Článek
Vědci z USDA Agricultural Research Service pod vedením Gregoryho N. Thyssena vyšlechtili bavlník chlupatý (Gossypium hirsutum), jehož vlákna se při podpálení sama zháší. Oznámili to ve studii publikované v odborném časopise Plos One. Běžná bavlna sama o sobě hoří poměrně dobře, ale bavlník samotný obsahuje varianty genů (alely), které hoření zabraňují.
Nehořlavé oblečení se může hodit
Na konci dlouhé řady šlechtitelských počinů s cílem geneticky „upřednostnit“ nehořlavé alely byla bavlna, která nehoří, „Použití těchto linií k vývoji komerčních kultivarů vytváří příležitost ke zlepšení bezpečnosti bavlněných produktů a zároveň snižuje ekonomické a environmentální dopady chemických zpomalovačů hoření,“ uvedl autor studie Brian Condon ve zprávě USDA.
Nehoří. Jednou provždy… nehoří
Nejen hasičské, ale i vojenské či outdoorové oděvy v sobě mají tzv. zpomalovače hoření. Často bývají i součástí tkanin, jimiž se potahují sedačky či křesla. Cílem dodávaných chemikálií je zabránit vzplanutí poté, co přijdou do styku s otevřeným ohněm. U některých se ukázalo, že mohou způsobit nepříjemné zdravotní komplikace. Jenže díky šlechtitelským pokusům a genetickému bádání s bavlníkem svítá na lepší časy.
Vlákna bavlníku chlupatého
Je jasné, že pokud by se nehořlavá bavlna komerčně uchytila, mělo by to dopad na celou řadu odvětví textilního průmyslu. Od pěstitelů, kteří by museli tento typ bavlníku pěstovat ve velkém (zatím roste jen na vědeckých pokusných plochách o rozměrech 12×1 metr). K tomu by se musela přidat ochrana rostlin před hybridizaci „hořlavými“ kultivary, a v neposlední řadě i distribuce do konkrétních přádelen. Není potřeba mít nehořlavé duchny, zato trampové a drsní výletníci by podobné oblečení ocenili. Současné zpomalovače hoření, v případě textilií jsou to často polybromované difenylethery (PBDE), považuje Evropská unie za zdravotní riziko zejména u dětí. Nehořlavá bavlna by mohla být řešením.
