Hlavní obsah
Věda

Jak stará je nejstarší DNA? Její nejnovější objev pochází z Grónska

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Topi Pigula

Jak dlouho vydrží DNA? Za příhodných podmínek i miliony let.

DNA v čase degraduje, a proto ji jen těžko můžeme získat unikátní z jurských dinosaurů. Dva miliony let stará DNA teď prozradila úžasné podrobnosti o tehdejším životě.

Článek

Objev, který zveřejnil prestižní vědecký magazín Nature prozrazuje unikátní podrobnosti o organismech, které žily před dvěma miliony let v Grónsku. Ale nejen o nich, nýbrž i o poměrech, za jakých je možné DNA uchovat po miliony let. „Starověké vzorky DNA byly nalezeny pohřbené hluboko v sedimentu, který se nahromadil více než 20 000 let. Sediment byl nakonec uchován v ledu nebo permafrostu a, což je zásadní, nebyl narušen lidmi po dobu dvou milionů let,“ řekl geolog Kurt H. Kjær.

„Neúplné vzorky, dlouhé několik milióntin milimetru, byly odebrány z københavnského souvrství, sedimentu o tloušťce téměř 100 metrů zastrčeného v ústí fjordu v Severním ledovém oceánu v nejsevernějším bodě Grónska. Klima v Grónsku se v té době lišilo mezi arktickým a mírným podnebím a bylo o 10-17 °C teplejší než je dnes Grónsko. Sediment se hromadil metr po metru v mělké zátoce,“ udává server Science Daily. Objev nejstarší DNA tak prozrazuje mnohé nejen o samotném organismu, ale i o okolním ekosystému, konkrétně o sedimentu, který se hromadil zhruba 20 000 let.

Jednalo se o mravenčí práci 40 vědců, kteří se nejprve snažili objevit, zdali jílovitém sedimentu vůbec nějaká DNA je. A když se ukázalo, že ano, bylo ji nutno pečlivě, ale zároveň velmi opatrně extrahovat a dostat do laboratoře. Nalezené kousky začaly vykreslovat plastický obraz tehdejšího ekosystému. To vše díky tomu, že se je podařilo porovnat s vědeckou databází už nalezených a identifikovaných DNA rostlin a dalších organismů.

Foto: Topi Pigula

Mamuti přežili doby letové, ale nepřežili setkání s člověkem

Fakt, že bylo Grónsko v minulosti teplejší vědce nepřekvapil. Ovšem porovnání nalezených vzorků s databází ukázal výskyt smrků, topolů či tisů, jež jsou dnes doma někde úplně jinde. Objevily se důkazy o existenci hus a králíků, ale i sobů. Ti by podle současných znalostí v takovém ekosystému, na rozdíl od mastodontů, být nebyli.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz