Článek
Hlavními zbraněmi útoku na zastupujícího říšského protektora Renharda Heydricha měly být britský samopal Sten a bomby vyrobené z protitankových granátů vz. 73 Mk. 1. přezdívaných termoska pro svůj tvar. Steny byly v té době bohužel značně poruchovou zbraní a selhaly i v kritické chvíli v pražské Libni.
Granát, který změnil československé dějiny
Původně dělostřelecký granát byl upraven tak, aby se snížil střepinový účinek a naopak posílil účinek trhaviny. Přece jen k atentátu došlo v civilní oblasti a případné zranění civilistů by bylo silně využito nacistickou propagandou. Oproti klasickému protitankovému granátu byla „Kubišova bomba“ menší, což bylo důležité z hlediska přepravy a úschovy. Tělo granátu obsahovalo plastickou trhavinu známou jako Nobel 808 (jedná se o předchůdce známé trhaviny C4, jež má podobné složení).
„Granát musel být vržen na cíl tak, aby rotoval kolem své kolmé osy ve směru chodu hodinových ručiček, čímž bylo podpořeno odvíjení vrhové pojistky odmotávané odstředivou silou olověného závažíčka, což nakonec vedlo k vytažení ocelové vidličky a k uvolnění úderníku,“ vysvětluje podrobnosti na svých stránkách Vojenský historický ústav, který v prostorách svého muzea vystavuje bomby použité při atentátu. Atentátníci měli celkem tři. Jedna z nich říšského protektora zlikvidovala, další dvě zůstaly na místě a poskytly Gestapu určité vodítko při pátrání.
Právě proto, aby se správně odvinula pojistka, bylo ideální házet bombu spodním obloukem, což vyžadovalo jistý trénink. Původní protitankový granát vzor 73 dokázal prorazit až 51 mm pancíře, což v tomto případě nebylo nutné.
Znečištěná střepina znamenala smrt
Když říšský protektor Reinhard Heydrich vyjel ze zatáčky tehdejší Kirchmayerovou třídou vpravo do ulice V Holešovičkách, uviděl tam Jana Kubiše, jemuž se vzpříčil náboj v hlavni. Místo, aby z místa ujel se pokusil útočníka potrestat. Nechal zastavil auto a pokusil se vytasit zbraň, což byla jeho poslední akce v životě. Pod pravých kolem vzápětí vybuchla bomba, Jedním z důvodů smrti byla sepse, která se rozvinula díky znečištěné plechové střepině ze sedla. Heydrich měl kromě toho zlomené žebro, protrženou bránici a poškozenou slezinu.
Operace Anthropoid, respektive samotný atentát, jež byl vyústěním výsadku, měl proběhnout 28. října, což by mělo symbolickou hodnotu. V pondělí 28. října 1918 byla vyhlášena samostatná Československá republika, takže symbolická hodnota by byla značná. Nicméně termín musel být jak kvůli zranění jednoho z vybraných výsadkářů, tak kvůli počasí, které posunulo výsadek, změněn. K samotnému atentátu došlo 27. května 1942, Reinhard Heydrich podlehl celkové sepsi organismu až 4. června poté, co den předtím upadl do kómatu a jeho stav se celkově zhoršil. Hitler zuřil a nařídil Čechy příkladně potrestat, což vedlo k rozsáhlé vlně teroru, zatýkání a poprav včetně vyhlazení Lidic.
„Na podkladě paragrafu nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu ze dne 27. září 1941 se s okamžitou účinností vyhlašuje civilní výjimečný stav nad celým protektorátem Čechy a Morava. Na podkladě paragrafu 2 výše uvedeného nařízení nařizuji: Kdo osoby, které měly účast na spáchání atentátu, přechovává, anebo jim poskytuje pomoc, anebo maje vědomost o jejich osobě nebo o jejich pobytu neučiní žádné oznámení, bude zastřelen se svou rodinou,“ vyhlásil 27. května 1942 K. H. Frank, který byl po konci války popraven v Praze.