Život s depresí je peklem

Mnoho lidí si plete depku se skutečnou depresí. To může být velmi zavádějící a skutečnou depresi to může bagatelizovat.

Depka

To neznamená, že depka je vymyšlená nebo málo významná. Jedná se o krátkodobější přechodný útlum pozitivních emocí, např. po rozchodu partnerů, ztrátě někoho blízkého, v těžké životní situaci apod. Jde o přirozenou reakci na nepříznivé vnější podmínky. Depku lze „zahnat“ oblíbenou činností, posezením s přáteli, poslechem oblíbené hudby apod. Sama během několika hodin nebo dní odezní a není potřeba vyhledat odbornou pomoc.

Deprese neboli depresivní porucha

Deprese je patologický smutek bez závažného důvodu, snížení až vymizení schopnosti cítit radost, je to porucha nálady. Jde o velmi závažný stav, který může končit i fatálně. Toto onemocnění vyžaduje odbornou pomoc.

Deprese se mohou rozvinout na základě mnoha faktorů a příčin, přičemž čím více faktorů se sejde naráz, tím komplexněji mohou působit.

Jak se může deprese projevovat

Příčiny deprese

Jak jsem psal výše, depresi může způsobovat mnoho faktorů rozličného původu. Předpokládá se, že pro rozvoj depresivní poruchy je potřeba mít vlohu, která bývá zděděná, ale může být i nově vytvořená. Vloha však ještě automaticky neznamená rozvinutí deprese, k tomu je potřeba ještě nějaký faktor jako spouštěč.

Mezi spouštěče můžeme zařadit silně nebo dlouhodobě stresující situace (stres v práci, stres z těžké životní situace, trauma…), dlouhodobé vyčerpání organismu, užívání návykových látek včetně alkoholu, užívání některých léků, nezdravý životní styl apod.

Kromě těchto spouštěčů, které člověk ale může do určité míry ovlivnit tím, že dbá o své fyzické i psychické zdraví, může k rozvoji deprese přispět i hormonální nerovnováha (v tomhle ohledu bývá složitější období puberty, gravidity, laktace či klimakteria, u senzitivních žen se může jednat i o menstruační cyklus). Dále se na tom můžou podílet i nezdravé mezilidské vztahy, zejména pokud si jedinec neumí stanovit hranice, neustále se snaží vycházet druhým vstříc a na sebe nebere ohledy. Podle některých odborníků může mít svůj podíl i těžké dětství, kdy člověk přijde o některého z rodičů (především při ztrátě matky) nebo má s nimi narušený vztah.

Deprese a antidepresiva

Ještě nedávno panoval názor, že lidem s depresí chybí serotonin, jeden z důležitých neurotransmiterů. Na základě této domněnky tehdy prudce stoupla spotřeba antidepresiv. Jedna z posledních studií ale prokazuje, že serotonin nemá na depresi vliv a užívání antidepresiv typu SSRI, které zvyšuje množství serotoninu, nemá na depresi potřebný efekt. Nicméně, jak oponují jiní odborníci, antidepresiv je více typů a některé z nich množství serotoninu ani neovlivňují, takže nelze jednoznačně říct, že antidepresiva na depresi nezaberou. I antidepresiva typu SSRI mohou mít potenciálně efekt, protože stále neznáme přesný způsob jejich fungování a mohou ovlivňovat i jiné mechanismy, které se třeba na depresi podílejí. V tomto směru je tedy potřeba dalších výzkumů.

Psychiatr Martin Anders naopak dodává, že antidepresiva stimulující serotonin pomáhají, kromě svého vlivu na tento neurotransmiter, blokovat nežádoucí vliv našeho vlastního imunitního systému na mozek, čímž ho chrání před negativními vlivy.

Další výhodou užívání antidepresiv může být i jejich efekt na snížení prožívání emocí.

Typy deprese

Ačkoliv je deprese laiky vnímaná jako jedno onemocnění, může se lišit podle míry svého projevu.

Základním členěním je tedy rozlišení podle závažnosti dané depresivní epizody:

Člověk se postupně stahuje do sebe, nemá na nic náladu, nic ho nebaví, je bez chuti, neraduje se, ale je schopen se donutit k základním potřebným úkonům a v rámci možností stále „fungovat“. V takovém případě postačuje ambulantní péče.

Člověk je už poměrně dost stažený do sebe, bez radosti a chuti do čehokoliv, nedokáže se donutit ani k potřebným aktivitám. Podle zachovaných schopností se buď ještě léčí ambulantně, nebo už musí být hospitalizován.

Člověk už není schopný nejen potřebných aktivit, ale už se není schopný postarat ani sám o sebe. Je v naprostém útlumu, většinou i neschopný pohybu, neschopný běžného myšlení - jeho myšlenky jsou lapeny v temné pasti a ubírají se pouze negativními směry.

Stejná charakteristika jako u předchozího bodu, ale přidávají se k ní halucinace (smyslové vjemy na základě neexistujících podnětů - vidí něco, co tam není, slyší hlasy apod.) a bludy (myšlenkové pochody, které vytvářejí nesmyslné konstrukce). Ani jedno nemá smysl vyvracet, neboť postižený je o jejich existenci skálopevně přesvědčen.

Dále je možné depresi rozlišovat podle frekvence a délky projevů:

Střídají se depresivní a klidová období (remise, vymizení příznaků), mohou trvat týdny, měsíce i roky.

Stejná charakteristika jako u předchozího bodu, ale epizoda deprese trvá méně jak dva týdny.

Dystymii je možné označit jako lehkou depresivní poruchu, která je ale chronická a trvá alespoň dva roky. Člověk je bez chuti k životu, skleslý, neschopný se radovat, chronicky unavený, vše vnímá negativně, je nešťastný.

Kromě těchto členění je možné depresi rozdělit ještě na základě příčiny vzniku.

Příčinou je porucha v organismu postiženého člověka. Jak bylo psáno výše, předpokládal se nedostatek serotoninu, ale poslední výzkumy ukazují mnohem větší složitost a je potřeba prozkoumat i další mechanismy, které mohou mít vliv na její rozvoj. Příčinou tedy není žádný faktor „z vnějšku“.

Příčinou vzniku deprese je reakce na nějakou událost. V mnoha případech jde o ztrátu někoho blízkého, zejména pokud ke ztrátě došlo vlivem nešťastné události a byla tak zcela nečekaná. Může se také jednat o dlouhodobý stres, špatnou životosprávu, dlouhotrvající tíživou životní situaci. Zde kromě léků velmi dobře pomáhá i psychoterapie a zlepšení životního stylu.

Symptomatická deprese je pouze doprovodným projevem jiného, obvykle závažného onemocnění. Její léčba by nevedla k vyléčení, nejdříve je vždy potřeba vyřešit primární příčinu a buď současně, nebo následně léčit i depresivní příznaky. Ty však mohou odeznít postupně i samy současně s tím, jak dochází k vyřešení/vyléčení primární příčiny.

Sezónní deprese se vyskytuje u velmi senzitivních jedinců, obvykle podzim nebo v průběhu zimy. Příčinou je obvykle pokles slunečního záření a délky světelného dne. Léčí se fototerapií. Někdy se může vyskytnout i zkraje jara jako doznívající následek nedostatku světla během zimy.

Týká se z podstaty věci jenom žen. Lehká verze se objevuje krátce po porodu jako následek hormonální bouře, ve většině případů i sama odezní. Těžká verze se objevuje mezi druhým týdnem až půlrokem po porodu a může být jak pro matku, tak i pro její dítě velmi nebezpečná. Matka trpí úzkostí, je nešťastná, nepřirozeně unavená, skleslá a mnohdy neschopná se postarat o dítě, ale i o sebe. V nejtěžším případě může trpět i bludy a halucinacemi.

Menopauza je dalším z těžkých období hormonální nerovnováhy a společenských změn. Osamostatnění dětí, blížící se příznaky stáří, méně energie, to vše se může podepsat na rozvoji deprese. Často pomáhá hormonální substituce, která obnoví původní hormonální hladinu. Pokud ji doprovodí i psychoterapie, bývá šance na výrazné a rychlé zlepšení mnohem vyšší.

Léčba deprese

V některých případech může deprese (zvláště její lehčí formy) vymizet samovolně, ale má tendenci se po nějaké době znovu vrátit. Naštěstí jsme v dnešní době schopní depresi poměrně dobře léčit a vhodná léčba zároveň minimalizuje riziko sebevražedných myšlenek a pokusů o sebevraždu.

V lehčích případech postačuje samotná psychoterapie, někdy kombinovaná s fototerapií (léčba světlem), nácvik pozitivního myšlení a zlepšení životního stylu, zdravé stravování. V těžších případech už je potřeba kombinace léků - antidepresiv a psychoterapie. Léky pomohou člověku dostat se z nejhoršího, aby byl schopen znovu vnímat a objektivněji přemýšlet a neutápěl se v negativních myšlenkách. Když je schopen zase reagovat, nastupuje psychoterapie, která je neméně důležitá. Člověk si při ní osvojí dobré návyky, které jsou pak nejlepší prevencí proti návratu depresivní epizody.

Pro člověka, který má sklon k depresi, je dobré se vyhýbat užívání návykových látek a alkoholu. Naopak je dobré zahrnout více sportu, klidně rekreačního, pomůžou i pravidelné procházky. Některým lidem pomáhá i posun spánku - chodí spát dřív a dříve vstávají, což vede ke snížení intenzity nepříjemných ranních propadů v náladě. A ač to nezní úplně příjemně, pomoci může i ranní studená sprcha, která rozproudí krevní oběh a dojde k uvolnění dopaminu.

S lehkou depresí můžete navštívit i svého praktického lékaře. Většina praktiků už je seznámena s tímto onemocněním a mohou vám i předepsat potřebné léky, popř. doporučit psychoterapeuta. V horším případě je dobré navštívit rovnou psychiatra, tedy pokud jste toho schopni. V opačných případech je potřeba zájem vašeho okolí, které musí včas rozpoznat, že už nejste v pořádku a nejste ani ve stavu, abyste si pomohli sami. V takových případech už většinou dochází rovnou k hospitalizaci.

Pokud je ve vašem okolí někdo, kdo trpí depresí, má k ní sklony nebo již zažil depresivní epizodu, rozhodně nikdy nesnižujte a nepodceňujte význam jeho pocitů, vnímání a problémů. Takovému člověku ani nepomůžou rady typu „Zase bude lépe“, „To brzy přejde“ apod. Člověk v takovém stavu není schopen racionálně přemýšlet, nebo resp. může chápat, že jeho vnímání je zkreslené, ale není schopen si vědomě pomoci. Naopak ho po těchto radách můžou přepadnout pocity smutku a zmaru, že není schopen se řídit vašimi radami a je na obtíž.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.deprese.psychoweb.cz/

https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/deprese-priznaky-druhy-a-lecba/

https://www.wikiskripta.eu/w/Deprese

https://www.nzip.cz/clanek/681-deprese-vznik-prevence-a-rizikove-faktory

https://www.mentislab.cz/blog/co-je-deprese-a-jak-s-ni-bojovat/

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/lf/ps19/paliativni_pece/web/pages/05_03_deprese.html

https://www.zzmv.cz/deprese-jako-fenomen-moderni-dobyhttps://www.zzmv.cz/deprese-jako-fenomen-moderni-doby

https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/lidem-s-depresemi-nechybi-serotonin-antidepresiva-funguji-jinak-nez-jsme-si_2208151121_mst