Článek
Tato Jihoameričanka, která připomíná přerostlého potkana, se (nejen) v našich končinách úspěšně zabydlela a dál se množí. Dokonce, navzdory svému vzhledu, vzbudila sympatie nemalé části obyvatelstva, díky čemuž má zajištěn přísun potravy. Množí se, škodí a přenáší nemoci. Budeme ji muset jednoho dne vyhubit?
Nutrie říční (Myocastor coypus)
Přestože pochází z Jižní Ameriky, je v dnešní době obyvatelem téměř všech kontinentů s výjimkou Antarktidy a Austrálie, pro niž by byla skutečnou pohromou. Má ráda teplo, takže se jí více daří v zemích, kde je po většinu roku příjemná teplota. V zemích, kde jsou tužší zimy, dochází k pravidelné redukci populace. Tím, jak však celosvětově stoupá teplota a zimy jsou mírnější, se jí daří i tam, kde se dříve vyskytovala jen minimálně.
Do přírody se v nepůvodních zemích výskytu dostala většinou z kožešinových farem, kde byla chována ve vysokých počtech. Bohužel však někteří jedinci z těchto farem unikli, či byli dokonce úmyslně vypuštěni ochránci zvířat, kteří tak chtěli bojovat proti utrpení těchto zvířat. Někdy byly vypuštěny i majiteli farem, kteří s jejich chovem končili. Za normálních okolností by jejich stavy regulovaly zimy, během nichž by nenašly dost potravy a které by decimovaly populaci i mrazivými teplotami, při nichž nutriím omrzají končetiny. Jenže zimy jsou čím dál mírnější a potravu nutriím donesou sami lidé…
Do Čech se nutrie dostaly už v roce 1924, kdy byly dovezeny na první českou farmu specializující se na chov nutrií. Farma se nacházela v Jablonném nad Orlicí na východě Čech. Zatímco zpočátku byly nutrie přijímány spíše rozpačitě, už během několika let došlo k rozmachu jejich chovu a vzniku mnoha dalších farem. Chov za účelem získávání kožešiny byl kombinován i s chovem na maso, ale na rozdíl od řady jiných zemí se u nás maso nutrií příliš neuchytilo. Přitom je jemné, dietní, s vysokým obsahem bílkovin, může připomínat kuřecí nebo králičí maso. Nemá žádnou specifickou a výraznou chuť a vůni, takže lze ochutit podle preferencí a není potřeba se bát žádné pachuti.
Vzhledem může nutrie připomínat menšího bobra nebo naopak přerostlého potkana. Někdo by ji připodobnil i k dalšímu jihoamerickému hlodavci - kapybaře. Tělo bez ocasu bývá dlouhé kolem 50-70 cm, s ocasem může měřit zhruba metr. Ocas působí lyse, ale je řídce pokrytý štětinami, kulatý v průřezu. Končetiny jsou opatřeny plovací blánou. Srst bývá přirozeně tmavě hnědá, ale byly vyšlechtěny i barevné variety. Je složena ze tří vrstev. Jednu vrstvu tvoří dlouhé, ochranné chlupy. Následuje střední, hrubá srst a nakonec jemná a hustá našedlá srst. Srst kolem tlamy má světle šedou až bílou barvu, což vytváří silný kontrast s barvou předních řezáků, které jsou sytě oranžové. Zbarvení jejich zubů má na svědomí železitý pigment v jejich sklovině. Kromě toho jim neustále dorůstají. Váží 5-10 kilogramů, ale někteří jedinci mohou vážit i více. Dožívá se zhruba 5-6 let, v přírodě bývá délka života kratší v závislosti na životních podmínkách.
Její nebezpečnost spočívá ve dvou ohledech. První je ekologický a týká se tedy prostředí, ve kterém žije. Jak už to u mnoha zavlečených druhů bývá, nemá zde příliš přirozených nepřátel, které by její populaci udržovali na přiměřené hranici. Společně s mírnými zimami tak dochází k jejímu přemnožení. Žije v mokřadních oblastech, na březích řek a jiných vodních toků či nádrží. Toto prostředí však doslova likviduje. Na březích hloubí nory, které se často sesunou a zbortí se tak celý břeh. Může likvidovat i hráze a drobné vodní stavby, pokud jsou tvořené přírodními materiály. Současně s tím devastuje veškerou vegetaci, která v těchto oblastech roste. Denně sežere kolem dvou kilogramů rostlinné potravy. Tím ničí prostředí, které ke svému životu potřebují jiné druhy. Kromě toho, že všechno spase, mnohdy nepohrdne ani vejci ptáků, kteří zde hnízdí. Pokud je v blízkosti toku nebo nádrže pole, s chutí sežere i značnou část úrody.
Druhým problémem, který její výskyt přináší, je skutečnost, že může být přenašečem řady patogenů a nakazit nás může salmonelou, leptospirózou, tularémií, ale i parazity. A to je něco, co si řada lidí neuvědomuje a s pocitem, že pomáhají zvířátku, které se tváří ochočeně, je chodí krmit.
Nutrie si velmi rychle zvyknou na přísun potravy bez vynaložení většího úsilí. Dostatek živin jim pomůže v rychlém dosažení pohlavní dospělosti a schopnosti se rozmnožit. Nutrie může být březí i třikrát do roka a porodit pokaždé několik mláďat. Kvůli lidem, kteří je krmí, se jejich počty rychle zvyšují a zvládají zimy, během kterých by za normálních okolností nepřežily. Řada obcí tak přistupuje k zákazům krmení těchto tvorů, což někteří obyvatelé nelibě nesou. A když se k tomu přidá skutečnost, že nutrie může být odstřelena, stává se její likvidace pro některé nepochopitelnou. Není to však dlouho, kdy bylo ročně odstřeleno několik desítek až nižších stovek kusů. V roce 2020 už se jednalo o více jak 8 tisíc kusů. Odstřelit nebo ulovit nutrie však zatím může jen hospodář nebo myslivecká stráž.
Pro své okolí se tak stávají nebezpečné a mohou přispívat ke snižování populací jiných, původních druhů. Nebezpečná může být i pro člověka. Kromě samotného rizika přenosu nemocí může nutrie na člověka i zaútočit, a to když se bude cítit ohrožena, popř. hlídat svoje mláďata. A takové kousnutí od přerostlého hlodavce není nic, co by chtěl člověk zažít. Do hluboké rány se kromě zubů dostane i množství bakterií, které mohou nadělat velkou paseku. Občas se stává, že napadne psy, kteří jsou se svými majiteli na vycházce kolem vody.
V Anglii se podařilo populace nutrií zcela vyhubit, a to po osmi letech vytrvalých lovů. U nás zatím nedošlo k rozhodnutí, že by v zájmu ochrany původních druhů měla být nutrie vymýcena. Na druhou stranu, neměla by být ve své expanzi ani podporována tím, že ji budeme uměle přikrmovat. V rámci EU je nutrie řazena do seznamu 100 nejzávažnějších invazivních druhů a nesmí se do EU dovážet (netýká se nutrií pořizovaných jako hospodářské zvíře za účelem chovu pro maso nebo kožešinu).
Když tedy půjdete kolem řeky nebo rybníka a uvidíte nutrie, držte si od nich odstup a rozhodně je ničím nekrmte. Pokud máte s sebou děti, vysvětlete jim, že taková zvířátka je možné pozorovat, ale nerušit je příliš blízkou přítomností a už vůbec jim nedávat krmení, aby nedošlo k ještě horšímu nalomení křehké rovnováhy mezi všemi organismy, které v dané oblasti žijí.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2024/Duben-2024/Nutrie-ricni
https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/nutrie-kozesinove-farmy-invazni-druh.A230929_161811_hobby-mazlicci_bkch
https://www.stoplusjednicka.cz/nevitana-nutrie-ricni-kolonizator-v-mysim-kozisku
https://www.denik.cz/regiony/nutrie-u-rek-v-kraji-nekrmte-vypadaji-roztomile-jsou-to-vsak-skudci-20190826.html
https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/668480/roztomila-nutrie-omyl-oblibeny-hlodavec-je-plny-nemoci-a-skodi-krajine.html
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/nutrie-ricni-ministerstvo-zivotniho-prostredi_1809161615_pj
https://www.lidovky.cz/domov/nutrie-jsou-skodna-a-siri-nemoci-navic-lide-si-mysli-ze-krmi-mladatka-ale-mohou-to-byt-potkani.A210616_095605_ln_domov_lijk
https://www.priroda.cz/clanek/svetove-vyhlasena-ceska-nutrie-a-problem-na-ceskych-rekach/
https://www.idnes.cz/ekonomika/test-a-spotrebitel/stat-umozni-prodej-masa-z-nutrii-ze-dvora.A160812_162435_test_ozr
https://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/premnozene-nutrie-ve-zline-utoci-na-lidi-i-psy-nekrmte-je-zada-mesto-20240424.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nutrie_%C5%99%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD