Článek
Afghánští rolníci vědí, že získat opium není nic složitého. Stačí naříznout nezralé makovice a sesbírat ztuhlou vytékající šťávu (latex). Už v této podobě se jedná o opiát s obsahem 10–15 % morfinu.
Opium dává zapomenout
Opium se získává opakovaným převařováním, filtrováním a zahušťováním vodného roztoku. Ovšem i velmi nečisté „opium“ ve formě popela z opiových dýmek najde své odběratele. Ti se rekrutují z nejchudších sociálních vrstev.
Surové opium
Opiáty v opiu způsobují jeho silně narkotický účinek spojený s utišením bolesti a navozeným pocitem klidného blaha. Spolu s útlumem sice neřeší životní strasti, ale dává na ně zapomenout.
Britská východoindická společnost měla přístup k rozsáhlým opiovým trhům v koloniální Indii, zejména v tehdejším Bengálsku a Biháru, kde naprosto dominovala. Čína zase nabízela obrovský trh, kde se opium dalo prodat a zároveň nakoupit hedvábí, čaj, porcelán nebo keramiku.
Opium se totiž stalo jednou z mála komodit, jež Číňané skutečně chtěli. Klasický vývozní materiál, jakým byly například vlněné látky, se čínskému hedvábí nemohly rovnat, a tak není divu, že v Číně byly v podstatě neprodejné. Pro britské obchodníky byl prodej opia v Číně a následný nákup exotického zboží zlatým dolem, o který stálo za to bojovat.
Britské lodě pašující do Číny opium
Nelibost Číny
Důvodů, proč se Čína nakonec proti opiovému obchodu pokusila postavit, je celá řada. Britům se podařilo udělat závislými miliony Číňanů, údajně počet pravidelných konzumentů dosahoval až 20 milionů. Zkouřený kuli snažící se zapomenout na trpký osud nepracuje, zanedbává rodinu, zisk z prodeje jde z velké části mimo oficiální struktury a v zemi bují kriminalita, z části motivovaná potřebou získání peněz na drogy. Jedním z důsledků opiového obchodu bylo, že britské lodi vyvážely z Číny ve velkém stříbrné mince, takže na domácím trhu zůstávaly méně ceněné měděné.
Sklad opia Britské východoindické společnosti kolem roku 1850
Opium otevřelo čínské trhy
Roku 1839 došla čínským úřadům v kantonu trpělivost. Zabavily a zničily britský náklad opia, což by mohlo připomínat dnešní pálení zabavených drog. Jenže obchodníci britského impéria si to vzali osobně. Britská východoindická společnost měla díky rozhodnutí britského parlamentu v podstatě monopol na zahraniční obchod s Čínou a ve hře bylo mnohem víc, než jen snaha o podlomení zdraví a ekonomiky Říše středu.
„Roku 1839 dala čínská vláda hodit do moře 20 283 beden (1 227 000 kg) opia dovezeného z Indie a zakázala další obchod s Anglií. V důsledku toho začala r. 1839 tzv. opiová válka, která skončila r. 1843 úplným vítězstvím Anglie (mír byl uzavřen 26. 8. 1843),“ píše Milan Dundr v materiálu Původ a rozšíření drog. Britové ve válce mimo jiné dobyli Hongkong (ten byl Číně navrácen až 1. července 1997) a vydobyli si rozsáhlé obchodní pravomoci včetně volného přístupu do dalších přístavů. Přísun opia se Číně zastavit nepodařilo.
Nařízlá makovice s vytékajícím latexem pro výrobu opia nebo heroinu
„Počet smluvních přístavů se zvýšil, nové přístavy se otevřely západnímu obchodu podél čínského pobřeží, na ostrovech Tchaj-wan a Hainan a podél řeky Jang-c’-ťiang ve vnitrozemí. S otevřením řeky Jang-c’-ťiang získali cizinci také plný přístup do vnitrozemí a mohli volně cestovat a podnikat nebo vykonávat mise kdekoli v Číně.
Britové požadovali právo čínských občanů emigrovat na britských lodích. Britským (a tedy francouzským, americkým a ruským) diplomatům bylo povoleno zakládat vyslanectví a žít v Pekingu. Dohody dosažené v Tchien-ťinu také stanovily nové, nízké clo na dovážené zboží, což poskytlo zahraničním obchodníkům důležitou výhodu,“ dodávají podrobnosti americké vládní stránky.
Britské dobývání pevnosti Taku během druhé opiové války v roce 1860
Číňané se porážkou a podepsáním nevýhodných mírových smluv cítili nesmírně poníženi. Jejich víra ve vlastní sílu se ukázala jako iluze. Logicky pak sabotovali jejich nedodržování. Britové, a posléze i Američané, to vnímali jako porušení závazků. Nezbylo než ve jménu obchodu znovu zaútočit, přičemž jako záminka bylo obsazení britské nákladní lodi Arrow Číňany.
Druhá „opiová válka“ sice měla název drogy v názvu, ale šlo v ní už o mnohem rozšířenější obchodní zájmy a ve hře nebyla jen Velká Británie, ale i další mocnosti. Čína nakonec nejenže přišla o Hongkong, ale musela se otevřít obchodnímu tlaku západního světa. Opium tak prorazilo brány do uzavřené Číny. Ale už na začátku 20. století se USA musely bránit náporu opia. V roce 2014 se v San Francisku veřejně opium pálilo. Dnes už naopak Čína vyváží zboží do celého světa a problémy s opiáty, včetně z makovic vyráběného heroinu, se staly celosvětovým problémem. Česko nevyjímaje.
