Krádež 70 000 semen změnila osud Brazílie a globální obchod s kaučukem

Byli to domorodí indiáni ze Střední Ameriky, kteří jako první rozpoznali potenciál kaučuku. Olmécká civilizace, známá pro své archeologické poklady, nejenže objevila přírodní latex z kaučukovníku, ale také ho inovativně využila k výrobě míčů pro populární míčovou hru. Navíc přišli středoamerické kultury na zajímavý trik. Indiáni do latexu namočili hliněný džbán a nechali na něm latex ztvrdnout. Následně jej rozbili a střepy vytáhli hrdlem, čímž získali gumovou, lehkou a nerozbitnou čutoru.

Jakmile začala kolonizace Střední Ameriky, rozběhlo se pěstování kaučuku. Vypadalo to, že Brazílie se stane díky otrokářské práci indiánů kaučukovou velmocí. Jenže pak se chopili iniciativy Britové.

„Světová výroba kaučuku tvořila v roce 1850 asi 1 500 tun. V příštích šedesáti letech stoupla výroba na téměř 100 000 tun. V roce 1934 bylo poprvé dosaženo milionu tun,“ píše Herbert Butze v knize V šeru tropických pralesů. Dnes je kaučuk pěstovaný na obrovských plochách Afriky a Asie, v roce 2018 měl obchod s přírodním kaučukem hodnotu 11, 3 miliardy dolarů.

Britský objevitel a cestovatel Henry Alexander Wickham mimo jiné za úplatu zásoboval královskou botanickou zahradu Kew v Londýně exotickými rostlinami včetně středo- a jihoamerických orchidejí. Při jeho výpravě v roce 1876 nesla zásilka orchidejí i přísně tajnou součást 70 000 semen kaučukovníku brazilského (Hevea brasiliensis). Podle Butze muži, kteří znají tajemství zásilky, ji hlídali s ostře nabitými zbraněmi. Semena nasbíraná v brazilské oblasti Santarem byla zabalena v banánovníkových listech a vložena do pytlů s těmi nejchoulostivějšímu druhy. S nimi se totiž musí zacházet zvláště opatrně.

„Vývozní zákony v Brazílii v té době nebránily Wickhamovu sběru a odvozu semen, ale existují důkazy, že svůj náklad možná zkreslil jako mimořádně choulostivé botanické exempláře speciálně určené pro dodávku do Královských zahrad Jejího britského Veličenstva v Kew, aby přesvědčil brazilské celní úředníky, aby mu udělili vývozní povolení,“ dodává podrobnosti blog projektu Towards Dolly věnovaný moderní genetice. Herbert Butze podává situaci poněkud dramatičtěji, tvrdí, že Wickham svým pašeráckým kouskem riskoval vězení, ne-li ještě něco horšího.

Pravdou je, že v podstatě zničil bohatství pocházející z monopolu brazilské výroby kaučuku. Díky němu se dostala semena do jihovýchodní Asie a následný kaučukovníkový boom ten brazilský zastínil. V roce 2021 vyvezla Brazílie, země, odkud kaučukovník pochází, kaučuk v hodnotě 4,71 milionu dolarů, což jí vyneslo 50. místo v žebříčku světového exportu kaučuku.

Kaučukové plantáže nyní dominují v jihovýchodní Asii, přičemž Thajsko a Indonésie v roce 2022 odpovídaly za více než polovinu celosvětového exportu. Konkrétně Thajsko vyvezlo 31,6 % a Indonésie 22 % přírodního kaučuku. Za své tak vzala historická sláva Manaus a Pará, brazilských měst vyrostlých na otrokářském sběru kaučuku podobně, jako na americkém jihu vyrostla města kolem bavlníkových plantáží. Jen tentokrát běloši nezotročovali černochy, ale indiány.

„Centrum přirozeného výskytu leží v brazilské části Amazonie, okrajově přesahuje také do pohraničních oblastí Kolumbie, Peru a Bolívie,“ píše o kaučuku server botany.cz. Potřebuje teplé, vlhké klima s velkým množstvím srážek kolem 2500 mm. Proto jsou jeho přirozeným ekosystémem nížinné tropické deštné lesy. V přírodě dosahuje výšky až 40 m, v kultuře jen do 25 m. Rychle roste a sběr latexu podporuje jeho rychlejší tvorbu.