně přenáší sasanku z jedné ulity na druhou, když mění obydlí.
Společenský život a inteligence
Ačkoli jejich jméno zní osaměle, poustevníčci rozhodně nejsou samotáři. Často žijí v koloniích čítajících stovky jedinců. V zajetí se ukazuje, že jsou společenští a komunikují mezi sebou pomocí klepet a tykadel. Některé studie naznačují, že mají schopnost učit se pozorováním – například poznat, jak jiný jedinec používá určitou ulitu.
Poustevníčci často na ulitě nosí sasanky, s nimiž žijí v symbióze
Poustevníčci a lidé
Poustevníčci se stali oblíbenými domácími mazlíčky, hlavně v USA a Japonsku. Prodávají se v obchodech se zvířaty, často i s barevně natřenými ulitami, což je ale pro jejich zdraví nebezpečné – barvy mohou být toxické. Odpovědní chovatelé proto prosazují přírodní přístup a zdůrazňují, že i tito drobní korýši potřebují pestré prostředí, dostatek vlhkosti a možnost výběru ulit.
Na některých místech se poustevníčci dostali do problémů s lidským odpadem. Zvlášť smutný je pohled na kraby, kteří místo lastury nosí plastové víčko, skleněný střep nebo kus kovu. To ukazuje, jak moc je mořský svět závislý na lidské ohleduplnosti.
Malí přeživší s velkým příběhem
Poustevníčci jsou na Zemi už desítky milionů let. Jejich strategie „bydlet v cizím“ se ukázala jako mimořádně úspěšná. Ačkoli vypadají drobně a bezvýznamně, jejich život je plný dramat – bojů o ulity, spojenectví se sasankami, stěhování a přežívání v měnícím se světě.
Možná i proto jsou pro lidi tak fascinující. Připomínají nám, že i ti nejmenší tvorové mají svou taktiku, svůj příběh a schopnost přizpůsobit se. A že někdy přežije ne ten nejsilnější, ale ten nejvynalézavější.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://zoom.iprima.cz/priroda/krab-poustevnik-video
https://www.nationalgeographic.com/animals/invertebrates/facts/hermit-crabs
https://slate.com/technology/2025/08/hermit-crab-lifespan-beach-pet-cage-breeding.html
https://nationalzoo.si.edu/animals/land-hermit-crab
https://www.bluereefaquarium.co.uk/newquay/blog/animal-stories/8-handy-facts-to-know-about-hermit-crabs/
https://www.britannica.com/animal/crustacean/Natural-history
https://www.tfhmagazine.com/articles/saltwater/at-home-with-hermit-crabsfull
https://www.petmd.com/exotic/hermit-crab-care-sheet
