Článek
Když Jonathan dorazil ze Seychelských ostrovů na Svatou Helenu v roce 1882, byl podle fotografií i dochovaných záznamů „byl plně dospělý“, což znamená zhruba padesátiletý. Tento samec želvy obrovské, konkrétně poddruhu (Aldabrachelys gigantea hololissa), je dnes už díky šedému zákalu slepým kmetem, který ztratil ztratil i další ze svých smyslů - čich. To v praxi znamená, že by se bez pomoci člověka nenajedl a pravděpodobně by bez lidské péče zahynul.
Jde sice o nejdéle žijícího suchozemského obratlovce, jenž se věkem zapsal do Guinessovy knihy rekordů, ale přiznejme si, že mu lidské opatrovnictví pravděpodobně nějaký rok přidalo. Spolu s portrétem královny obývá pětipencovou minci. Zatímco královně je vyhrazený avers (líc), tak Jonathan má revers (rub).
Jonathan (vlevo) v roce 1886
Pokud by skutečně spatřil světlo světa v prosinci v roce 1832, slavil by výročí spolu s demokratem Andrew Jacksonem, který toho roku zvítězil v amerických prezidentských volbách. Byl by stejně starý jako Priessnitzovy lázně v Jeseníku, první elektromagnetický telegraf sestrojený ruským vědcem Pavlem Schillingem či první bedekr, tedy průvodce „Voyage du Rhin de Mayence à Cologne“, vydaný německým vydavatelem Karlem Baedekerem. Byť i zápis v Guinessově knize rekordů udává, že věk je pouze odhadnutý, i tak překonal všechny plazy, u nichž lidstvo znalo věk konkrétního jedince. Jak připomíná server iflscience.com, zažil 39 amerických prezidentů a jen těsně mu uniklo setkání s Napoleonem, který na svaté Heleně zemřel 5. května 1821.
