100 prášků antidepresiv denně. Máme se skvěle, ale neumíme s tím žít

Neurol je lék, který má lidi zbavit úzkosti, panického strachu, duševního napětí, ale i nespavosti či nervozity a snadno na něm vzniká závislost. Kromě lidí, kteří jej berou jako lék, přibývá i těch, kteří ho konzumují jako drogu. Tělo si na něj zvyklo a vyžaduje další a vyšší přísun, v extrémním případě až 100 pilulek denně. To je v průměru více než 4 prášky za hodinu během jednoho čtyřiadvacetihodinového dne.

Naše doba je skvělá. Žijeme desítky let bez války a životní standard neustále roste. Nikdo nemá problém s přístupem k pitné vodě, mít v rodině několik aut je čím dál běžnější, stejně tak jako zahraniční dovolená. Výběr potravin v supermarketech je pro starší generaci, která zažila „pomeranče jen na Vánoce“ neuvěřitelný. „Počet položek zboží, které lze koupit v New Yorku nebo Londýně přesahuje podle jednoho odhadu 10 miliard,“ představuje Matt Ridley v knize Racionální optimista svět nadbytku.

Podobné zlepšení kvality a rozvoj zdravotní péče zaznamenal svět v nových a moderních metodách léčby, od zlomenin po rakoviny. Přesto dlouhodobě roste spotřeba léků proti úzkostem a depresím. Od roku 1990 do roku 2018 se dodávky psychofarmak do lékáren zvýšily šestinásobně. V ČR žije zhruba 10,5 milionu obyvatel a zhruba jeden milion užívá psychofarmaka. Podle Ivy Bezděkové z Deníku N nemá 15 % lidí užívání psychofarmak pod kontrolou.

Od roku 2000 stoupla v Česku spotřeba konzumace antidepresiv o 577 %. Skutečnost, že jde o rizikovou záležitost, dokládá průměrně 40 lidí ročně, kteří zemřou na předávkování psychofarmaky. Naskýtá se otázka – opravdu se máme tak špatně, nebo jen běžné stavy hůře snášíme a saháme po nejsnadnějším, byť návykovém řešení? V rámci statistiky hraje roli i včasnější rozpoznání příznaků a dřívější nasazení léčby i zahlcenost doktorů, kteří jsou schopni předepsat léky, aniž by pacienta viděli.

Na extrémní nárůst užívání až zneužívání psychofarmak může i pandemie Covid-19, kdy ve hře byla jak sociální izolace, tak strach z nemoci a nemožnost návštěvy terapeuta. „U dospělé populace jsme zaznamenali zhruba trojnásobný nárůst depresí a rizika sebevraždy, téměř dvojnásobný nárůst úzkostných poruch a zvýšený výskyt nárazového pití alkoholu,“ řekl Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Obrovská poptávka po psychoaktivních medikamentech stimulovala nabídku v zóně šedé ekonomiky. Lidově řečeno, psychofarmaka seženete i na černém trhu a to včetně opiátů, sedativ a hypnotik.

Domníváme se, že doba, která klade extrémní důraz na výkon a výsledky, vyžaduje čím dál větší nasazení. Sáhnout po úlevné pilulce je nejsnadnější, nikoliv však ideálním řešením. Psychofarmaka také berou i muži na předčasnou ejakulaci a podle průzkumu zpracovaného v roce 2017 užívalo 10 % středoškoláků psychofarmaka, aby snížili školní stres.

Negativní roli sehrávají média a dezinformační scéna. Jedni chrlily zprávy o brutálním zdražení energií a varovali před katastrofickými scénáři, ti druzí zprávy překrucovali do absurdních podob a rozměrů.

Až příliš častou příčinou stresu je fakt, že se snažíme splnit očekávání jiných (šéfa, kolegů v práci, partnera) bez ohledu na vlastní psychickou pohodu. Jejich nesplněná očekávání mohou vést vašemu k pocitu selhání. Čím více budeme stresovaní, tím větší dopad to bude mít na naše okolí. Proto je potřeba myslet na sebe a ne na pracovní excelové tabulky. Dobrý spánek, čas na odpočinek a koníčky sice nemá tak rychlý nástup jako Neurol, Xanax nebo Lexaurin, ale ve výsledku je mnohem efektivnější a zdravější.

Příbalový leták Neurolu upozorňuje na to, že užívání může vést k fyzické i psychické závislosti a mezi celou řadou vedlejších účinků varuje před neklidem, podrážděností, agresivitou, bludy, zuřivostí, nočními můrami, halucinacemi, psychózami, nepřiměřeným chováním… Laik by řekl, že přesně tyto stavy by měl léčit a nikoliv vyvolávat. Pravdou je, že i příbalový leták na „obyčejný“ acylpyrin by dokázal vyděsit. Upozorňuje mimo jiné na žaludeční nevolnost, zvracení, krvácení, a při dlouhodobém užívání na riziko poruchy tvorby krve, poškození funkce jater a ledvin.