Hlívu ústřičnou máme za požehnání, ale jde o smrtícího zabijáka

„Masožravá houba paralyzuje a zabíjí háďátka prostřednictvím těkavého ketonu,“ tak zní titulek odborné studie, který by zabral v kterémkoli běžném časopise či jeho webové variantě, pokud by se výraz keton nahradil slovem plyn. Text je věnován zajímavé strategii, jakým (ne)obyčejná hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) loví háďátka. Ano, oblíbená houba vegetariánů je masožravá.

Hlíva a žampion jsou dvě u nás nejvíce pěstované houby. Zatímco žampionu se daří v pařeništích zakládaných na koňské mrvě, což platilo zejména v minulosti, hlíva dává přednost rozkládajícímu se dřevu. Mrvou obohacená zemina má na rozdíl od trouchnivějícího dřeva živin dost. Proto si hlíva vyvinula strategii, která jí pomáhá získat živiny navíc. Základním stavebním prvkem, jehož je v dřevě nedostatek, je dusík. Zato háďátka mají ho mají dost.

Způsob lovu je jednoduchý, byť přesné fungování pastí objevili a popsali vědci až nedávno díky vylepšený technikám plynové chromatografie. Plynové proto, že ve hře je toxický plyn 3-oktanon. Funguje to tak, že houbové hyfy, tedy laicky a mírně nesprávně řečeno „kořeny“, mají na sobě specializované buňky naplněné toxickým plynem. Háďátko se o buňku otře, čímž se plyn uvolní a lov je spuštěn. Zároveň znehybněný jedinec zůstane v bezprostřední blízkosti vláken, které do těla prorostou a postarají se o „přesun živin“ z háďátka do houby. „K průniku hyf dochází od 1 do 7 hodin a do vzdálenosti až 400 mikrometrů, po inaktivaci hlístu,“ píše Bc. Huong Tra Phan ve své diplomové práci.

Situace nebude úplně jednoznačná, neboť na znehybnění háďátka se zároveň podílí i toxin ostreatin, který hyfy vypouštějí do prostředí. „Toxicita kolísá u jednotlivých kmenů houby a rovněž i u různých druhů v rámci rodu hlíva,“ udává server masožravky.com. Není ale důvod k obavám. Jak staletí sběru a konzumace hlív lidmi ukazují, nic z toho není pro lidské gurmány nebezpečné. Ostatně 3-oktanon obsahuje i houbaři oblíbený hřib borový.

Háďátko řepné (Heterodera schachtii), jimž se houba mimo jiné přiživuje, patří mezi cizopasné hlístice poškozující celou řadu rostlin včetně cukrové řepy. Jenže dělení organismů na škodlivé a užitečné je poněkud zavádějící. Je hlíva užitečná, když si pochutnává na „škodlivém“ cizopasníkovi, nebo škodlivá, když likviduje organismus podílející se na vzniku humusu? „Jak se asi teď budou stavět k houbě vegetariáni, když je masožravá a ještě k tomu travič?“ ptá se vtipně Josef Pazdera na serveru osel.cz.