Článek
Vzpomínáte na dětskou celebritu a klimatickou (nyní i propalestinskou) aktivistku Gretu Thunberg? Proslavila ji scéna, kdy význačným vědcům na summitu OSN v New Yorku agresivně vyčítá „jak si dovolujete ukrást mi sny mého dětství“. Jak ukazují stovky nově vznikajících uhelných elektráren v Číně, její snaha o snížení lidského vlivu na klima vyznívá poněkud naprázdno. Čingischán si podobné „klimatické“ cíle nekladl, ale přesto, jak dokládají vědecké studie, se mu klima nejspíš ochladit povedlo.
Méně lidí, více lesů
V roce 1206 byl Čingischán prohlášen na velkém sněmu otcem všem Mongolů, k čemuž došlo díky obrovské asijské invazi. Přestože byl i velmi dobrý diplomat, nesnažil se lidi na dobytých územích vyvraždit, jako spíše podmanit. Přestojeho tažení za sebou zanechalo miliony mrtvých. Jak to souvisí s klimatem? Vazba je poměrně jednoduchá a přímá. Čím více obětí na životech stálo na jeho tažení, tím více dostal šanci les, který se mohl vracet do lidmi původně obývané a obhospodařované krajiny. A les, jak známo, ukládá uhlík, který by jinak mohl skončit v atmosféře.
Les ukládá uhlík. Čím více lesů, tím větší šance na ochlazení klimatu
Právě množství dávného atmosférického uhlíku se podařilo změřit díky vzduchovým bublinách zakonzervovaným po staletí v ledovcích. „Na základě antarktických ledových jader vědci identifikovali náhlý pokles atmosférického uhlíku o přibližně tři částice na milion (ppm) mezi lety 1200 a 1470 našeho letopočtu, což zhruba koreluje s mongolskou invazí do Asie. Podle výzkumníků mongolská armáda pobila asi 30 procent ze 115 milionů lidí, se kterými se při svém postupu setkali, což vedlo k opětovnému růstu 142 000 čtverečních kilometrů (55 000 čtverečních mil) lesa. Tento náhlý nárůst vegetace by odstranil 684 milionů tun uhlíku z atmosféry, což by vedlo ke globálnímu snížení o 0,183 ppm,“ píše Ben Taub na serveru IFL Science.
Čingischán
Čingischánův vliv na klima není jen pouhou spekulací. Skupina vědců ve studii publikované v odborném magazínu The Holocene přiznávají mongolské invazi jistý vliv na množství uhlíku. Ve své práci se zaměřili na některé význačné události lidských dějin, jako byly morové rány nebo objevení Ameriky v souvislosti s množstvím uhlíku v dané době. „Pouze mongolská invaze mohla snížit globální koncentraci CO2, ale o příliš malé množství, než aby se dalo zjistit z ledových jader,“ přiznávají autoři.
Kapradiny ve stínu lesa
Přestože mongolská vojska ovládla obrovský kus světa, přece jen zarůstání lesem byla „lokální“ záležitost, kterou by částečně vyrovnávaly uhlíkové emise z jiných částí planety. Navíc poměrně dlouho trvá, než vznikne skutečně plnohodnotný les plný dospělých stromů. Čingischán a jeho tažení nějaký vliv na klima mít mohlo, ovšem pouze vzduch ze zamrzlých vzduchových bublin vědcům jako definitivní důkaz nestačí.
Zatímco my s miliardami automobilů (výfukové plyny) či elektrárnami na fosilní paliva zvládáme zvyšovat množství uhlíku v atmosféře, otec všech Mongolů takové možnosti neměl. A přesto dokázal klima alespoň trochu změnit víc než všechny ekologické aktivity zaměřené na sázení stromků dohromady. Což je sice nechtěný, ale přesto úctyhodný počin.
