Článek
Pervitin, pouličně zvaný perník či piko, je považován za typicky českou drogu. Důvodem je, že Česko je největším evropským ilegálním distributorem pervitinu. Přestože samotný metamfetamin, který později proslul pod obchodním názvem pervitin, izolovali Japonci už v roce 1919, originální výrobu si patentovala německá firma Temmler Werke v předvečer 2. světové války v roce 1934. Stal se tak prvním komerčním preparátem dextrometamfetaminu na Západě.
Dostal se do ulic, lékáren i armády. Jako volně dostupný lék byl v lékárnách až do roku 1939 a není divu, že se v Berlíně stal nejoblíbenější drogou. „Pervitin stimuluje, zrychluje myšlení, usnadňuje asociace, zvyšuje hovornost, odstraňuje únavu. Uživatel cítí příval energie,“ vysvětluje Prevcentrum jeho oblíbenost. Rozsáhlé vedlejší účinky přišly až později.
Povzbuzující účinky měly zrychlit i postup bojů nacistických vojsk. Mít vojáka, co se neunaví, je chtivý akce a má zostřené smysly, je taktická výhoda. Není divu, že ji Hitler, sám drogově závislý, chtěl náležitě využít. Velení wehrmachtu nenechávalo nic náhodě a těsně před začátkem války si objednalo 35 milionů pervitinových tablet,“ dodává podrobnosti Český rozhlas. Ty měly sloužil potřebám tří milionů vojáků, zejména pilotům a tankistům.
Balení šesti ampulí pervitinu z Německa, cca okolo 1940
„Němečtí vojenští lékaři pozorovali, že metamfetamin umožňoval mužům zůstat dlouhou dobu bez spánku a také zmírňoval nudu a stres. Tyto vlastnosti byly zvláště užitečné během invaze do Polska a během útěku přes Belgii směrem k Dunkerque: Blitzkrieg byl řízen metamfetaminem. Ne-li řečeno, že Blitzkrieg byl založen na metamfetaminu,“ píše Glenna R. Schroeder-Leinv History of Pharmacy and Pharmaceuticals. Byly to právě tabletky pervitinu v sestřeleném letadle, které ukázaly původ nebývalé odvahy a výdrže německých vojáků. Britové chtěli snížit „chemický náskok“ a začali svým pilotům podávat benzedrin. K jeho oficiálnímu schválení došlo v roce 1941.
Stíhačka Me-262. Tento typ používali nacističtí piloti během 2. světové války
„Druhá světová válka pravděpodobně dala dosud největší impuls k legálnímu lékařsky povolenému i nelegálnímu zneužívání těchto pilulek na černém trhu v celosvětovém měřítku,“ píší v Lester Grinspoon a Peter Hedblom v klasické studii Kultura rychlosti.
Testování na vězních
Nacisté s ním experimentovali na vězních v koncentračním táboře Sachsenhausen, kdy vězni pod extrémní dávkou stimulantů museli chodit po vyznačené dráze. „Testovaným osobám ve věku 18 až 43 let v dobrém výživovém stavu byly látky podávány ve dvou skupinách po dobu čtyř dnů. Během těchto čtyř dnů zvládli účastníci v průměru 2-3 hodiny spánku - a to jen s velkým úsilím po 90 km chůze s bagáží,“ píše v zachovalém protokolu s pokusu.
Pervitin byl jedním z pomocníků, který měl být součástí Bleskové války, přičemž řada lékařů upozorňovala na negativní účinky, jako jsou například ztráta chuti k jídlu či následná únava. Velmi zjednodušeně se dá říct, že zatímco nacisté se snažili své vojáky dostat k vyšším výkonům pomocí pervitinu a Japonci ho podávali „na povzbuzení“ japonským sebevražedným pilotům kamikadze, Sověti používali vodku a strach.
