Článek
Když se řekne slovo tsantsa, ne každý si pod tím termínem správně vybaví malé usušené lidské hlavy. Ale když uvidí fotografii nebo obrázek, řada lidí si vzpomene, že něco podobného už viděla. Byť ne třeba skutečnou tsantsu, tak nějakou její napodobeninu jako suvenýr, hračku, vtipný předmět na Halloween. Kdo viděl Beetlejuice, možná si vzpomene na postavičku lovce v čekárně sociálního úřadu, který měl v poměru k tělu maličkou hlavu, scvrklou a se sešitými ústy. Hlava této postavy byla inspirována právě tsantsou, byť měl lovec stále ještě oči. Stejně tak se napodobenina tsantsy objevila například i v díle o Harrym Potterovi a vězni z Azkabanu.
Kde se dalo s tsantsou setkat?
Usekávání hlav, jejich napichování na kůly a další různá manipulace, to vše se objevovalo v průběhu věků u různých kmenů, národů, společností. Obvykle bylo cílem potupit nepřátele a vyděsit každého, kdo by s nimi mohl sympatizovat nebo chtěl zopakovat jejich činy. Hlavy se řezaly, stínaly mečem, sekaly gilotinou. Pouze jeden domorodý kmen na světě však praktikoval proces vaření, sušení a znovuvytvarování lidské hlavy, které poté sešil ústa i oční víčka. Šuárové, domorodý kmen z Jižní Ameriky.
Šuárové, jeden z kmenů Chívarů
Chívarové jsou jihoameričtí indiáni, kteří žijí na úpatí And. Jejich způsob života je typický pralesním zemědělstvím, kdy na malých mýtinách vytvoří políčka, na nichž pěstují plodiny jako maniok, papriky, kukuřici… Kromě zemědělských aktivit se věnují i chovu morčat a lam, popř. otrávenou foukačkou či oštěpem loví drobnou zvěř. V současnosti však mnoho šuárských lidí žije v civilizaci, jak ji známe my, účastní se politického života a pracují v různých zaměstnáních.
Chívarové se historicky dělí na několik kmenů, které sice žijí podobným způsobem života, ale zároveň si byli vzájemně nepřátelští a komunikovali různými dialekty. Čtyřmi nejvýznamnějšími kmeny byly Ačualové, Aguarové, Šuárové a Vambísové. Obecně byli chívarské kmeny velmi nepřátelské, jak vůči sobě navzájem, tak i vůči komukoliv zvenčí. Odolávaly nájezdům Inků i pozdějších conquistadorů, snadné to s nimi neměli ani křesťanští misionáři.
I když se o tsantsách někdy mluví obecně v kontextu s Chívary, podle mnohých šlo o praktiku uskutečňovanou pouze kmenem Šuárů.
Mnohoženství, rituály, šamanismus, tsantsy
Šuárové, podobně jako lidé z dalších chívarských kmenů, žili ve velkých domech, které byly uvnitř rozdělené zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. Chívarský muž mohl mít jednu manželku, ale často jich měl více. Důvodem byla početní převaha žen, neboť muži často umírali při mezikmenových válkách.
Náboženstvím byl šamanismus, tak jak to u jihoamerických Indiánů často bývá. V dnešní době jsou však současně ovlivněni křesťanstvím. Věřili v různé bohy a dobré i zlé duchy. Při svých obřadech využívali kmenoví šamani rostlinné drogy jako např. durman nebo ayahuyascu.
S vírou v duchy souvisí i praxe sušení a úpravy hlav. Logicky nesušili celou hlavu, protože lebka by jen těžko změnila svoji velikost. Celý proces byl komplikovaný a je pravděpodobné, že neexistoval jeden jediný přesný způsob, ale mohlo docházet k drobným variacím. Zejména v 19. století, kdy tsantsy objevili i „vyspělí“ lidé z civilizace a chtěli si je pořizovat jako suvenýry. Jejich zájem a ochota vyměňovat za tsantsy zbraně vedla ke zvýšené agresivitě Šuárů vůči lidem z ostatních kmenů, aby byli schopni si obstarat co nejvíce hlav a poté je směnit. Později se tsantsy vyráběly i ze zvířecí kůže, obvykle z hlav lenochodů a zašívaly běžnými nitěmi. Tvorba těchto hlav vedla původně k mylné domněnce, že Chívarové, potažmo Šuárové, jsou kanibalové, což však nebyla pravda.
Povařit, usušit, zbavit tuku, zašít…
A jak se taková tsantsa tvořila? V první řadě bylo potřeba zajistit si něčí hlavu. Zadní strana se nařízla a kůže se opatrně stáhla tak, aby se nepoškodila obličejová část. Následně se povařila v bylinném výluhu a poté se sušila na slunci nebo za pomoci rozžhavených kamenů. Kameny nebo písek poté sloužily i k odstranění zbytků tuku na vnitřní straně kůže. Vložením horkých kamenů dovnitř hlavy bylo dosaženo dalšího smrsknutí a stažení se. Když byla kůže takto připravena, šuárský bojovník ji důkladně prohmatával a tvaroval opětovně do tvaru lidské hlavy, přičemž si pomáhal dalšími horkými kameny. Vařením a sušením se pochopitelně výrazně smrskla, takže velikost nově vytvarované hlavy obvykle odpovídala velikosti pěsti dospělého člověka.
Přírodním provázkem poté byla zašita oční víčka a rty se probodly třemi dřevěnými kolíčky. Hlava se pak opalovala nad ohněm, aby ztvrdla a zčernala. Kolíčky se pak ze rtů vytáhly a ty se zašily provázkem. Kůže se potírala popelem z dřevěného uhlí, který měl za úkol zabránit prosakování duše. Tsantsa se následně mohla ještě ozdobit korálky. Posléze se k ní přidělal řemínek, aby si hlavu mohl válečník uvázat kolem pasu.
Tsantsa v muzeu Pitt Rivers, Oxford.
K čemu tsantsy sloužily?
O účelu výroby tsants se vedou dvě hlavní teorie. První teorie říká, že tsantsy byly vytvářeny z useknutých hlav nepřátel. Bojovník poté z hlavy vytvořil tsantsu, oči zašil proto, aby ho duch mrtvého nemohl vidět, a ústa zašil proto, aby na něj nemohl svolat pomstu.
Praxe využívání hlav nepřátel souvisí i s vírou ve tři nejdůležitější duchy. Prvním je Wakani, duch vrozený každému člověku. Druhý je Arutam, který tvoří jakousi vnitřní sílu, která má člověka ochránit před násilnou smrtí. Třetím duchem je Muisak, duch pomsty, který se objeví, když je zabit člověk nesoucí zároveň ducha Arutama. Aby mu zabránili v pomstě, uvěznili ho v hlavě zabitého člověka a přinutili ho tak sloužit tomu, kdo tsantsu vyrobil.
Podle druhé teorie se tsantsy nevytvářely jenom z hlav zabitých nepřátel a zotročení jejich duší, ale naopak také jako výraz respektu. Jak je to možné? K výrobě tsantsy použili hlavu svého náčelníka, ať už usmrceného násilnou smrtí v boji, nebo zemřelého přirozenou smrtí. Společným znakem obou teorií je skutečnost, že věřili, že v hlavě zůstane duch zemřelého. V případě této teorie tak chtěli využít moc svých předních osobností. I jim však zašili oči a ústa, protože i duch těchto zemřelých by mohl toužit po moci a v tom bylo potřeba mu zabránit.
Barbarství?
Pro lidi z vyspělejších zemí byla praxe tsantsas výrazem barbarství a nízké úrovně domorodých lidí. Pro Šuáry však byly tsantsy velmi důležitým rituálním předmětem. A byl to zájem právě „vyspělých“ lidí, kteří dali tsantsám charakter obchodního předmětu a neúměrně zvýšili poptávku po těchto scvrklých hlavách. A to jen za účelem sbírání trofejí, suvenýrů a rádoby dekorací a sbírek do jejich domovů. Předpokládá se, že i řada tsantsas ve světových muzeích je padělky, buď úplnými, nebo částečnými - mohou být vyrobeny z lidské kůže, ale nejsou vyrobeny šuárskými bojovníky, ale ziskuchtivými obchodníky, kteří se někdy snižovali i ke krádežím mrtvol z márnic a nemocnic.
Od 50. let se praktikování výroby tsantsas vytratilo. Šuárové přestali mít o tyto rituální předměty zájem a postupně přišli i o znalosti potřebné k vytvoření pravé tsantsy. Jejich výroba byla taktéž později zakázána i na vládní úrovni.
V muzeích celého světa postupně probíhají výzkumy, zda tsantsy, které mají ve sbírce, jsou pravé, nebo ne. Dále se diskutuje i o tom, zda by se pravé tsantsy měly vrátit do rukou Šuárů, nebo mohou zůstat v muzeu, ale s popiskem, který bude odrážet jejich skutečný význam a bude respektovat jejich důležitost i skutečnost, že se jedná o pozůstatky skutečných lidí.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.smithsonianmag.com/smart-news/how-does-one-actually-shrink-a-head-5994665/
https://www.idnes.cz/xman/styl/tsantsa-scvrkla-hlava-indiani-suarove-ekvador-peru-vyzkum-lidska-kuze.A220823_154046_xman-styl_fro
https://en.wikipedia.org/wiki/Shrunken_head
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ch%C3%ADvarov%C3%A9
https://www.theguardian.com/culture/2020/sep/13/off-with-the-heads-pitt-rivers-museum-removes-human-remains-from-display
https://www.sciencealert.com/not-all-museum-shrunken-heads-are-the-real-deal-this-method-could-tell-us-which-are
https://en.wikipedia.org/wiki/Shuar
https://matson.psu.edu/tsantsas/
https://ctsciencecenter.org/blog/the-history-of-shrunken-heads/
