Článek
Když se jmenuje nový ministr obrany, člověk by čekal, že se bude řešit armáda. Její stav, rozpočet, modernizace, bezpečnost státu. Jenže u Jaromíra Zůny to tak úplně neplatí. Místo tanků a radarů se během pár dnů rozjela debata o Ukrajině – a hlavně o tom, jestli nový ministr mluví „správně“ podle představ lidí, kteří ho do funkce nominovali.
A právě tady začíná problém.
Kdo je Jaromír Zůna a proč vzbuzuje emoce
Jaromír Zůna nastoupil do funkce ministra obrany jako nominant SPD. Strany, která se dlouhodobě vymezuje proti vojenské i finanční pomoci Ukrajině a která si na kritice Západu, NATO a sankcí proti Rusku vybudovala podstatnou část své politické identity.
O to překvapivější bylo, když Zůna po svém nástupu nezačal opakovat stranické slogany, ale použil slovník, který je v české zahraniční politice v posledních letech běžný. Žádné kličkování, žádná relativizace. Prostě pojmenování reality.
To mnohé zaskočilo.
Jaromír Zůna
Co vlastně řekl – a proč to některé rozčílilo
Zůnova vyjádření byla ve skutečnosti poměrně střízlivá. Nešlo o válečné nadšení ani o bezpodmínečné sliby nekonečné pomoci. Řekl ale dvě věci, které jsou pro část veřejnosti zjevně stále nepohodlné: že Rusko je agresor a že Ukrajina je napadená suverénní země, která má právo se bránit. Zároveň dodal, že podpora Ukrajiny bude pokračovat, byť se dá debatovat o její konkrétní podobě a efektivitě.
Nic víc. Nic míň.
Jenže právě tahle slova jsou pro část příznivců SPD nepřijatelná. Ne proto, že by byla nepravdivá, ale proto, že nezapadají do jejich představy světa, kde se vina rozmělňuje, odpovědnost relativizuje a agrese se přejmenovává na „konflikt“.
Vztek, zklamání a výzvy k odvolání
Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Především na sociálních sítích a v diskuzích se objevily komentáře o „zradě programu“, o tom, že Zůna „mluví jako vláda, proti které měl bojovat“, a dokonce i výzvy k jeho odvolání.
Je důležité říct, že nejde o oficiální stanovisko SPD jako strany. Jde o hlasitou část jejího publika, která očekávala, že nový ministr obrany otočí kurz a začne mluvit jinak než jeho předchůdci. Když se to nestalo, přišel vztek.
Jenže tady se dostáváme k podstatné otázce.
Kde končí strana a začíná stát?
Ministr obrany není poslanec v kampani. Není to stranický mluvčí ani tlampač nálad na Facebooku. Je to člen vlády, která nese odpovědnost za bezpečnost země, za alianční závazky a za to, jak Česká republika vystupuje navenek.
Může mít stranické zázemí. Může mít vlastní názor. Ale ve chvíli, kdy sedí v čele resortu obrany, musí respektovat postoj celé vlády. Jinak se z vládnutí stává fraška.
A právě tady se láme celý spor kolem Jaromíra Zůny.
Vladimir Putin, ruský prezident, pod jehož vedením napadlo Rusko Ukrajinu
Ministr obrany není mluvčí strany. A už vůbec ne fanoušků na Facebooku
Celá tahle kauza ve skutečnosti neříká tolik o Zůnovi, jako spíš o části společnosti, která odmítá přijmout realitu, pokud se jí nehodí do vlastního světonázoru.
Ministr obrany neudělal nic víc než to, že pojmenoval věci pravými jmény. Neuhnul. Nemlžil. Nesnažil se z ruské invaze udělat „složitý geopolitický příběh“. Řekl, že agresorem je Rusko. A že Česká republika stojí na straně napadené země.
Pokud je tohle pro někoho důvod k volání po jeho odvolání, pak problém není v ministrovi. Problém je v tom, že část veřejnosti si plete politiku s fanouškovským fanděním. Že nechce slyšet pravdu, ale potvrzení vlastního pocitu.
Ministr obrany ale není placený za to, aby „hladil voliče po srsti“. Je placený za to, aby chránil bezpečnost státu, respektoval spojence a chápal, že svět nefunguje podle komentářů na sociálních sítích.
A pro ty, kteří to stále nechápou: to, že Rusko napadlo Ukrajinu, není názor. Není to interpretace. Je to fakt. Kdo to popírá nebo relativizuje, nestojí někde „mezi“. Stojí na straně agresora – v čele se zločincem Vladimirem Putinem.
Zůna možná zklamal ty, kteří čekali poslušného stranického vojáka. Ale v roli ministra obrany udělal přesně to, co měl.
A to je dnes víc, než se dá říct o celé řadě jiných politiků.
Článek byl sepsán na základě vlastního názoru a informací z následujících zdrojů:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-na-sitich-spd-je-po-tiskovce-jejich-ministra-veselo-40554321
https://www.amo.cz/jak-by-cesko-ruske-vztahy-chtela-po-volbach-nastavit-spd-tomio-okamura/
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/prasatka-vmetl-putin-evropskym-lidrum-pry-se-chteji-prizivit-na-porazce-ruska/r~aaa298173a375ed3509fb0dbf2411010/?lp=1
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4922579/zacala-ruska-invaze-na-ukrajinu.html
