Článek
Na úvodním snímku je střelecký terč s portréty členů. Střílelo se do nich. Umíte si to představit dnes? Tehdy se tomu říkalo spolkový život, který byl podporován a který si členové užívali. Dnes aby byl člověk opatrný v hospodě u historek a vtípků, protože nevíte, zdali se nebude cítit dotčený opodál sedící student genderových studií, byť mu do cizího hovoru nic není.
Vzpomínáte na Českou Sodu. V ní nebylo svaté naprosto nic? Své místo v ní měl prací prášek Arijec i Škoda Henlein. Přesně tak je to v pořádku, a je v tom kus českého (míněno i moravského a slezského) naturelu. I v nejtěžších chvílích historie, ať už to byla mnichovská zrada nebo invaze vojsk Varšavské smlouvy se SSSR v čele, se česká černě humorná kreativita projevovala. Dnes pod extrémní „woke“ korektností jde viditelně do pozadí či se přesouvá pod pseudonymy a fake účty na sociální sítě. A tak je nahlašována a blokována.
Co je woke
„Woke je termín používaný pro politicky korektní kulturu zaměřenou na témata rasových, sociálních či menšinových tabu. Jejími nositeli jsou jedinci nebo třeba i společnosti, kteří „se probudili“ z představ o spravedlivosti zavedených pořádků a začali upozorňovat na porušování práv určitých skupin obyvatelstva,“ vysvětlují Stanislav Jurík a Růžena Písková v Jazykovém koutku Českého rozhlasu. Dnes se v textu zbaběle vytečkovává byť i jen náznak sprostého slova a dokonce narážka na etnikum.
Woke agresoři
Naprosto bizarně zmizel černoušek (neměl bych napsat čer…šek?) z Kofily, takže místo toho, aby vypadal jako původní mouřenín vypadá jako Šmoula. O komunistech aby se člověk bál napsat, že to byli zloději a vrazi, byť jejich zestátňování, měnová reforma a justiční popravy jsou všeobecně známé. Ke zdi se nechala přitlačit firma Julius Meinl, která z loga odstranila snědého chlapce, podle pokrývky hlavy z Orientu.
Woke agresoři ji tak dlouho obviňovali z rasismu, že raději ustoupila. To, že se jedná o tradici, která nejen, že nikoho neohrožuje, ale uráží jen aktivisty, kteří uraženi být chtějí, aby si měli na co stěžovat a poukazovat, nikoho nezajímalo. Nezájem je totiž bezpečnější, byť by si aktivisté nezasloužili nic jiného než výsměch.
Ježíš je Asiat
Co by asi způsobilo pouhé upozornění na fakt, že Ježíš byl snědý Asiat? A to byl, narodil se v Asii, zemřel v Asii, křesťanství je tedy místem vzniku asijské náboženství. Křesťanská církev by se mohla cítit uražená, neboť velitelství je ve Vatikánu.
To všechno by se dalo brát jako pěna dní, která vlastně nikoho neohrožuje. Jenže opak je pravdou. Hyperkorektnost je situace, kdy hlupáka či plochozemce nelze označit jako hlupáka, aby nedošlo ke zranění jeho citů. Tím se zásadním způsobem mění charakter národa. Slovesnost je plošší, kultura decentnější, a divadlo či filmu méně vtipné.
Právo na humor
Dělat si legraci z čehokoliv a kdykoliv by mělo být základní lidské právo. Dělat si legraci z náboženství, sexuální orientace, pohlaví (či moderně řečeno z genderu – ať už se tím myslí cokoliv). Může jít o hloupý vtip, ale pořád je to vtip. Byť ne každému přijde vtipný. Dá se nad tím mávnout rukou.
Nejlepší židovské vtipy vyprávějí Židé, národ, který je proslulý smyslem pro humor asi stejně jako my. Tedy ještě donedávna to tak bylo. U nich to bezesporu vydrželo. I dnes jim bezesporu přijde vtipná následující anekdota.
Židovský muž si v metru četl arabské noviny. Kamarád, který právě si toho všiml a zděšeně se ptá. „Moše, ztratil jsi rozum? Proč čteš právě arabské noviny?“ Moše mu klidně odpověděl: „Kdysi jsem čítával jen ty naše, ale jediné, co jsem v nich našel bylo, že Židé jsou pronásledováni, Izrael je neustále napadán, Židé mizí díky asimilaci a smíšeným sňatkům, mnozí Židé žijí v chudobě. Ale arabské noviny, to je úplně jiné počtení. V nich Židé vlastní všechny banky, ovládají média a jsou všichni bohatí, mocní a vládnou světu. Nejsou tyhle zprávy mnohem lepší?“
Vzpomeňte si, kdy jste naposledy slyšeli vtip, který by začínal slovy: „Přijde Čech, Rus a Američan…“ Tak vidíte. Hyperkorektnost zabíjí humor.
