Článek
Co má rašelina, uhlí a ropa společného? Organický původ. Bez pravěkého života by tu zkrátka nebyla. Vědí to všichni geologové světa. I ti ruští, kteří ale nově přišli s myšlenkou, že by to vlastně všechno mohlo být jinak. Rusko má pravděpodobně ještě pořád velmi slušné ropné zásoby.
Ovšem něco jiného je na základě geologických průzkumů tušit, že „tam někde je“ a něco jiného je ji ve složitých podmínkách vytěžit. A úplně jiná hra je vytěženou ropu zpracovat, což je v Rusku aktuálně čím dál větší problém, a následně prodat. Tady jsou ve hře sankce. Jenže co kdyby Rusko zvedlo svou „cenu“ tím, že objeví naprosto unikátní způsob, jak vzniká ropa, která se navíc dá těžit s menším rizikem a náklady a hlavně se jedná o v podstatě nevyčerpatelný zdroj.
Prestižní odborný magazín Science přinesl informaci o tom, že Rusko oživilo teorii, že ropa vznikla z „kamení“ a hodlá to dokázat hlubokými arktickými vrty. Studie publikovaná v Marine and Petroleum Geology sice nic takového nepotvrdila, ale ruští výzkumníci si nenechají své závěry zpochybnit nějakou recenzovanou prací. Je fér přiznat, že citovaná práce pochází z roku 2010, ale od té doby se vysvětlení původu ropy nijak nepřehodnotilo.
Vznik ropy je už dlouhodobě objasněn. Hlavní podíl na něm mají mikroskopické organismy, které tvořily spolu s pískem a jílem vrstvy organického sedimentu. Zvyšující se tlak měnil organický materiál na kerogen (dnes se nachází například v ropných břidlicích) a dále na hmotu, kterou dnes známe jako ropu. Aby opravdu nedošlo k nějaké mýlce nebo úniku informací, na dotazy Science ruská strana neodpověděla.
Vtip typicky ruský. Tedy vlivový
Vladimír Litviněnko je poradcem prezidenta Putina. Loni napsal, že západní experti teorii vzniku ropy z kamení nespravedlivě zavrhli, a toto „neopodstatněné“ odsunutí na vedlejší kolej přirovnal k pronásledování genetiků v raném Sovětském svazu. „Myšlenku abiogenního původu ropy zpopularizoval ruský chemik Dmitrij Mendělejev v 19. století,“ píše se ve Science, což je Rusům blízké.
Historický vzorek ropy z polského Muzea ropy v Bobrwce
Vtipné na tom je, že to byl Stalin a jeho pochlebovači popírali genetiku, na mnoha frontách zbrzdili o desítky let sovětský odborný výzkum, zato „rozdojili kozla“. To není vtip, sovětskou realitu potvrdil akademik Moskalenko v československé televizi. Bez ohledu na to, že kozel žádné vemeno nemá, ho stačilo napařovat a masírovat, a pak vydával „sklenici mléka“ denně. Čtenář jen se základním biologickým vzděláním tuší, co za tekutinu, pravděpodobně o něco hustší než mléko, sovětští odborníci z kozla dostali. Anorganická ropa je ze stejně humorného pytle jako rozdojený kozel.
Ropa je krev civilizace
Mezititulek může působit jako klišé, nicméně krize v Hormuzském průlivu ukazuje, jak pravdivý ve skutečnosti je. Bez ropy by nebyl ani benzín či nafta, umělé hmoty, či dokonce některá potravinářská aditiva (např. některá z potravinářských barviv). Co je cílem? Z největší pravděpodobností jde o hru mající strhnout pozornost na Rusko jako na potenciálního budoucího levného dodavatele ropy. O ropě se totiž mluví čím dál víc.
Krize v Hormuzském průlivu stále není zažehnána a státy, zejména asijské, hledají další možnosti, jak na své území dostat ropu rychle a relativně levně. Všem je jasné, že ukrajinsko-ruská válka nebude trvat věčně. Rusové chtějí mít alespoň teoreticky co nabídnout. Bohužel pro ně, opravdu jen teoreticky. Kozly určené k dojení taky nezačali vyvážet.
