Článek
S jezdeckým uměním máme spojené dobývání divokého západu, byť koně v novověku na americký kontinent přijeli až s dobyvateli (původní americké druhy během evoluce vyhynuly), s anglickými hony na lišku nebo klasickými dostihy. Vynechme teď koně jako pomocníky v lese či na poli nebo ty, kteří sloužili jako dopravní prostředek zapražení do vozíků a bryček. Na krátké vzdálenosti zvládli běžet rychlostí až 70 km v hodině.
„Když kůň dopadne oběma předními končetinami na zem, zatlačí mu lopatky ze stran na hrudník a zároveň si zvíře zmáčkne hrudní koš tím, že skloní hlavu. To mu pomáhá k intenzivnímu výdechu. V břiše má půltunový kůň uloženy vnitřnosti o celkové hmotnosti kolem 170 kilogramů a ty fungují jako velký píst: při došlapu na přední končetiny se posouvají dopředu, tlačí přes bránici na plíce a pomáhají tak zvířeti s výdechem. Když se přední končetiny po odrazu zadních nohou zvednou, posunou se vnitřnosti dozadu a pomůžou naopak plicím s nádechem,“ píše Jaroslav Petr v knize Desatero pohybů.
Znalci koňských dostihů vědí, že kůň nedýchá ústy, ale pouze nozdrami. To v praxi znamená, že průchod vzduchu je ovlivněn nejužším místem. Jakkoliv je vnitřní orgánové uspořádání evolučně dokonalé pro nasátí velkého množství vzduchu, pokud nebude mít čím projít, nebude efektivní. Proto někteří majitelé v minulosti povolili naříznout svým koňům nozdry. Teoreticky se tak zvětšil jejich průměr a množství nadechovaného vzduchu. Ve skutečnosti nešlo o nic jiného než o zvýšení šance na vítězství. Větší nádech znamenal více kyslíku v krvi dodaného svalům během vyčerpávajícího běhu. Člověk se „chirurgickým“ zásahem snaží vylepšit šance na vítězství. Což se vyplatí v případě, pokud koňské vítězství znamená lidský výdělek. Otázka etiky je v tomto případě až za penězi. Naštěstí je tato praktika už jen kapitolou historie vozatajských závodů.
Desítky milionů
„Desítky milionů korun prosází ročně lidé na dostizích v České republice,“ říká na webu Českého rozhlasu prezident Jockey Clubu Jiří Charvát. Sázení „na koníčky“ není tak populární jako sázení na fotbalové či hokejové mistrovství, zejména v době světových šampionátů, ale i tak se v něm točí slušné peníze.
A jak vidno, dá se na tom vydělat. Tipsport přijal na pardubický dostihový víkend sázky za 22,2 milionu korun (vloni to bylo 17,4 milionu). Z toho lidé vsadili přímo na závodišti 8,8 milionu Kč, další sázky pak společnost přijala online a na svých klasických kamenných pobočkách,“ uvedl v deníku iSport Václav Sochor, vedoucí oddělení komunikace Tipsportu, a přiznal, že tentokrát byli sázkaři úspěšnější a Tipsport prodělal.
Otázkou je, zdali tipaři, kteří mají před závodem šanci prohlédnout si koně, znají koňskou fyziognomii natolik, že sledují velikost nozder. Až uvidíte běžet koně, třeba jen na procházce, sami se můžete přesvědčit o tom, že při běhu opravdu používají jen nozdry a nenadechují se tlamou.
