Milujete aroma vanilky? Pozor, nachází se ve výměšku bobřích análních žláz

Možná to zní nechutně, ale je to tak. Výměšek análních žláz, jimiž si bobři značkují své teritorium, se nazývá kastoreum a kromě jiného se používá k výrobě parfémů, osvěžovačů vzduchu, cukrovinek nebo k ochucení cigaret. V nadsázce se dá říct, že milovníci „vanilkového“ dýmu by podobného zážitku mohli dosáhnou čichání k bobří zadnici. Tedy pokud by u toho žvýkali tabák.

Jedním z důvodů, proč výrobci pochutin s vanilkovým aroma hledají stejně chutnající nebo vonící náhražky je vysoká cena vanilky. Podle analýzy mordorinteligence.com globální trh s vanilií byl v aktuálním roce oceněn na 886,5 milionů dolarů a očekává se další růst. Kastoreum má o něco řidší konzistenci než je melasa a vůní skutečně připomíná vanilku. Laik ve zmrzlině nebo tabáku záměnu nepozná. Je vůbec možné při současných přísných hygienických normách dát něco podobného do jídla? Vlastně bez problémů ano.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) uznal kastoreum jako bezpečné. Mnohdy se tedy ve složení nedočtete, co vám vlastně po vanilce voní, stačí napsat „přírodní aroma“, což skutečně z hlediska logiky řitní žlázy bobra jsou. „Extrakt z kastorea je přírodní produkt připravovaný přímou horkou extrakcí kastorea, sušených a macerovaných pachových žláz ricinového váčku (a jejich sekretů) ze samce nebo samice bobra. Hojně se používá v parfumerii a minimálně 80 let se přidává do potravin jako chuťová přísada. Jak Asociace výrobců příchutí a extraktů (FEMA), tak Food and Drug Administration (FDA) považují extrakt z kastorea za obecně uznávaný jako bezpečný (GRAS). Studie akutní toxicity na zvířatech naznačují, že extrakt z kastorea je netoxický při orálním i dermálním podání a není dráždivý ani fototoxický pro kůži. Při testech na lidech nebyla pozorována senzibilizace kůže,“ píše se v odborné studii v American Journal of Toxicology.

„Castoreum extrakt má slabou antibakteriální aktivitu. Dlouhodobé používání výtažku z kastorea jako dochucovací a vonné složky nevedlo k žádným zprávám o nežádoucích reakcí u lidí. Na základě těchto informací nepředstavuje dlouhodobá expozice extraktu kastorea v nízké hladině zdravotní riziko,“ doplňuje studie.

Jednou z troufalých myšlenek je „dojení“ bobrů za účelem získání vonné esence, což by mohlo vést k jejich zvýšeného ochraně. Z mrtvého bobra či z přirizeného prostředí vyhnaného bobra nikdo žádné kastoreum nedostane. Po jeho vymizení z české krajiny se česká šlechta pokusila o jeho chov. Byl totiž považován za lahůdku a jeho maso se coby zvířete mohlo jíst i během půstu. Byl totiž díky svému vodnímu způsobu života považován za maso podobné rybímu a ryby byly běžným postním pokrmem. O chov se mimo jiné pokusil kníže Josef Adam zeSchwarzenberka, který nechal přivézt bobry do umělého chovu v Červeném Dvoře u Krumlova. První bobr se tam objevil roku 1773, poslední zemřel bez potomků v roce 1849. Aktuálně se tento hlodavec znovu na naší krajiny úspěšně vrací. Zaznamenaný je v celé řadě měst včetně velkých měst jako je Brno nebo Ústí nad Labem. Přesto je stále „bobří vanilka“ je extrémně vzácnou komoditou.

Vanilka je druh orchideje s centrem původního rozšíření ve Střední Americe od Mexika po Kolumbii. Přirozeně roste v zalesněných oblastech ve výškovém rozmezí 150 – 900 m. n. m., nicméně při vhodné péči se jí daří i ve sklenících střední Evropy. Důkazem budiž krásný jedinec v pražské botanické zahradě ve skleníku Fata Morgana. Vanilínem si ochucovali svůj „nápoj bohů“, jak nazývali čokoládu, Mayové i Aztékové. Tuto stálezelenou tropickou liánu s kožnatými listy Světový svaz ochrany přírody (IUCN) řadí mezi ohrožené druhy.