Článek
Na konci roku 1968 otřásl Spojenými státy případ, který připomínal spíše scénář hororového filmu než realitu. Barbara Jane Mackle, dvacetiletá studentka z významné floridské rodiny, se stala obětí neobvykle krutého únosu. Nebylo to v době, kdy byly mobilní telefony, GPS nebo bezpečnostní kamery samozřejmostí. O to více byli lidé šokováni, když vyšlo najevo, že mladá žena byla držena zaživa pohřbená v zemi – v provizorní „rakvi“ s omezenými zásobami.
Studentka z prominentní rodiny
Barbara se narodila v roce 1948 a vyrůstala v dobře situované rodině. Její otec, Robert Mackle, byl úspěšným podnikatelem v developerském průmyslu a měl bohaté kontakty v politice i byznysu. Barbara studovala na Emory University v Atlantě, kde byla známá jako milá a tichá dívka bez skandálů. V prosinci 1968 cestovala se svou matkou Jane do Atlanty, aby se zotavila z chřipky a zároveň složila poslední zkoušky před vánočními prázdninami.
Osudné ráno 17. prosince 1968
V časných ranních hodinách zaklepali na dveře jejich hotelového pokoje dva lidé – muž a žena – vydávající se za policisty. Tvrdili, že mají informace o vážné nehodě přítele Barbary. Když je matka pustila dovnitř, dvojice vytáhla zbraně. Muž, Gary Steven Krist, a jeho ženský komplic, Ruth Eisemann-Schier, rychle spoutali paní Mackleovou a omámili Barbaru chloroformem. Poté mladou ženu naložili do auta a odvezli na předem vybrané odlehlé místo v Georgii.
Na místě čekalo něco, co by většina lidí považovala za noční můru. Únosci připravili dřevěnou bednu dlouhou asi dva metry, širokou a vysokou kolem 60–70 cm. Uvnitř byla ventilace z PVC trubek, baterka, několik galonů vody, potraviny, deka a dokonce i knihy na čtení. Bedna byla vyztužena, aby se nezbortila, a zakopána zhruba metr pod povrch.
Podle soudních spisů Barbara věděla, že má zásoby na několik dní, ale nebylo jisté, zda ji policie stihne najít. Slyšela vzdálené zvuky projíždějících aut a cítila vlhkost půdy. Nejhorší podle jejích slov byla myšlenka, že by ventilace mohla selhat.
Požadavek na výkupné
Únosci kontaktovali Roberta Mackla a požadovali výkupné 500 000 dolarů – v roce 1968 šlo o astronomickou sumu, odpovídající dnes několika milionům. Peníze měly být předány na přesně určeném místě. Mackle se rozhodl plně spolupracovat. Peníze byly připraveny a policie byla zapojena do sledování.
Při pokusu o předání došlo k chybě – policie zasáhla příliš brzy, únosci utekli a neposkytli informaci, kde Barbara leží. Krist se skrýval v bažinách na jihu Floridy, Ruth zamířila na západ. Po několika dnech intenzivního pátrání FBI dopadla Ruth v Texasu. Krist byl zadržen 21. prosince 1968 a pod tlakem vyšetřovatelů uvedl přesnou polohu bedny.
Záchrana po 83 hodinách
Týmy policistů a záchranářů okamžitě vyrazily na místo poblíž Lawrenceville v Georgii. Odkopání trvalo asi 20 minut. Barbara byla naživu, dehydrovaná a vyčerpaná, ale fyzicky nezraněná. Strávila v zemi 83 hodin – více než tři a půl dne. Dobové fotografie, kde ji policisté vytahují na světlo, obletěly celou zemi.
Barbara o zážitku později mluvila střídmě. Popsala, že první dny po návratu domů měla noční můry a problémy s usínáním, bála se malých uzavřených prostor. Časem se symptomy zmírnily, ale pocit sevření zůstal. Podle vlastních slov se s traumatem vyrovnávala psaním své knihy 83 Hours Till Dawn, kde popisuje i psychologický boj o udržení naděje.
Případ měl obrovskou publicitu. Titulky hlásaly „Pohřbená zaživa“ a „Zázračná záchrana“. Média často zdůrazňovala brutalitu a promyšlenost činu – zejména fakt, že únosci oběť nechali s knihami a vodou, což působilo chladně kalkulovaně. Televize vysílaly rekonstrukce a noviny otiskovaly podrobné časové osy únosu. Veřejnost byla rozpolcená – část lidí chválila policii a FBI, jiní kritizovali, že při prvním pokusu o výkupné nepostupovali dost opatrně.
Gary Krist dostal doživotí, ale po deseti letech byl podmínečně propuštěn. Po propuštění studoval medicínu, ale později byl znovu zatčen za pašování drog. Ruth Eisemann-Schier byla odsouzena na sedm let, po čtyřech letech byla propuštěna a deportována do Hondurasu.
Život po únosu
Barbara se stáhla z veřejného života. Provdala se, měla děti a žila klidně mimo média. Její příběh ale zůstává v americké kriminalistické historii jako jeden z nejbizarnějších únosů 20. století – a také jako případ, kdy přes obrovské riziko oběť přežila.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://people.com/barbara-mackle-kidnapping-buried-alive-8736831
https://time.com/archive/6636526/crime-the-girl-in-the-box/
https://www.mamamia.com.au/barbara-jane-mackle-buried-alive/
https://en.wikipedia.org/wiki/Kidnapping_of_Barbara_Mackle
