Článek
Politika, coby věc veřejná, by měla sloužit ke zlepšení stavu společnosti, zatímco až příliš často slouží ke zlepšení situace politika. Není fér zevšeobecněním takhle brutálně hodit všechny politiky do jednoho pytle.
Vzpomeňme na konkrétní příklady. Bohuslav Sobotka si z poslaneckých náhrad našetřil na byt, senátor František Čuba dlouhodobě nechodil do práce, ale plat i náhrady si nechal vyplácet, Roman Pekárek byl coby poslanec odsouzený za korupci. K trestnímu stíhání byl několikrát vydán i Andrej Babiš. Jan Vik unikl trestnímu stíhání jen proto, že ho poslanecká sněmovna nevydala. Hrozil mu soud za šíření poplašné zprávy. Takové štěstí neměl senátor Alexandr Novák, který byl odsouzen za úplatkářství. Politika totiž dává nejen pocit moci, ale i obrovské možnosti si „přihrát malou domů“. A když mluvíme o „malé“, tak jde o miliony.
Je pravdou, že kdo jde do politiky s cílem se obohatit, ten by možná šel na věc okatěji, protože času na to by neměl mnoho. Ovšem pokud by se to provalilo, tak po dvou volebních obdobích by skončil a zlodějům, vykukům, přikladačům a falešným prorokům slibující nemožné by se později mnohem hůř hledala práce, protože kdo by chtěl někoho podobného zaměstnat nebo jít do nejisté spolupráce.
V případě druhého volebního období by neměl důvod být populistický. Proč, když stejně nemůže být zvolený. To by mohl pracovat co nejpoctivěji (třeba poctivou docházkou do práce), aby si vylepšit kredit pro svou budoucí pracovní pozici, která nebude mít imunitu.
Jsou celoživotní politici, kteří vlastně jinou práci než tu politickou nedělali. Vzhledem k příjmům, kontaktům a vazbám, které mají, se tak poměrně dost vzdálili běžnému životu. Jinak se totiž žije v situaci, kdy nemusíte chodit do práce, vyhodit vás v podstatě nemohou, máte velmi (!) dobrý plat a nulovou odpovědnost. Nikdo vám za vaše špatné rozhodnutí nedá k úhradě vzniklou škodu.
Každá pokladní v supermarketu má větší odpovědnost a riziko, protože případné manko zaplatí ze svého, a může být s ostudou propuštěna. Zažili jste někdy politika, který by ze svého musel zaplatit způsobenou škody vzniklou jeho nemorálním hlasováním?
Anketa
Politik, který je prvoplánový populista a žene všechny své občany do nebezpečné budoucnosti, se zahalí pláštěm frází. A projde mu to. Jenže pak by přišla doba, maximálně po dvou volebních obdobích, kdy by o všechny výhody přišel.
Ano, tento myšlenkový experiment má i své stinné stránky. Nedostatek kvalitních lidí, zpomalení politiky, protože každé volby by bylo víc nováčků, kteří se musí učit základy parlamentní demokracie. Od jednacího řádu po systém hlasování. Jenže v případě prezidentů republiky je to naprosto stejné. Ano, prezident je jeden, poslanců jsou dvě stovky. Ale možná, že by se zásadním způsobem vylepšila politická kultura a práce politika by znovu získala svůj společenský kredit.
Židle v parlamentu by byla vrcholem kariéry, a nikoliv počátek dlouhodobého politického podnikání. Příkladem budiž Jana Maláčová, která je ochotná potopit vlastní stranu a spojit se s ďáblem v podobě komunistů, jen aby si zajistila pokračování politické kariéry. Protože upřímně řečeno, kam jinam by šla?
