Článek
S počátkem léta se (nejen) na našich zahradách objeví roje brouků, které dokáží někdy potrápit i ty, kterým hmyz jinak nevadí. A co teprve ti, kteří hmyz nemusí. Chroustci jsou totiž tak nemotorní, že do člověka klidně narazí, a to je poměrně dost nepříjemný pocit.
Když jsem jejich nálet zažil před lety poprvé, vůbec jsem nevěděl, co se děje. Nikdy dřív jsem o nich neslyšel, možná i proto, že jsme žili ve městě, kde se vůbec nevyskytovali. Pak jsme se přestěhovali na vesnici a hned první rok jsme měli tu čest se seznámit. Na zahradě obvykle dělám až do setmění, ale bylo teprve něco kolem páté šesté hodiny v podvečer, když se vzduchem začal nést „hukot“ a podivné bzučení. Chvíli jsem se rozhlížel, protože jsem zvuk nedokázal přiřadit ničemu, co jsem znal. Najednou do mě něco ťuklo a spadlo. Když jsem se skláněl, abych se podíval, co to bylo, ťuklo to do mě znovu a také to spadlo. Koukám na zem a najednou vidím dva větší brouky, jak se nemotorně hrabou v trávě. Hmyz mi nevadí, dokud nenaruší moji osobní zónu, podobně jako tito brouci. V tu chvíli se probudí k životu moje hysterické já a jakákoliv tolerance jde stranou. Když mi během pár vteřin došlo, že nejde jen o tyto dva brouky, ale že jich je mnohem, mnohem více a bzučí všude kolem mě, okamžitě jsem vzal nohy na ramena a zastavil se až za domovními dveřmi. Po cestě do mě ještě několik breberek narazilo, což mi rozhodně na klidu nepřidalo.
Když jsem ženě odvyprávěl svoji právě prožitou zkušenost a popsal brouky, napadli ji chrousti, které jako malá prý zažila. Hned jsme začali hledat, co nám o chroustech řekne strýček google. První informace byla zásadní - není to chroust, ale chroustek. Konkrétně chroustek letní, který nám opravdu může dělat za vlahých letních večerů společnost. Tehdy jsem konečně zjistil, co to je za larvy, na které jsem narážel všude v půdě. A taky nám začalo být jasné, proč se vedlejší obec jmenuje Chroustov.
Chroustek letní (Amphimallon solstitiale)
Chroustci patří mezi všežravé brouky, kteří obývají mírné pásmo v Evropě a Asii. Svým vzhledem skutečně připomínají své příbuzné chrousty, ale jsou o něco menší než oni. Další skutečnost, která je odlišuje, je doba výskytu. Klasičtí chrousti se vyskytují zejména na jaře, kdežto chroustci letní, jak už jejich jméno napovídá, se objevují o něco později, od počátku léta až třeba do začátku srpna.
Má zavalité tělo béžové až nahnědlé barvy, zatímco končetiny jsou spíše rezavé a zakončené háčky. Krovky jsou tvrdé a rýhované a zpod nich vykukují chloupky, neboť chroustek má jimi pokryté celé tělo. Je velký zhruba 1,5 až necelé dva centimetry.
Chroustek letní
Při letu se chová dost nemotorně, na rozdíl od jiného létavého hmyzu, který se dokáže obratně vyhnout překážkám, chroustek do předmětů - včetně člověka - narazí. Za letu vydává velmi specifický zvuk, který je něco mezi klasickým bzučením a bručením. Pro někoho může být odstrašující, že se svojí nemotorností může narazit i do hlavy a zamotat se do vlasů. Noční můra pro řadu lidí.
Naštěstí není člověku jinak nebezpečný. Nekouše ani nebodá, takže ze zdravotního hlediska se není čeho obávat. Když se však v létě začnou v podvečer rojit, a že jich může být opravdu hodně, tak nejde o nic příjemného. V našich končinách se ve 20. století jejich počty celkově významně snížily kvůli rozsáhlému používání pesticidů, ale od té doby se zase zvyšují a v některých oblastech jich je mnoho. Což je z ekologického hlediska pozitivní ukazatel, který značí čistší přírodu.
Přes den se živí listy rostlin a rojí se v podvečer. Ve vzduchu se objevují především samci, kteří vyhledávají samice, zatímco ty jsou spíše při zemi a hledají skrýš. Když se úspěšně spáří, nakladou samičky vajíčka do svých pozemních skrýší. Jedna samička dokáže během svého života naklást kolem 40 vajíček. Z těch se po zhruba třech týdnech líhnou larvy. Ty žijí v půdě a ožírají kořeny rostlin. Vývoj larev trvá tři až čtyři roky podle toho, v jakém prostředí žijí. Pokud v teplejším podnebí, je vývoj o rok kratší, pokud v chladnějším, tak se vyvíjí až čtyři roky.
Larva chroustka. Na rozdíl od larev zlatohlávka, které bývají k nalezení na kompostu a pohybují se po zádech, larvy chroustka lezou standardně po nožičkách.
Postrachem pro zahradu a zahradníky tedy nejsou ani tak dospělí jedinci, jako právě jejich potomci v podobě larev neboli ponrav. Pokud se chroustci přemnožili a larev je moc, dokáží zdevastovat především celé trávníky, neboť travinám ukoušou kořínky. Samozřejmě, pokud narazí na kořeny pěstované zeleniny nebo nově vysazených stromků, dokáží zničit i ty, ale nebývá to tak časté a v takovém rozsahu, v jakém to bývá právě u trávníků. Dospělí jedinci pak mohou poničit listy ovocných stromů nebo jehličí jehličnanů. Díky tomu, že jsou všežraví a „uzobnou si“ od všeho něco, tak následky jejich žravosti nejsou tak fatální jako by mohly být, pokud by se soustřeďovali pouze na konkrétní druhy rostlin.
Pokud se i u vás chroustci přemnožují, možností, jak se s nimi vypořádat, nebo alespoň zmírnit jejich rozmnožování je více. Nejefektivnější je soustředit se na larvy, které jsou nejnebezpečnější. Udržování hustého trávníku, který se nechá narůstat do větší výšky a neseče se příliš nakrátko, je jednou z možností, která broukům ztěžuje kladení vajíček. Druhou možností, i když nákladnější, je použití krajinářských textilií, které se zapracovávají do malé hloubky do země a opět slouží jako mechanická bariéra před nakladením vajíček. V neposlední řadě lze použít i chemické postřiky, ale je škoda si zahradu nebo trávník zaneřádit zbytečně chemií, která navíc obvykle nerozlišuje mezi živočišnými druhy a může zničit i to, co nechceme.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://plantura.garden/uk/pests/beetles/summer-chafer
https://www.ireceptar.cz/zvirata/chroustek-letni-30000713.html
https://www.nkz.cz/praxe/choroby-skudci/jak-skodi-chroustek-letni-muze-byt-velkou-pohromou-pro-vasi-zahradu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chroustek_letn%C3%AD
https://www.extra.cz/chroustek-letni-neda-lidem-spat-invaze-protivnych-broucku-trapi-cesko-205b1
