Článek
Československo se v počátcích židovského státu stalo pro Izrael nepostradatelným přítelem. Izrael vznikl oficiálně 14. května 1948, nicméně už v lednu téhož roku se v Československu rozběhla akce s krycím názvem Akce DI.
Důvěrné: Izrael
Během akce DI, tedy Důvěrné Izrael, se na našem území měli vycvičit letci, parašutisté i tankisté. Mělo to logiku mimo jiné i v tom, že vojáci nově vznikajícího izraelského státu měli být vyzbrojeni československými zbraněmi, a to včetně ne zrovna chválených stíhaček Avia S-199. Těm pro jejich „trucovitost“ piloti přezdívali mezek.
Ještě před oficiálním vznikem Izraele putovaly v naprostém utajení na území budoucího židovského státu československé zbraně. Důvodem bylo zbrojní embargo, které platilo na území pod britskou správou. Na druhou stranu se jednalo o velmi dobrou komerční zakázku. Československo pomáhala Izraeli nejen z ideových důvodů, ale i proto, že za zbraně (včetně letadel) a munici dostalo zaplaceno.
„V červenci 1948 zahájilo 48 židovských dobrovolníků výcvik ve Výsadkovém učilišti ve Stráži pod Ralskem. Byl tvrdý, intenzivní a výcvik se zaměřoval na úderný a partyzánský boj a seskoky padákem. Instruktoři vysoce hodnotili morálku a obdivuhodnou houževnatost dobrovolníků, kteří se svědomitě připravovali k boji za svoji vlast. Po výcviku věnovanému taktickému využití výsadkových jednotek v boji, vycestovali frekventanti v říjnu 1948 do Izraele, kde byli zařazeni do sestav vznikajícího izraelského výsadkového vojska,“ píše na svých stránkách Vojenský historický ústav.
Mírně odlišná čísla udává David Jirásek. Na stránkách časopisu Reportér píše, že „do kurzu nastoupilo původně 43 mužů, jejich počet byl ale z různých příčin v srpnu zredukován na 24 účastníků. Dobrovolníci dohromady prošli 82 seskoky. Kurz byl tajný a volný pohyb příslušníků kurzu byl zakázán.“ Pobyt, který vojákům začal 17. července 1948 probíhal už po převzetí moci v Československu komunistickým režimem i po oficiálním vzniku Izraele
Černota a Guri
Izraelcům se dostalo paravýcviku na letišti Hradčany u Ralska. „Velitelem kurzu byl legendární štábní kapitán Josef Černota – veterán druhé světové války. Prošel výcvikem v Anglii, v září 1944 seskočil v rámci výsadku Wolfram na území okupovaného Československa a zapojil se do partyzánských bojů (v roce 1950 byl bez udání důvodů propuštěn z armády a pracoval jako řidič či pomocný dělník),“ píše Jirásek podrobnosti o muži, jenž se stal jedním ze zakladatelů československého poválečného výsadkového vojska.
Tomáš Knopp v diplomové práci věnované skupině Wolfram o Černotovi, jež měl během pobytu v Británii hodnost rotného, v roce 1989 napsal. „Jednalo se o elitního střelce, instruktora Commandos Course a Steetfaiting Course.“
Další z elitních příslušníků, kteří parakursem v Ralsku prošli, byl i Chajim Guri. Svět ho zná spíše jako poetu, básníka a spisovatele než jako vojáka a parašutistu. I on se stal součástí jednotek, které sionistická ozbrojená organizace Hagana poslala na výcvik do spřáteleného Československa.
Náklady spojené s výcvikem Izraelců u nás byly částečně kryty sbírkou československých občanů. Vojáci byli po ukončení pobytu a návratu domů zařazeni do leteckých jednotek izraelského vojska.