Komunismus bez servítek. Pevnost Königstein jako převýchovný tábor pro děti

Režimy, které laškovaly s komunismem tak dlouho, že to dotáhly až k diktatuře, nakonec sáhly k dětským převýchovným táborům. A je jedno, zdali šlo o ruské komunisty či kambodžské Pol Potovy fanatiky. Nebo východoněmecké soudruhy, o kterých dnes už každý ví, že tu a tam udělali chybu nejen při výrobě plastových lžiček.

Hrad Königstein byl nejobávanějším vězením Saska, kde seděl Johann Friedrich Böttger, spoluvynálezce evropského porcelánu, ruský revolucionář Michail Bakunin nebo sociální demokrat August Bebel. Děti nepřátel režimu nastoupily do prostor, které před nimi obývali francouzští váleční zajatci. Sověti měli v prostorách hradu krátkou dobu vojenský lazaret.

Po nástupu komunistů byly na hradě nad Labem nedaleko českých hranic umístěny desítky dětí. Důvod byl jednoduchý, buď oni, nebo jejich rodiče nesouzněli s ideály „sociální spravedlnosti“, která spočívala v bezpodmínečné poslušnosti a extrémním špiclování. O východoněmecké Stasi, obdobě československé StB, se traduje, že na sebe navzájem donášel každý třetí občan.

Stasi systematicky vykrádala balíky svých spoluobčanů, kterými se západní příbuzní snažili pomoci svým rodinám uvíznutým za železnou oponou. Při enormním množství agentů mezi obyvatelstvem bylo těžké utajit neloajálnost s režimem. V praxi to znamenalo vězení pro dospělé a převýchovu pro děti a mládeže. Jako převýchovný tábor sloužila pevnost na skalním ostrohu od listopadu 1949 do května 1955. Napravit se tady měla mládež odsouzená k výkonu trestu či nevhodně smýšlející skupiny, kterým bylo nutno vysvětlit, že východ je ten správný směr.

„Výchova mladých lidí v pilné a zodpovědné občany demokratického státu probíhala pomocí kolektivní politické práce: nástupy, schůze, skupinové soutěže, přehlídky tisku, vytváření nástěnek a příležitostné nošení uniforem. Od roku 1952 byla ministerstvem schválena politická témata, o kterých se smělo hovořit, předepsány byly roční, měsíční a týdenní plány. Nad jejich plněním dozíraly komise,“ vysvětlili autoři výstavy Jugendwerkhof Königstein, umístěné přímo v areálu pevnosti.

Věk převychovávaných mládežníků se pohyboval mezi 14–18 lety, což znamenalo, že je bylo možno využít k práci. Ostatně o práci mluvilo i nacistické heslo Arbeit macht frei nad koncentračními tábory. Na konci roku 1950 se v Sasku nacházelo asi 20 podobných zařízení s celkovou kapacitou asi 1200 míst, což ukazuje na to, že Stasi nehodlala převýchovu nepřátel říše socialismu podcenit. Na Königsteinu si v roce 1953 pobyt odpykávalo 60 chlapců a 40 dívek. Na rozdíl od jiných volnějších zařízení se tady vycházky nepředpokládaly.

Smutně vtipné je, že jedním ze zdůvodnění zdejšího umístění byla „ochrana před uvězněním mladistvých“. To mimo jiné obsahovalo pravidelná politická školení, pečlivě organizovaný téměř veškerý čas, jenž byl maximálně naplněn prací. Začínalo se v šest ráno, budíček vystřídala rozcvička a pak teprve hygiena. Není divu, že se převychovávaná mládež snažila utéct, v roce 1953 bylo zaznamenáno 183 útěků. Jenomže se utíkalo do prošpiclovaného východního Německa.