Olovo v benzínu se stalo příčinou vzestupu zločinnosti. Ale vydělávalo

Hlavním důvodem, který stál za přidávání olova do benzínu, bylo zvýšení oktanového číslo paliva a zabránění předčasnému zážehu. Laicky řečeno, přidáním olova do benzínu se zlepšil výkon, a snížilo „klepání“ motoru i jeho opotřebení. A přestože odborná zdravotnická veřejnost varovala před jeho používáním, touha po zisku zvítězila nad riziky.

„Thomas Midgley junior byl tichý chytrý muž, jenž strávil většinu svého života v Columbusu v Ohiu. Pocházel z rodiny vynálezců a chemii vlastně nikdy pořádně nestudoval, projevoval ale tah na bránu napříč mnoha obory – a to díky kombinaci systematické analýzy na jedné straně a na té druhé díky tendenci nahodile, ale zarputile aplikovat řešení tak dlouho dokud něco nevyjde,“ píše tom Phillips v knize Dějiny lidských průserů. Předčasné zážehy motoru považoval za problém, který se rozhodl vyřešit.

Migley otestoval obrovské množství látek, které přidával do benzínu a sledoval, co to udělá. Nakonec zvítězila sice jedovatá, ale funkční tekutá sloučenina olova, konkrétně tetryetylolovo. A to i přes varování zdravotníků, že zplodiny poškodí životy lidí žijící kolem cest. Tetryetylolovo je dobře rozpustné v tucích, snadno proniká kůží, ale také se rychle a prakticky úplně vstřebává ze vzduchu v plících. Poměrně snadno tak putuje organismem a v játrech se metabolizuje na toxické trietylolovo. Phillips cituje jednoho ze zdravotníků, který předpovídal, že „otravy olovem budou narůstat tak zákeřně, že mezitím se olovnatý benzín začne používat na celém světě… předtím, než si veřejnost a vláda uvědomí vážnost celé situace.“ Přesně k tomu došlo. Nicméně v té době už mělo obrovské množství lidí poškozenou nervovou soustavu.

Navíc se ukázalo, že olovnaté zplodiny benzínu škodí i 20 let po jeho zákazu. Plumbismus, tedy otrava olovem, má celou řadu příznaků. „Tetraethylolovo, dříve přidávané do benzínu, vyvolává zejména nervové poruchy (nespavost, neklid, poruchy hybnosti a koordinace pohybů, halucinace, mánie, křeče,“ dodává podrobnosti web ordinace.cz. Midgley a General Motors i přes varování i konkrétní onemocnění a úmrtí dělníků, kteří během výroby přicházeli do styku s výpary olovnatého benzínu agresivní reklamou a marketingem tlačili olovo do benzínu a přesvědčovali o jeho výhodnosti.

Ve hře totiž byl etylén. V podstatě bezrizikový a levný. Jenže to byl ten problém. Díky tomu, že byl levný, nedalo se na něm tolik vydělat. Firmy použily, podobně jako například producenti tabáku, své peníze na financování studií, které měly potvrdit „bezpečnost“ zkoumané látky. Přestože o toxicitě olova a jeho sloučenin se ví už od starověku, PR studie prokázaly „opak“.

Celá řada studií ukázala, že se zavedením olovnatého benzínu se z jistým zpožděním danou časem, než olovo z olovnatého benzínu začalo mít vliv na nervovou soustavu, zvýšila zločinnost, a s jeho zákazem, s podobným časovým odstupem, klesla. „Vzhledem k tomu, že existuje řada psychologických výzkumů, které spojují expoziciolovas agresivnějším chováním, je pravděpodobné, že snížená expozice olovu hrála roli při snižování počtu zatčení a kriminality,“ píše server vox.com. „Zjistila jsem, že expozice olovav raném dětství má velké negativní důsledky v podobě řady nepříznivých důsledků v chování: problémy s chováním v dětství, těhotenství a agrese v dospívání a kriminální chování v mladé dospělosti,“ napsala Jessica Wolpaw Reyes , která toxicitu olovnatých zplodin dlouhodobě sledovala.

Trvalo to dlouho, než se podařilo prosadit zákaz přidávat olovnaté složky do benzínu. I přes prokazatelné negativní důsledky se olovnatý benzín používat po desetiletí. Jak by řekl jeden z bývalých českých prezidentů, peníze až v první řadě.