Karety obrovské mají problém. Klima a chemie jim mění pohlaví

Mořské želvy karety obrovské patří mezi chráněné druhy. Míru jejich ohrožení zhoršuje chemický odpad, jako je antimon nebo kadmium, jež může měnit jejich pohlaví ve prospěch samic. Do hry vstupují i polychlorované bifenyly a další chemikálie, které se dostávají do životního prostředí želv. Pohlaví želviček kromě jiného určuje i klima a teplota písku v níž se malé želvičky ve vejci vyvíjejí.

„Zatímco pohlaví většiny hadů a ještěrů je určeno pohlavními chromozomy v době oplození, pohlaví většiny želv a všech druhů krokodýlů je určeno prostředím po oplození. U těchto plazů je rozhodujícím faktorem pro určení pohlaví teplota vajec v určitém období vývoje a malé změny teploty mohou způsobit dramatické změny v poměru pohlaví,“ píše Scott F. Gilbert v publikaci Developmental biology.

„Z vajec inkubovaných při nízkých teplotách (22-27 °C) často vzniká jedno pohlaví, zatímco z vajec inkubovaných při vyšších teplotách (30 °C a více) vzniká pohlaví druhé. Existuje pouze malé rozmezí teplot, které umožňuje, aby se z jedné snůšky vajec vylíhli samci i samice,“ dodává.

Vejce inkubovaná při nižších teplotách jsou samci, při vyšších teplotách samice. To platí nejen pro karety, kde už teď extrémně převažují samice, ale i pro další želvy. V případě suchozemské želvy nádherné se samci líhnou při teplotě pod28 °C. Pokud stoupne nad 31 °C, vyklubou se z vajíček samičky.

„Karety obrovské jsou uvedeny jako ohrožené na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN, kterým hrozí nebezpečí vyhynutí kvůli pytláctví, srážkám s čluny, ničení přirozeného prostředí a náhodnému odchytu do rybářského vybavení. Ale přetrvává také další zákeřnější hrozbě spojené se změnou klimatu. Embrya mořských želv vyvíjející se v jejich vejcích určování pohlaví závislé na teplotě, což znamená, že tím, jak teploty neustále rostou, tak se vyvíjí čím dál víc samic,“ řekl autor dr. Arthur Barraza, z Griffith University. Už teď je poměr pohlaví v severní části Velkého bariérového útesu u Austrálie extrémní. Na každého samce připadají stovky samic.

Aby vědci mohli potvrdit vliv chemikálií a teploty na budoucí pohlaví želv, odebral tým vědců 17 snůšek vajec do dvou hodin od jejich snesení. Následně je znovu zahrabal vedle sond měřící teplotu písku jak přímo v místě snůšky, tak na povrchu pláže. Po vylíhnutí bylo určeno pohlaví vylíhlých jedinců a množství 18 typů organických kontaminantů, mezi nimi i dlouhodobě problematické aromatické uhlovodíky (PAH), polychlorované bifenyly (PCB) a polybromované difenylethery (PBDE).

„O všech těchto kontaminantech je známo nebo se předpokládá, že fungují jako ‚xenoestrogeny‘ nebo molekuly, které se vážou na receptory ženských pohlavních hormonů,“ vysvětlil Jason van de Merwe, mořský ekolog a ekotoxikolog z Australian Rivers Institute. Bohužel i to může mít vliv na nepříjemný zvrat pohlaví směrem k množství samic. Nakonec může dojít k situaci, že karety vyhynou proto, že je nebude mít kdo oplodnit.