Článek
Dlouhá léta byl důchod vnímaný jako období, kdy si člověk konečně odpočine od pracovního života, bude si užívat vnoučata a bude díky příjmu důchodu od státu zajištěn tak, aby mohl slušně žít.
Jak se prodlužuje průměrná délka života a roste populace, náklady na výplatu důchodů neustále rostou a stávají se neufinancovatelnými. Můžeme se bavit o tom, kolik peněz z veřejných rozpočtů odtéká politikům a jejich spřízněncům bokem, kdo dostal malou domů a kudy všude peníze ne odtékají, ale doslova mizí jak v černé díře. A kdyby se to nedělo, bylo by na důchody a jiné věci. Možná bylo. Ale to se dělo vždy a vždy bude. A tak to důchody nespasí.
Každý pracující (firmy, zaměstnanci, OSVČ a případně i lidé, kteří se důchodově dobrovolně pojistili) odvádí z příjmu určitou částku zvanou sociální pojištění. To je rozdělené na tři části - nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Kvůli tomuto odvodu má řada lidí pocit, že to, co odvádí, se jim vlastně nějakým způsobem spoří na státním účtu a až půjdou do důchodu, stát jim to bude formou důchodové výplaty vracet. Proto se leckdy cítí velmi dotčení, když se začne mluvit o tom, že stát nebude mít na výplaty důchodů peníze.
Důchodový systém je totiž průběžný. To, co nyní odvádíme, jde na platby současným důchodcům, nijak se nám to nespoří.
Není ale fér obviňovat současné důchodce, že „vyžírají“ státní rozpočet, jak to někteří tvrdí. Průběžný systém tu je léta, a i současní důchodci odváděli své pojistné, aby mohli tehdejší důchodci dostávat své peníze. Nemohli tušit, jak se to bude vyvíjet dál a že se můžeme dostat do mrtvého bodu, kdy systém už nebude reálný.
Na druhou stranu, současné důchody nejsou vůbec špatné a většina lidí bere 15-20 tisíc. To je i víc než výplata pracujících na nižších, nekvalifikovaných pozicích. V žádném případě netvrdím, že by důchod neměl přesáhnout příjem pracujícího, ale když vezmu v potaz, že současný důchodce měl celý život na to, aby si něco naspořil a k tomu bere třeba 18 tisíc, tak to není vůbec tragické. Ve srovnání s tím pracujícím se má nejspíš lépe.
Samozřejmě jsou i výjimky a bude jich určitě dost. Někteří budou brát ještě více než 20 tisíc, jiní ale budou brát i méně než těch 15 tisíc. Pak je na místě se ptát, proč berou méně - mohou si za to sami, nebo se na tom podílel faktor, který nemohli příliš ovlivnit (např. jak se nyní řeší nízké důchody signatářů Charty 77). Pokud si za to mohou sami, může mi jich být lidsky líto, určitě jsem i pro zajištění nějakého minimálního příjmu formou nějaké sociální dávky, aby takový člověk netrpěl hlady a zimou, ale bude se muset velmi uskromnit. Pokud to příliš ovlivnit nemohl, pak je na společnosti, aby takové lidi podržela a zajistila jim průměrný příjem.
Co ale generace, které budou odcházet do důchodu v budoucnu? Bude ještě vůbec nějaký „důchod“, do kterého budou odcházet?
Dnes se jim z příjmu strhává sociální pojištění (+ další částku platí zaměstnavatel), ale zároveň těmto lidem hrozí, že sami důchod možná dostávat nebudou, nebo značně pokrácený. Platí tak za nefunkční systém vlastně dvakrát. A rada státu nebo „odborníků“? Spořte si na důchod sami.
Nepochybuji, že by si řada lidí ráda spořila. Prvním problémem je ale nízká finanční gramotnost, kdy český národ ještě není příliš zkušený v různých investicích, většina lidí jim moc nerozumí a když už někde investují, leckdy se jim to kvůli nezkušenosti vymstí. Takže si spíš spoří tradičními způsoby - tzv. penzijkem, nebo na termínovaných účtech apod. To není žádná hitparáda, zvláště když úspory pomalu požírá inflace. A když se k tomu ještě přidá skutečnost, že řada těchto lidí spoří drobné částky, které rozhodně milion do důchodu nevytvoří, pak je to sice fajn, že spoří, ale trochu k ničemu…
Druhým problémem jsou ale příjmy. Většina lidí nedosahuje průměrné mzdy, polovina nedosahuje mediánu (mzdová hladina, kde polovina lidí vydělává víc a polovina méně). Kde tedy z podprůměrné mzdy, ze které mi stát ještě významnou část sebere, vzít na nějaké investice na stáří?
Průměrná rodina se dvěma dětmi a nájmem nebo hypotékou na krku je ráda, že vůbec zvládne poplatit, co je potřeba. A to si vůbec nemusí nijak vyskakovat. Velkou část příjmu seberou výdaje na potraviny, jejichž ceny neustále rostou. Sice nám klesne DPH, ale na cenách se to nejspíš neprojeví. Dále nájem či splátka hypotéky, různé pojistky, které také narůstají, platby za vodu, energie, potřeby pro děti a v neposlední řadě i výdaje na auto, někdy i dvě. Možná teď někdo namítne, že mít dvě auta je luxus. Ve městě bezpochyby ano, ale pokud rodina chtěla ušetřit trochu na nájmu nebo hypotéce, našla si bydlení víc na venkově, kde jsou ceny nižší. Dostupnost MHD ale může být slabá a oba rodiče musí nějak jezdit do práce. Auto/auta tak bývá nezbytné. K tomu se zase váže povinné ručení a radši i havarijko. Servis auta také něco stojí, a především palivo není zadarmo.
Suma sumárum, z výplat nic moc nezbyde, pokud teda vůbec něco. A v této situaci dostanou radu, ať si spoří. To i klidnému člověku zvedne tlak.
Ale aby to nevyznělo tak, že bych chtěl, aby nás zajišťoval stát, tak nechci. Popravdě s panem Kovandou do značné míry souhlasím - žádné automatické důchody všem, kteří splní podmínky. Ať stát zajistí, že se nikdo, pokud se o to výrazně sám nepřičiní (kriminálním chováním apod.) nedostane do extrémně tíživé situace. Ale ostatní ať si svoji budoucnost zajistí sami. Ovšem za jedné podmínky - že jim k tomu stát vytvoří vhodné podmínky, což se dnes neděje. A nebude je oškubávat - což se děje.
Odvaha ke změně však na politické scéně (bez ohledu na stranu) není. Protahují dobu odchodu do důchodu, ztěžují podmínky, vytváří nepříjemnou a do určité míry i vystrašenou atmosféru v celé společnosti. Současné generace tak žijí v nejistotě a neví, co bude. Politici by měli s pomocí odborníků vytvořit jasný a udržitelný koncept týkající se zajištění ve stáří, tento koncept prezentovat veřejnosti a nastavit potřebné podmínky tak, aby se společnost mohla přizpůsobit a najet na nový systém. S tím, že „ztracená generace“, která bude žít v mezidobí přechodu, bude nějak podpořena, aby měla ještě nějakou jistotu určitého příjmu, ale už si jej musela doplnit i vlastním přičiněním.
Jinak se budeme stále potácet od ničeho k ničemu.
https://cnn.iprima.cz/ekonom-musime-z-cechu-vykorenit-predstavu-ze-maji-narok-na-duchod-a-ze-se-o-ne-stat-postara-418134
https://www.cssz.cz/platba-pojistneho-obecne-informace
https://www.e15.cz/finexpert/vydelavame/minimalni-duchod-v-roce-2023-kolik-bude-nejmensi-castka-a-kteri-seniori-ji-dostanou-1393996
