Článek
Výroba stovek raket i pečlivá koordinace útoků Hamásu, který pronikl na území Izraele, svědčí kromě jiného o tom, že Palestinci vyhodnotili nestabilní politickou situaci v Izraeli jako ideální pro útok. Zároveň ale vycítili nejistotu ve vedení tajných služeb.
Selhání bude motivací
Obvykle nelze zpochybňovat kvality Mosadu, tentokrát jim však jejich agenti buď nedodali dostatek kvalitních informací, nebo vyšší patra neměla dostatečný drive k vyhodnocení a náležité včasné reakci. Výsledkem jsou prolomené hranice, stovky mrtvých Izraelců a unesení občané, kteří budou sloužit jako argument pro vyjednávání či výměnu.
Jenže ve hře je prvek, s kterým Palestinci musí počítat. Židé mají dost silnou historickou paměť, nezapomínají a umí se mstít. A nový vývoj událostí, kdy občané Izrele byli zabiti i uneseni, jasně směřuje k pomstě. Times of Israel informuje o 250 obětech, ale číslo se bude dále zpřesňovat.
Zabij jako první
„Přichází li někdo s úmyslem tě zabít, vstaň a zabij jako první,“ cituje Talmud ve své knize Zabij jako první analytik vojenských a zpravodajských témat Robert Bergman. V knize podrobně popisuje celou řadu atentátů, které Izraelci provedli buď jako pomstu nebo jako prevenci. V prvním případě o tom vědí své atentátníci, kteří povraždili izraelské sportovce během mnichovské olympiády v roce 1972, v druhém případě jde třeba o „preventivní“ vraždu Mohsena Fáhrizádeha, předního íránského jaderného vědce.
Zdaleka nebyl jediným, na iránský jaderný potenciál má země Davidovy hvězdy spadeno dlouhodobě. Ať už bude politický vývoj událostí jakýkoli, není sporu o tom, že se izraelské tajné služby pokusí napravit fatální zpravodajské selhání a pokračovat v tradici tiché pomsty. Nebylo by to poprvé, co by se cílem izraelského útoku stal vysoce postavený člen teroristické organizace.
Bývalý vrchní velitel Abbás Musáví, jeden z vysoce postavených členů Hisballáhu, byl zlikvidován útokem na konvoj v němž jel, čemuž musela předcházet řada zpravodajských informací. „Ze spáleného mercedesu byla vyproštěna spálená mrtvola Musávího. Kvůli tomu v jakém byla stavu, nebylo možno provést obvyklé obřady Hizballáhu a uspořádat pohřeb s otevřenou rakví,“ popisuje Bergman tehdejší útok vedený raketami. „Je to vzkaz všem teroristickým organizacím, že uzavřeme každý účet, který si kdo u nás otevře,“ řekl tehdy ministr obrany Moshe Arens.
Vraždy s tajnou dopomocí
Vraždy pomocí tajných služeb nemá v repertoáru jen Izrael, s oblibou je využíval i Sovětský svaz už od samotného svého vzniku. Předchůdkyně KGB má na svědomí vraždu cara Nikolaje II. i s rodinou, sovětský agent otrávil bělogvardějského generála Pjotra Wrangela, Abdurahmana Fatalibeyliho zabil agent KGB. V podobných praktikách pokračovalo i novodobé Rusko (Alexandr Litviněnko, Sergej Skripal). Je fér přiznat, že podobné praktiky používala i protistrana. Americká CIA pomocí dronu zlikvidovala lídra írácké odnože Al Kaidy Abu Musá Zarkávího.
Díky dlouholeté práci několika tajných služeb se nakonec v Pákistánu povedlo americké armádě, konkrétně speciálům ze SEAL 6, zlikvidovat Bin Ladina. Vraždy pomocí agentů nejsou v polosvětě špionáže neznámé. Bylo by s podivem, kdyby Izraelci po aktuálním napadení své země od těchto praktik ustoupili. Nemají to totiž ve zvyku. Ať už bylo cílem Hamásu cokoliv, nejpravděpodobněji šlo o sabotování sbližovacích rozhovorů se Saudskou Arábií, organizátoři útoků si na sebe ušili smrtonosný bič.