Článek
Chorvatsko, dlouhodobě nejoblíbenější dovolenková destinace pro Čechy, vydalo v roce 2008 vyhlášku zakazující dovoz vlastních potravin. Cílem bylo donutit turisty, aby si kupovali potraviny v zemi, kterou navštívili a která z turistického ruchu dlouhodobě žije. Tehdy téměř ze dne na den nastal propad, a to tak silný, že sporná vyhláška byla zrušena a turisté z Česka měli své řízky a paštiky opět povolené. Covidové roky a zákaz cestování turistický boom přibrzdily, ale aktuální situace a přicházející léto nasměruje stovky tisíc Čechů znovu na oblíbené chorvatské destinace a pláže. Loni Chorvaté zaznamenali 775 000 příjezdů z Česka.
Další pokus, do jisté míry nepovedený, jak se země snaží získat přísun eur do soukromých kapes, je prudké zdražení pobytů. Ubytování v soukromí je v Chorvatsku extrémně oblíbené a přechod na euro Chorvatům poskytl další záminku, jak zdražení zdůvodnit.
Mořský krab z chorvatského Umagu
Slunná krajina na břehu moře se už poněkolikáté snaží svůj turistický potenciál vyždímat na maximum. Server Numbeo uvádí, že měsíční pronájem jednolůžkového pokoje v městském centru vyjde na 304–700 euro, mimo centrum se cena pohybuje v rozmezí 228–503 euro.
Restaurace v Poreči čeká na hosty
Těžko říct, zdali Chorvaté na prudkém zdražení vydělají i přes ohlášený propad rezervací. Patříme sice stále mezi bohaté země, ale to neznamená, že se z českých turistů musí stát chodící peněženky. Jedno z chorvatských přísloví praví: na ptáka lepem, ne cepem. Lepem byly dlouhodobě slunné pláže, příjemné služby a snesitelné ceny. Jenže aktuálně jsou ceny, o které hoteliéři nastřelili ceny v souvislosti s přijetím eura, spíše cepem.
Sklenka vína v Umagu
Paštiky jsme si zakázat nenechali, a časem se může ukázat, že Egypt či Tunis může běžného „letoviskového“ turistu bez problémů přebrat. Prudký nárůst zájmu zaznamenala Albánie. České pořekadlo zase praví, že „kdo chce víc, nemá nic“. Možná by stálo za to s ním Chorvaty seznámit.
