Článek
„Ve školách mě učili, že velké technické vynálezy jsou dílem bezmála božských géniů, kteří zakopli o myšlenky, jež změnily svět,“ píše Matt Ridley v knize Evoluce všeho. Ve skutečnosti měl šroub extrémní vliv nejen na spojování materiálu, ale i v dopravě. Šroubek, a posléze vrut, je už po tisíciletí natolik dokonalý, že ho v podstatě není jak vylepšit.

Vrut se na rozdíl od šroubů zařezává na materiálu (plast, dřevo, sádrokarton)
Mohou se změnit materiály na pevnější či v případě vrutů řezivější nebo naopak v případě ozdobných šroubů barevně elegantnější. Kde je potřeba ušetřit na váze, sáhne se k titanu či hliníku. Ale na základním tvaru šroubu a šroubků se nic zásadního nemění. Najdou své uplatnění v obrovských rypadlech i malých mobilních telefonech.
Archimédův šroub
„Základní koncept šroubu, kdy byl ve 3. století př. n. l. vymyšlen řeckým matematikem a vynálezcem Archimédem, příliš nezměnil,“ píší autoři knihy 100 vynálezů, které změnily svět. Podle jiných má šroub „na svědomí“ řecký filozof Archytas z Tarentu, někdy nazývaný „otec mechaniky“, který ho měl vymyslet 400 př. n. l.

Princip archimedova šroubu použitý při výrobě burčáku
Jednoduchá technologie šroubu, který se točil v korytě, pomáhala přesouvat tekutiny a sypké materiály. „Vodní šroub, poprvé zmíněný v Mechanice of Heron of Alexandria, byl vyroben ze dřeva a napomáhal zavlažování farmy a zbavoval lodě stokové vody,“ vysvětluje server Ford Fasteners. Mechanik Heron Alexandrijský byl řecký matematik, mechanik a vynálezce v jehož díle se zachovaly znalosti mechaniky nejen řecké, ale i egyptské či babylonské.
Teprve později se šroub začal používat jako tlačný prvek v lisech. Díky němu máme dodnes například víno, olivový olej nebo historické výtisky knih. Šroub byl jedním z hlavních prvků starých tiskařských strojů.

Šoub použitý v lisu při výrobě burčáku
První šrouby byly dřevěné, a v zásadě co kus, to originál. Teprve díky anglickému konstruktéru Josephu Whitworthovi (1803 – 1887) se zavedly normy pro šrouby z britských dílen. Bok profilu závinu měl mít 55 stupňů a počet závitů na palec se odvozoval od středního průměru dříku (těla) šroubu. Faktem je, že zatímco na Britských ostrovech zůstala angloamerická měrná soustava, parametry a normy šroubů v kontinentální Evropě jsou udávány v metrickém systému.
Šroub, systém starý a v podstatě nezměněný po tisíce let, slouží ve všech myslitelných oblastech lidského života. Své místo má v hodinkách i ve vesmírné družici letící na okraj sluneční soustavy. Což je na tak starý vynález velmi slušný výkon.