Článek
Cary-Hiroyuki Tagawa patří k těm hercům, které člověk okamžitě pozná, i když si nemůže vzpomenout na jejich jméno. Stačí jediný pohled – ten jeho klidný, téměř nehnutý výraz, z něhož jde zvláštní směs autority, tajemství a tiché hrozby. Jako by se ani nemusel pohnout, aby bylo jasné, kdo je v místnosti ten nejnebezpečnější. A právě díky tomu se stal jednou z nejvýraznějších tváří filmových záporáků devadesátých let. Pro většinu diváků bude navždy Shang Tsung, černokněžník z Mortal Kombat, ale jeho cesta k téhle ikonické roli byla delší, než by se mohlo zdát.

Cary-Hiroyuki Tagawa
Dětství na vojenských základnách
Tagawa se narodil v roce 1950 v Tokiu japonské matce a otci, který byl Američan japonského původu sloužící v armádě USA. To znamenalo jediné: balit kufry. Jako dítě se přesouval mezi různými základnami v USA, vyrůstal v prostředí, kde se mísila disciplína armády s japonskými rodinnými kořeny. Nebyl to typický kluk jednoho města – spíš někdo, kdo si zvykne být cizincem všude a zároveň nikde. Možná právě to mu později umožnilo přirozeně zapadnout do rolí mužů mezi světy, postav, které mají v sobě něco neuchopitelného.
Když rodina nakonec zakotvila v Kalifornii, Tagawa už měl v sobě zakořeněný pocit, že svět je větší než jen město, kde člověk chodí do školy. Zajímal se o kulturu, jazyky a především o fyzický pohyb. Bojová umění začal trénovat už jako kluk – nejdřív kendo, později karate, kterému se věnoval seriózně i v Japonsku. Nešlo mu o předvádění, ale o disciplínu a kontrolu těla. V pozdějších letech to bylo vidět v každém jeho pohledu, gestu i v tom, jak uměl stát na místě a přesto působit jako dynamická síla.
Začátky v Hollywoodu
Jeho vstup do filmu nebyl žádná pohádka, ale typická cesta člověka, který má zajímavou tvář, výrazné charisma – a zároveň se narodil v době, kdy Hollywood moc nevěděl, co s herci asijského původu. Často skončil v rolích vojáků, zabijáků nebo mužů, kteří mají na starosti „špinavou práci“ hlavního padoucha. Ale Tagawa měl jednu vlastnost, která ho od ostatních podobně obsazovaných herců odlišovala: byl přesvědčivý. Ne přehrávaný, ne karikaturní. Působil jako někdo, kdo opravdu ví, co dělá. Možná na to měla vliv i jeho maminka, která byla v Japonsku herečkou.
První výraznější pozornost na sebe přitáhl ve snímku Poslední císař, kde sice neměl hlavní roli, ale ukázal, že umí být přirozený, civilní a nenápadně silný. Následovala bondovka Licence to Kill, různé akční filmy, role po boku Dolphu Lundgrenovi nebo Seagalovi – prostě klasický kariérní žebřík herce, který Hollywood tehdy viděl především jako „toho nebezpečného Asijce“.
Jenže Tagawa přesně věděl, že sílu má právě v tomhle typu výrazných charakterů, a naučil se je hrát tak, že to nebyly jen jednorozměrné figurky. Jeho padouši měli hloubku. Nebyli zběsilí, ale klidní. Nebyli nevyrovnaní, ale zcela jistí. To je přesně ten typ záporáka, kterého si divák zapamatuje.
Mortal Kombat – role, která přerůstá samotný film
Psal se rok 1995 a Hollywood se choval k adaptacím videoher spíš skepticky, ale Mortal Kombat měl jednu zásadní výhodu: obsadil Caryho-Hiroyuki Tagawu jako Shang Tsunga. To byla trefa. Tagawa do role přinesl vše, co ji udělalo kultovní: pevné držení těla, neviditelnou autoritu, úšklebek, který byl přesně na hraně mezi pobavením a odsudkem, a hlavně tu větu, kterou můžeš šeptat na Halloween a pořád má sílu: „Tvá duše je má.“
Na papíře by to mohla být směšná postava – čaroděj, co krade duše. Ve filmu to díky Tagawovi působilo vážně, temně a přesvědčivě. Byl to záporák, kterého si musíte užít, protože ho prostě nejde nesnášet úplně. Má styl. Má přítomnost. A v tomhle případě úplně zastínil i hlavní hrdiny.
Shang Tsung se stal tak silnou součástí jeho kariéry, že se k němu vrátil i o mnoho let později v jiných adaptacích a dokonce v moderní videohře Mortal Kombat 11, kde postavě „propůjčil“ svou podobu i hlas. To už není jen role – to je otisk.
Muž, který mění identitu, ale ne sebe
Tagawa ale není typ, který by skončil u jednoho cíle. V roce 2015 přestoupil k pravoslaví, přijal nové jméno Panteleymon a o rok později získal ruské občanství. Bylo to rozhodnutí, které tehdy vyvolalo pozornost, ale Tagawa ho prezentoval jako osobní cestu, ne politické gesto. Vždy byl člověk, který balancuje mezi kulturami – narodil se v Japonsku, vyrůstal v USA, pracoval po celém světě – a jeho nová náboženská i občanská identita do toho zvláštním způsobem zapadla.
Zároveň nikdy neztratil kontakt s bojovými uměními ani s hereckým řemeslem. Je jedním z mála herců, kteří se nesnaží o sebeprezentaci jako akční hvězda, ale přesto působí jako někdo, kdo dokonale ovládá své tělo i energii. A možná právě díky tomu je jeho přítomnost na plátně pořád tak silná.
Skutečná síla není v akčních scénách
Když se podíváte na jeho filmografii, uvidíte v ní desítky rolí, které by se daly shrnout větou „hlavní padouch“. Ale Tagawa je jeden z těch herců, kteří do stereotypní škatulky přinášejí něco navíc. Hraje postavy, které nejsou jen zlé – mají motivaci, mají vnitřní strukturu, mají něco jako klidné přesvědčení. Nejsou to křiklouni. Jsou to vlci, kteří nepotřebují štěkat.
Ať už stojí po boku filmových hvězd nebo v menší televizní roli, vždycky působí, jako by na place patřil mezi lidi, kteří drží celý příběh pohromadě.
Skromný rodinný život
Na rozdíl od mnoha hollywoodských kolegů se Tagawa nikdy netlačil do bulváru. Žije spíš klidně, často cestuje, a i ve svém věku (přes 70 let) se věnuje meditaci, výuce a přednáškám o duchovním růstu. Má tři děti, které vychovával sám po rozvodu, a o roli otce mluví s větší pokorou než o své herecké kariéře. „To, že jsem hrál padouchy, neznamená, že musím být tvrdý i doma,“ řekl jednou v rozhovoru pro japonská média.
Ačkoli už dávno není „ten nový Asiat ve vedlejší roli“, pořád má podobně výraznou a snadno zapamatovatelnou přítomnost. V době, kdy se filmový průmysl mění a hledá nové typy hrdinů i padouchů, je Tagawa připomínkou toho, jak důležité je charisma. To se naučit nedá.
Cary-Hiroyuki Tagawa je herec, který dokázal vzít stereotypní role záporáků a proměnit je v něco, co překračuje rámec akčního filmu. Nehraje jednoduše „zlé muže“ – hraje klidnou sílu, která děsí právě tím, že se nepodřizuje. Je to muž, který nemusel hlasitě křičet, aby si získal respekt. A to je důvod, proč se jeho tvář zaryla do kolektivní paměti jedné celé filmové generace.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.martialartsentertainment.com/the-invisible-strength-of-cary-tagawa/
https://en.wikipedia.org/wiki/Cary-Hiroyuki_Tagawa
https://www.honolulumagazine.com/qa-cary-hiroyuki-tagawa/
https://www.televisionacademy.com/features/news/mix/time-heal
https://pravoslavie.ru/89757.html
https://50undercover.wordpress.com/2011/01/30/exclusive-cary-hiroyuki-tagawa-interview/
https://www.pravmir.com/cary-hiroyuki-tagawa-i-m-not-afraid-to-die-i-m-just-afraid-i-m-not-worthy-of-god-s-love/





