Blesky mohou zabíjet jednotlivě i po stovkách. Tady jsou konkrétní příklady

Williamu Baconovi bylo 34 let, když jej usmrtil blesk. Stalo se tak 17. července 1787 a jeho smrt byla natolik neobvyklá, že se stala námětem tehdejšího tisku. „Byl zabit ve svém domě poblíž arcibiskupského paláce asi ve čtvrt na šest večer bleskem. Na začátku bouřky popíjel se svou ženou čaj; zadní okna na jih byla celý den otevřená, proto šel nahoru, aby je zavřel, a při zvedání pravé ruky dostal úder, který mu roztrhl kabát na délku osm palců a na šířku čtyři, odkud mu vnikl do pravého boku téměř naproti srdci, prošel tělem a z levého kyčle a po levé noze až k přezce, kterou roztavil a odtrhl vrchní kůži boty od podrážky,“ napsal tehdy Gentleman´s magazine.

„Každý rok je na celém světě bleskem usmrceno asi 2 000 lidí. Další stovky lidí úder přežijí, trpí řadou trvalých příznaků, včetně ztráty paměti, závratí, slabosti, otupělosti a dalších život ohrožujících potíží. Úder blesku může způsobit zástavu srdce a těžké popáleniny, ale 9 z 10 lidí přežije. Průměrný Američan má šanci, že ho během života zasáhne blesk, přibližně 1 ku 5 000,“ píše na svých stránkách respektovaný National Geographic.

Přímý zásah bleskem znamená průchod obrovského množství energie, které za sebou zanechává spálené orgány i svaly a poškození nervového systému. Vždy je důležité, kudy energie tělem proudí. Blízkost blesku dokonce může změnit práci kardiostimulátoru. Blesk coby elektrický výboj si hledá nejsnazší dráhu, proto není vždy pravidlem, že udeří do nejbližšího, nebo vyvýšeného místa. Důležitá je vodivost. Často, pokud projde po kůži, zanechá na ní takzvané Lichtenbergovy obrazce, což jsou rozvětvené kožní léze podobné složitým bleskům nebo větvoví. Jejich vznik je vysvětlován paralýzou kapilár a tepelnou denaturací erytrocytů. U přežívajících osob obvykle mizí po 24 hodinách. Nejčastější příčinou úmrtí při zásahu bleskem je zastavení srdce. Pod silou elektrické energie praskají kosti, trhají se svaly.

Nejsmrtelnější následky měl ale blesk, který 18. srpna 1769 udeřil v Brescia v severní Itálii do bašty San Nazaro. Vzniklý požár odpálil asi 90 000 kg (tj. asi 200 000 liber) střelného prachu, který zde měla Benátská republika uskladněná. Následná exploze způsobila obrovskou tlakovou vlnu, která tříštila skla a poškodila řadu budov včetně církevních. Tento výbuch zničil asi šestinu města. Zprávy o počtu obětí se liší, v pozdějších anglických pramenech se často uvádí 3 000 mrtvých, ačkoli oficiální zpráva z doby dva roky po události uvádí 400 mrtvých a 800 zraněných.

Další blesk s extrémně smrtícími následky zasáhl v Egyptě 2. listopadu 1994 palivovou nádrž. Výbuch a následný požár stál za smrtí 469 lidí. Nádrže, které spravovala Egyptian General Petroleum Corporation jako strategickou rezervu pro egyptskou armádu byly od sebe vzdáleny asi 60 metrů. Tři z nich se vznítily a hořící palivo se smísilo s přívalovými srážkami, kterou zadržovala nedaleká železniční trať. Trať se zřítila a voda a hořící ropa se dostaly do desetitisícové vesnice Dronka.