Článek
Mám rád muzea a dávám jim přednost před galeriemi. V muzeích jsou exponáty často popsány v souvislostech, takže i když danému tématu nerozumím, umím se zorientovat. Ve vojenském historickém ústavu visí druhý exemplář granátu, který měl na svědomí smrt Reinharda Heydricha s doprovodným filmem. Návštěvník se tak dozví víc než jen pouhou informaci, na co se vlastně dívá. Právě tak to bývá galeriích: název díla a jméno tvůrce, po případě rok vzniku.
Umění v elektrárně
Bývalou elektrárnuv Bankside, jež byla postavena ve dvou etapách v letech 1947 a 1963, zdobí velký nápis: Pro všechny a navždy zdarma! Nebýt jeho, nikdy bych se do této prestižní galerie nepodíval. Znám jména jako Monet či Salvátor Dalí (jeho Velký masturbátor a tekoucí hodiny v Persistenci paměti mě v minulosti nadchly), ale díky svému vzdělání a zájmům bych dal přednost Přírodovědeckému muzeu v Londýně. Ale zdarma si rozšířit všeobecné vzdělání a vidět originály děl skutečně světových mistrů, tomu se nedalo odolat. Jediné, co jsme musli absolvovat byla kontrola fotobatohu (focení povoleno), zdali tam nemáme něco nevhodného. Přece jen se k dílům dostaneme doslova na dosah.
Velký masturbátor
A tak jsem viděl Humří telefon od svého oblíbence (viz úvodní fotografie), obrazy od Moneta a před ním sedící školní děti, které se ho snažili napodobit. Hodina výtvarky pod díly velkých mistrů, mě nadchla. Klobouk dolů, šedesát kaček vstupného za školní skupinu o minimálním počtu deseti dětí, to by zvládla i česká základka. Tolik totiž stojí zvýhodněné vstupné do pražské Národní galerie.
Vstupné pro „normálního dospěláka“ se pohybuje od 180 korun (Šternberský palác) po 270 korun (Valdštejnská jízdárna). Takže pokud jste rodiče s dítětem, peněženka vám pohubne, byť to rozhodně není cena ve světě neobvyklá. Do vídeňského Albertina stojí běžné vstupné 19,90 Eur. O to víc sbírá Tate Gallery kladné body.
Tři ze čtyř britských Tate Gallery jsou přístupné zdarma. Dvě jsou v Londýně, jedna v Liverpoolu. V St. Ives se stačí zaregistrovat jako člen a máte vstup zdarma taky, jinak utratíte pět liber.
Anketa
Vést a udržovat galerii není levná záležitost, od udržování správné teploty i vlhkosti, aby nedošlo k poškození exponátů (zejména pláten či tisků), přes personální náklady (od kurátorů po uklízečky). Samozřejmě se musí počítat i s nákupy a akvizicemi, přičemž v českém prostředí je možné, že ředitel Národní Galerie koupí exponát od svého kamaráda i desetkrát dráže, než je odhadní cena.
O to hlubší poklonu si „britský přístup“ zaslouží. Dost možná, že návštěva ve školních letech bude jedinou návštěvou prestižní galerie. Děti vyrostou, jejich zájmy se s uměním budou míjet. Nebo možná naopak. Díky návštěvě zatouží po umělecké dráze. Možná začnou malovat a skutečně skončí v prestižních galeriích, kde budou obdivováni i po staletích. Nebo mohou vystavovat své nahé tělo před školkou, jako to „konceptuálně“ zvolila Kača Olivová a prohlásila to za umělecké dílo.
Udělat galerii z elektrárny je skvělý nápad hodný napodobení. Jednu takovou můžete najít na ulici Elektrárenská v Trutnově. Tentokrát nejde o státní, ale soukromý projekt EPO1.
