Naletíte letos na marketingový trik zvaný Svatomartinské víno?

Víno, tak jak ho známe, by mělo vyzrát. Jak ukazují aukce vín a archivní ročníky, víno je něco, co časem nabývá na hodnotě. Když se v roce 2018 dražilo víno vyzvednuté po 250 letech z vraku lodi, nebyla jeho vysoká cena daná kvalitou samotného nápoje, ale jeho stářím. A samozřejmě poněkud exotickým místem uskladnění.

Loď 't Vliegend Hert (Létající jelen) ztroskotala 3. února 1735 v ústí Šeldy a kromě zlatých minci a dalšího nákladu vezla i bedny s vínem. Několik lahví se zachovalo a pro svůj věk se staly vzácností.

Vinařství je velmi konkurenční obor, nicméně pro velké prodeje je nutno (alespoň občas) spolupracovat. V roce 2005 představil Vinařský fond značku Svatomartinské a 36 vinařství začalo pod touto značkou prodávat lahvované výsledky své práce. První várka svatomartinských vín obsahovala 125 000 lahví. Nebyl to úplně výstřel naprázdno, ve Francii se uchytilo Beaujolais nouveau.

Na Moravě proběhl podobný pokus už kolem 1993, kdy se Valtické sklepy pokusily prorazit v narážce na nouveau Beaujolais s Moravíno nouveau. Podobně jako nové beaujolais je svatomartinské určené k rychlé spotřebě. Marketinkový trik vyšel a tradice Svatomartinského vína se uchytila. „Určitě, je to naše reakce na Beaujolais. Proti tomuto velkému hráči nastupují naši výrobci,“ řekl pro Český rozhlas odborník na reklamu Jiří Mikeš.

Na otázku „Co to pijeme?“ neříká odpověď „Svatomartinské“ nic kromě toho, že víno ve sklenici bylo toho roku sklizené a pochází z Česka. O odrůdě či kvalitě nevypovídá vůbec nic, byť si někteří myslí, že podobně jako v případě svatovavřineckého o odrůdu jde. Nikoliv, dokonce může jít o směs odrůd (slovo směska vinaři slyší jen velmi neradi, označení cuvéé zní přece jen noblesněji). Svatomartinské víno je vždy lahvované, takže pokud by vám někdo nabízel „svatomartinské“ ze sudu, jde o podvrh. Stejně tak musí být každá láhev opatřená obrázkem Martina na bílém koni.

Dnes už málokoho napadne, že jde o obchodní krok vedoucí k tomu, jak co nejdříve prodat část letošní sklizně a uvolnit si místo ve sklepech. Co je doma, to se počítá, a jak ukázaly boje o (ne)zdanění vína, mají vinaři velmi silné lobby.

To, že se jedná o marketingový trik, ale vůbec neznamená, že prodej svatomartinských vín je špatně. Naopak. Vína jsou svěží a vlastně napovídají, na co se lze těšit. Svatomartinská vína zrála pouhých pár týdnů, ale u skleničky lze s vinařem probrat, jaká byla sklizeň a jak moc se liší„stará“ vína, jež zrála několik let, od aktuální svatomartinské skleničky.

Podle tradice by se mělo připíjet nejprve 11. 11., ideálně v jedenáct hodin dopoledne, což letos vychází na sobotu. To je dobrá zpráva, protože většina lidí nebude v pracovním procesu a není důvod letošní vína neochutnat už v sobotu dopoledne.