Článek
Není žádným tajemstvím, že Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury je spíše marketingově-podnikatelský než politický projekt. Ostatně historie jedné z jeho politických stran (Hnutí přímé demokracie), kdy strana posílala peníze přímo na konto svého předsedy, je toho důkazem.
To, že o podobnou myšlenku, jen ne tak prvoplánově provedenou, jde i v případě ANO, dokazují účetní uzávěrky ANO, kde se zisk Agrofertu prudce zvedl v době Babišova premiérování. Pointa je: není důležité, co je dobré pro lidi, ale co je dobré pro předsedy. Bez ohledu na to, že je země ve válce, jsou některá hnutí a jejich předsedové přímým rizikem pro svobodu a demokracii. V Německu už s něčím podobným začala pracovat civilní kontrarozvědka.
Připomeňme českého teroristu
Jedním z často skloňovaných témat, na kterých se SPD takzvaně „udělala“, tedy vyrostla, bylo strašení lidí nástupem migrace a růstem zločinnosti migrantů. Podobnou rétoriku neopustila. Ostatně jediný český odsouzený terorista vyšel z řad příznivců SPD. Jeho podlehnutí rétorice Tomia Okamury ho stálo 2 roky a 8 měsíců ve vězení. Kromě toho nařídil soud Jaromíru Baldovi ochrannou ambulantní léčbu na psychiatrii.
Německá cesta
Vrchní Správní soud ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko vydal přelomové rozhodnutí. Německá civilní kontrarozvědka nově může sledovat celou stranu jako podezřelou z extrémismu. Být členem pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) znamená být potenciálním teroristou, respektive podporovatelem terorismu. Přesně totéž by se dalo napasovat na SPD, protože jak vidno v případě důchodce Baldy, jednoho skutečného teroristu (byť aktuálně v péči psychiatrů), si už vychovala. Navíc nejde jen o výzvy vedoucí až k teroristickým činům, ale i přímé podněcování nacionalistické nenávisti.
Poslankyně SPD Karla Maříková nebyla vydána k trestnímu stíhání jen proto, že se na ni vztahovala poslanecká imunita. „Maříková přirovnala muslimské imigranty k invazivnímu druhu živočichů a rostlin a napsala, že by jim měl být zakázán vstup do Evropy,“ napsal server idnes.
Německá cesta by mohla být řešením ke zmírnění agresivní rétoriky, která poměrně zásadním způsobem rozděluje společnost. Kdyby SPD existovala v době, kdy u nás Vietnamci zakládali večerky, tak většina z nás by si neměla kde nakoupit.
Zrušená Dělnická strana je důkazem, že podobný přístup lze aplikovat i v českých podmínkách. Právě teď je totiž doba, abychom se méně soustředili na imaginární starosti s tím, jak „nám vlna migrantů znásilní naše ženy“, a více se drželi pohromadě demokratické principy. Jenže na strachu se dá vydělat mnohem víc.
