Článek
Pravěký člověk vyráběl nástroje, z čehož logicky vylývá, že kde byly nalezeny nástroje, tam se musel v minulosti vyskytoval lidský druh. Tak tomu bylo až doposud. Ovšem nástroje vyráběné ploskonosými opicemi malpami tuhle jednoduchou logiku smetky se stolu. „Stručně řečeno, na základě pozitivních a negativních důkazů jsme si jisti, že raná archeologická naleziště z Brazílie nemusí pocházet od člověka, ale mohou patřit malpám,“ shrnuli své bádání autoři studie, která vyšla v odborném magazínu The Holocene.
Vtipné na tom je, že aktuálně vědci přehodnocují nálezy staré až 50 000 let z lokalit, v nichž žili lidé. Křemenné úlomky sloužili mimo jiné jako důkaz osídlení člověkem, protože koho by napadlo, že nástroje vyrobily ploskonosé opičky. Srovnání opičích a lidských nástrojů odhalilo takovou podobnost, že původně „lidské“ nálezy mohly mít na svědomí opice. V praxi to předpokládá plánování typu „najdu vhodný kámen, odlomím z něj ideální kousek na další práci“.
„Naše studie ukazuje, že nástroje z Pedra Furada a dalších blízkých míst v Brazílii nebyly nic jiného než produkt malp kapucínských rozbíjejících ořechy i kameny asi 50 000 let před současností,“ řekl Federico Agnolín, výzkumník z Argentinského muzea přírodních věd. Nejde jen o rozbíjení ořechů, malpy pomocí kamenů hrabou a dokonce mlátí o sebe kameny proto, aby mohly vzniklý kamenný prach olizovat, což podle jedné z teorií dodává do jejich organismů některé z potřebných minerálů. Samice zase házením kamenů po samcích demonstrují svůj sexuální zájem. K namáčení copů do kalamářů to má sice daleko, ale princip strhnutí pozornosti zůstává zachován. Jen s tím rozdílem, že tyhle neplechy prováděli lidští samci. Rozbíjení ořechů malpami zaznamenané v Panamě (všimněte si skládky v pozadí za „pracující“ opičkou) taky nebylo až takovým překvapením, neboť podobné jednání bylo pozorované u ploskonosých opic i v zajetí. Dokonce s poměrně sofistikovaným úmyslem, jakým bylo rozbití kostky ledu, v níž byla zamrazena potrava.
Malpa kapucínská (Cebus capucinus) je nevelká opice obývající tropické pralesy Střední a Jižní Ameriky. Druh má žluté zbarvení ve tváři a na ramenou, zatímco zbytek včetně temene hlavy je tmavý. Připomíná tak kutny kapucínských mnichů. Jedná se o velmi inteligentní druh, společenský a hravý. Jako všežravec nepohrdne semeny, včetně zmiňovaných ořechů, ale pozře i ptačí vejce nebo ještěrku.
Původně se používání nástrojů považovalo za ryze lidskou dovednost. Když se ukázalo že vrány novokaledonské dokáží používat hned několik nástrojů (například kratším klacíkem si přitáhnout delší, který potřebují), vzbudilo to vědeckou senzaci. U šimpanzů, kteří jsou nám ze zvířat geneticky nejblíže, se to očekávalo, ale lední medvěd, který používá k lovu tuleňů kus ledu překvapil.